V Česku skončila přechodná devadesátidenní lhůta, během níž měli restauratéři čas přizpůsobit své podnikání protikuřáckému zákonu. Od středy začnou úřady všechny prohřešky pokutovat. Souběžně s tím se ovšem znovu zvedají i hlasy pro zmírnění normy – po zkušenostech s hlučícími kuřáky před dveřmi podniků navrhuje Svaz měst a obcí obnovit kouření tam, kde se nepodává jídlo.
Nové kuřácké zákazy začaly v Česku platit 31. května, ministerstvo zdravotnictví ale přiznalo provozovatelům hospod, restaurací a barů devadesátidenní hájení, během kterého měli své podniky na předpisy protikuřáckého zákona připravit.
Pro kuřáky lhůta neplatila a už v uplynulých týdnech mohli za kouření v restauraci dostat i pětitisícovou pokutu, nově ale hrozí finanční postih i hostinskému, a to až padesátitisícový. Během přechodné lhůty totiž někteří z nich označili své provozy cedulemi „kouření na vlastní odpovědnost“ a ve snaze neztratit zákazníka típnutí cigarety nijak nevymáhali.
Po konci hájení mají ale povinnost z provozovny osobu se zapálenou cigaretou vykázat, stejně jako podnapilého mladšího osmnácti let. Stejně tak musí své podniky označit symbolem „kouření zakázáno“. Pokud tak neučiní, hrozí jim desetitisícová sankce.
„Kontroly můžeme dělat my jako hygiena, pak policisté, strážníci a také obec s rozšířenou působností,“ doplňuje hlavní hygienička Eva Gottwaldová.
- Maximální výše pokuty za přestupky pro fyzické osoby:
- 5000 Kč: Kouření nebo užívání el. cigarety na místech, kde je to zakázané.
- 10 000 Kč: Prodej alkoholu osobě pod vlivem alkoholu nebo návykové látky.
- 25 000 Kč: Prodej kuřácké pomůcky osobě mladší 18 let.
- 50 000 Kč: Požití alkoholu nebo návykové látky před nebo při činnosti, která může ohrozit život nebo zdraví (např. řidič)
- 100 000 Kč: Prodej tabákových výrobků ve zdravotnickém zařízení nebo ve škole
- 150 000 Kč: Prodej tabákových výrobků nebo alkoholických nápojů osobě mladší 18 let
- 300 000 Kč: Prodej tabákových výrobků nebo alkoholických nápojů osobě mladší 15 let
- Maximální výše pokuty za správní delikty pro právnické nebo podnikající fyzické osoby:
- 10 000 Kč: Jestliže v prodejně chybí nápis Zákaz prodeje tabákových výrobků osobám mladším 18 let.
- 50 000 Kč: Jestliže prodá tabákový výrobek nebo el. cigaretu na akci určené převážně pro osoby mladší 18 let.
- Za prodej kuřácké pomůcky osobě mladší 18 let.
- Jestliže prodejce nezajistí, aby cigarety prodávala osoba starší 18 let (výjimku mají třeba studenti hotelových škol).
- 800 000 Kč: Za prodej cigaret ve škole nebo zdravotnickém zařízení.
- 1 milion Kč: Za prodej tabákových výrobků nebo alkoholických nápojů osobě mladší 18 let .
- 2 miliony Kč: Za prodej tabákových výrobků nebo alkoholických nápojů osobě mladší 15 let.
Politici volají po změnách
Pro kuřácké podniky přitom konec přivírání očí nenastává v nejpříznivější chvíli; díky možnosti kouřit na zahrádkách většina podniků odliv zákazníků nezaznamenala, s příchodem podzimního počasí se ale zejména v barech obávají odlivu klientely. A na tuzemské politické scéně souběžně znovu zaznívají hlasy, zda celou normu nezmírnit.
O možnosti změn zákona před nedávnem v Mladé frontě DNES mluvil šéf vládních legislativců Jan Chvojka (ČSSD). „Nemám problém přiznat, že se něco nevychytalo. Narazil jsem na problém v restauraci, kde mají velkou pergolu. Nemůže se pod ní kouřit, protože jde o pevnou konstrukci. To jsme nedoladili a to chci změnit,“ prohlásil.
Rostislav Vizula z vládního ANO navrhuje změnu pravidel u elektronických cigaret a vodních dýmek, občanský demokrat Marek Benda potom opakuje svůj, již dříve odmítnutý návrh na možnost zřizovat kuřárny. „Hodlám navrhnout jak zřízení kuřáren v podnicích, které si to přejí, tak v menších podnicích do pětasedmdesáti metrů možnost svobodné volby provozovatele, zda ho chce mít kuřácký, nebo nekuřácký,“ řekl.
Svaz měst a obcí chce zákon zmírnit – kvůli hluku v ulicích
S podobným požadavkem nově přichází Svaz měst a obcí. Kouření chce obnovit všude, kde se nepodává jídlo. „Svaz měst a obcí apeluje na to, jestli bychom striktní zákaz neměli trochu zjemnit – tak, aby minimálně u zařízení, kde se nepodává jídlo, bylo na provozovateli, jestli kouření dovolí, nebo ne,“ uvedl šéf svazu František Lukl.
„Největší problém je v tom, že lidé, kteří vyjdou ven a zapálí si, tak také komunikují a běžný hluk způsobený mluvou je pro lidi, kteří bydlí v okolí provozovny, obtěžující,“ vysvětluje důvody pro změnu Lukl. Že je hluk venku postávajících kuřáků nejproblematičtější důsledek nového zákona, potom potvrzuje i šetření České televize.
Města potvrzují. Rušení nočního klidu přibylo
Z dotazníku ČT mezi padesáti tuzemskými městy vyplývá, že si občané na hlasité zákazníky barů a hospod stěžují zdaleka nejčastěji, a množství výhrad tak předčí i další očekávané námitky: obtěžující kouř, množství odhozených nedopalků nebo neprůchodné chodníky.
Jednoznačný nárůst stížností potvrzuje třetina z oslovených měst. Dalších zhruba deset radnic také eviduje častější výtky svých obyvatel, ale nedokáží určit, zdali je to v souvislosti s novým zákonem. Zbylá oslovená města víceméně žádné změny nezaznamenala.
„Oznámení o rušení nočního klidu letos v létě oproti loňskému roku přibylo. Nárůst výjezdů městské policie je zhruba o čtvrtinu,“ vypočítává mluvčí Kroměříže Jan Vondrášek, podle něhož je to ovlivněno zejména právě novou normou. „Kuřáci se přesunuli ven, kde se hlasitě baví, a obyvatelé z okolních domů si pak stěžují.“
Obdobně hovoří i Plzeň, Kolín či některé pražské radnice. „Stížností na hluk je opravdu dost, jejich počet začal narůstat ihned poté, co začal platit zákaz kouření v restauracích,“ potvrzuje trend mluvčí severočeského Děčína Markéta Lakomá.
První historicky doložený zákaz proti užívání tabákových výrobků padl už v roce 1575, kdy římskokatolická církev zakázala kouřit ve všech kostelech v Mexiku a karibských španělských koloniích. O patnáct let později, v roce 1590, papež Urban VII. rozhodl o zákazu užívání tabáku v kostelích i na dalších krytých místech. Tabák se nesměl kouřit v dýmkách a nepřípustné bylo i jeho šňupání a žvýkání. Kdo zákaz porušil, měl být vyloučen z církve.
První zemí světa, která zakázala kouření ve všech uzavřených veřejných prostorech, se v roce 2004 stalo Irsko. Tuzemské restrikce kouření se datují do 30. let, kdy v Československu platil zákaz kouření v autě; spíš než zdravotní důvody ale hrála snaha o snížení nehodovosti, norma vycházela z toho, že cigareta nejde ve prospěch řidičovy pozornosti. Podle posledních čísel v současnosti kouří čtvrtina zdejší populace.
Orientační měření, které redaktoři ČT provedli společně s expertkou na akustiku firmy Soning Hanou Šrámkovou v populární pražské ulici Krymská, ukázalo, že skupina sedmnácti lidí, kteří přitom nebyli nijak hluční, stála za hlasitostí blížící se sedmdesáti decibelům – což odpovídá hluku zapnuté pračky. Již čtyřicet decibelů je přitom limit, který by hluk neměl v noci překročit.
„V běžné rezidenční čtvrti bez velkého provozu se hladina hluku v noci pohybuje okolo čtyřiceti decibelů, přes den pak okolo padesáti,“ dodává Šrámková.
