Únava, ospalost, ručička na váze ukazuje nahoru nebo často studené ruce. To znamená, že tělo nejspíš volá po zvýšených dávkách jódu. Tento prvek potřebuje člověk přijímat v malém množství, přesto je pro život naprosto nezbytný. Podílí se totiž na tvorbě hormonů štítné žlázy, které ovlivňují řadu funkcí v těle. A proto na šestý březen připadá Světový den jódu, jenž má upozornit, jak je tento prvek pro tělo důležitý.
Čechům hrozí nedostatek jódu. Může vést k nemocem štítné žlázy
Češi coby obyvatelé vnitrozemského státu jsou přirozeně více ohroženi nedostatkem jódu, v jejich tradičním jídelníčku totiž nejsou běžné mořské ryby, plody a řasy.
Od roku 1950 se proto v tuzemsku povinně provádí jodace kuchyňské soli. V roce 2002 se podle kritérií Světové zdravotnické organizace (WHO) přiřadila Česká republika k zemím, kterým se problém jódového deficitu podařilo eliminovat. Přesto odborníci upozorňují, že otázku nedostatku tohoto prvku nepovažují za trvale vyřešenou. Experti WHO odhadují, že ve světě má zhruba 800 až 900 milionů osob vlivem nedostatku jódu závažnou poruchu štítné žlázy.
K zajištění dostatečného příjmu jódu v populaci se provádí v Česku dvě základní opatření. Jednak dobytek dostává v krmných dávkách přesně stanovené množství prvku, čímž je zajištěný jeho dostatečný obsah v mléce, a zároveň se provádí jodace kuchyňské jedlé soli. Ta zajišťuje vyšší obsah jódu i v dalších potravinách, do kterých se sůl při výrobě přidává, ať už jde například o pekařské nebo masné výrobky.
V přírodě se jód vyskytuje vázaný v horninách, z nichž se postupně vyplavuje srážkovou vodou a hromadí se v oceánech. Je různou měrou obsažený v potravinách rostlinného i živočišného původu.
Lidské tělo obsahuje asi 20 až 30 miligramů jódu, 80 procent z tohoto množství se nachází ve štítné žláze jako nezbytná součást hormonů tyroxinu a trijodtyroninu, které v buňkách regulují rychlost metabolismu (látkové přeměny). Tyto hormony jsou rovněž odpovědné za normální vývoj mozku, zvláště během nitroděložního vývoje a prvního roku života dítěte.
Nutná denní dávka jódu se liší podle věku, největší potřebu mají těhotné a kojící ženy, upozorňují odborníci.
Příznaky nedostatku jódu
Nedostatek tohoto vzácného a v zemích daleko od moře těžko dostupného prvku bývá často příčinou mnoha onemocnění. Pokles hladiny jódu v těle se může nejprve projevit zvýšenou únavou, sníženou schopností se soustředit, zpomalením reflexů nebo neustále chladnými končetinami. Pokud tyto průvodní signály člověk nezachytí, organismus podle odborníků přitvrdí. Nasledně se začne zhoršovat pleť, roste hmotnost, kůže je suchá a člověk trpí zácpou.
Kromě poruch funkce štítné žlázy vyvolává i jen lehký nedostatek jódu v těhotenství a v dětství nevratné poruchy vývoje, zejména nervové soustavy.
Choroby štítné žlázy ale rozhodně nepatří ke vzácným onemocněním. Ve většině vyspělých zemí postihují asi pět procent obyvatel, to znamená až jednu osobu z dvaceti. Podobná situace je i v České republice. Daleko častěji se nemoci štítné žlázy vyskytují u žen než u mužů, zejména ve středním a vyšším věku, přičemž jsou objeveny u 15 až 20 procent náhodně vyšetřených žen.
Nedostatek jódu se může projevit nejen zvětšením štítné žlázy, ale i dalšími příznaky, jako je zvýšená únava, zapomínání, sklon k depresím nebo poruchy sexuálního vývoje. Nemoci štítné žlázy umí lékaři spolehlivě zjistit a v převážné většině případů také účinně léčit.
U žen jsou přitom dopady nedostatku jódu závažnější. Vedou k poruchám menstruačního cyklu, bývají příčinou nádorových onemocnění prsu, a dokonce i neplodnosti.
Chybí-li jód v těle nastávajících maminek, dochází častěji k duševním i tělesným poruchám dítěte již během prenatálního vývoje. Ty se dále projevují špatným růstem, problémy s učením nebo sníženou inteligencí.
V nedostatku jódu mají svůj původ vážné poruchy mentálního a tělesného vývoje u dětí, nazývané kretenismus. V České republice se díky zavedeným opatřením tato porucha nyní nevyskytuje, ovšem ve světě jsou desítky milionů dětí odsouzeny k mentální retardaci.
Nejméně dvakrát týdně na talíři ryba
Optimální denní příjem jódu by měl činit kolem 150 mikrogramů, v těhotenství až o sto mikrogramů víc. Zdrojem jsou v první řadě mořské ryby a další produkty z moře. Jako dostačující se uvádí dvakrát týdně porce mořských ryb, což nemusí být vždy jednoduché. Dále je významné množství jódu také v mléce a mléčných produktech, tam však značně kolísá. S ohledem na výživové zvyklosti Čechů jsou mléko a mléčné produkty velmi důležité, zvláště pro lidi, kterým lékaři doporučili zvýšený příjem jódu, zároveň však musí ze zdravotních důvodů omezit sůl.
Obsah jódu ve vybraných potravinách
Lidé, kteří chtějí hubnout, se pak mnohdy diví, že se jim to nedaří. Důvodem může být právě nedostatek jódu, kvůli čemuž mají zpomalený metabolismus a tělo se spíš nachází v nepohodě.
Těhotným a kojícím ženám může lékař předepsat jód ve formě tablet nebo doporučit pití minerální vody Vincentky, ve které je prvek hojně obsažený. Umělá kojenecká strava také jód obsahuje.
Některé látky zvané strumigeny ale ovlivňují využití jódu pro syntézu hormonů štítné žlázy a vedou tak k projevům její snížené funkce. To může nastat, pouze pokud jsou hladiny jódu velmi nízké.
Mezi strumigeny patří lněné semínko, sójové výrobky a některá brukvovitá zelenina, jako například brokolice, květák, kadeřávek nebo zelí. Neznamená to však, že by člověk musel tyto potraviny z jídelníčku vyřadit. Při zabezpečení optimálních hladin jódu k ovlivnění jeho funkce nedochází.
Den jódu
Na důležitost tohoto prvku se snaží šestého března upozornit také Den jódu, který poprvé vyhlásil v roce 1999 Český výbor pro Unicef ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací. V Evropě má nedostatečný přísun jódu dosud polovina obyvatel. V Česku pokládá WHO podle svých kritérií jódový deficit za zvládnutý.
Tak tomu ale nebylo vždy, například na počátku 90. let výsledky šetření endokrinologů a pediatrů prokázaly, že se v Česku začal opět jódový deficit vyskytovat, protože obohacování jedlé soli a problematika jodového deficitu nebyly řešeny komplexně a systematicky.
To byl jeden z hlavních důvodů, proč v roce 1995 vznikla meziresortní komise pro řešení jódového deficitu při Státním zdravotním ústavu v Praze, ve které jsou zastoupeni odborníci z ministerstev zdravotnictví, zemědělství a potravinářského i farmaceutického průmyslu. Komise také spolupracuje s Mezinárodní organizací pro prevenci chorob z nedostatku jódu.
