Praha – Pro dobrotu na žebrotu, tak by se dal shrnout příběh sdružení, které pomáhá mentálně postiženým. Roli v tom hraje postoj ministerstva práce a sociálních věcí. Místo podstaty věci se zaměřuje na hlídání lejster a byrokratické papírování. Sdružení tak přichází o schválenou dotaci ne proto, že by postiženým nepomáhalo, ale proto, že jim pomáhá více, než uvedlo v papírech.
Projektů na uplatnění mentálně postižených na trhu práce je velmi málo, alespoň tak to tvrdí Olga Krejčířová z Ústavu speciálněpedagogických studií na Univerzitě Palackého v Olomouci. Realizovat nové nebo již rozběhlé projekty ale není nic jednoduchého. Úspěšný projekt má za sebou občanské sdružení SIMP, které pomáhá lidem s mentálním postižením dostat se na trh práce a zlepšit jejich sociální a pracovní dovednosti. Nyní už ale nejsou na další pokračování peníze.
Ministerstvo práce a sociálních věcí schválilo pro sdružení SIMP tříletý příspěvek z evropských dotací ve výši sedm a půl milionu korun. Za necelý rok fungování projektu dostalo sdružení od ministerstva vyplacené zhruba dva miliony korun. Pak se čerpání peněz zastavilo, protože podle ministerstva jsou podklady k projektu po formální stránce nepřijatelné. Díky tomuto rozhodnutí tak sdružení přišlo o více jak půl milionu korun, které už ale byly vynaloženy.
SIMP naučil klienty sociálním a pracovním dovednostem
Sdružení si jako hlavní cíl projektu předsevzalo, že naučí své klienty takovým sociálním a pracovním dovednostem, aby si mohli najít běžnou práci. Dovednosti potřebné pro život a práci měli mentálně postižení získávat ve dvou rovinách projektu - výtvarné dílně a středisku pracovních dovedností. S dílnou sdružení problémy nemělo, její provoz totiž podrobně popsalo v žádosti. Činnost střediska ale záměrně vymezilo jen obecnými formulacemi, jako je nácvik pracovních dovedností. Důvod byl takový, aby bylo možné jeho náplň pro klienty rozšiřovat.
Libuše Kaprálová, ředitelka sdružení SIMP
„Podmínky, které jsou z ministerstva nastavené, už hraničí s nějakým Absurdistánem.“
Ačkoliv je podle Marie Černé z katedry speciální pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy reálné prostředí pro učení dovedností mnohem přínosnější, ministerstvu vadí, že v projektové žádosti byl pouze popis základních činností a nebyly tam uvedeny jednotlivé specifikace.Ke schválení žádosti v roce 2009 ale ministerstvu obecný popis stačil. Tehdy úředníci žádné zpřesnění nevyžadovali a žádost schválili.
Nyní ale úředníci sdružení vyčítají, že svým klientům nabízí větší možnosti rozvoje než jen při práci v dílně či učebně. Argumentem pro ministerstvo není ani fakt, že rozšíření aktivit stojí stále stejně peněz. Sdružení se tedy dostalo na začátku letošního roku do slepé uličky. Práci v kavárně a jiné aktivity by mohlo s klienty vykonávat jen v případě, že by zažádalo o změnu projektu a každou činnost do něj podrobně vypsalo. Seškrtaných 551 tisíc korun, které za práci s klienty utratilo, mu ale ministerstvo už nikdy neproplatí.
Kvůli nedostatku peněz se sdružení rozhodlo projekt ukončit. A to přesto, že se mu podařilo jen za loňský rok sehnat práci pěti mentálně postiženým lidem, což byl hlavní cíl projektu. Velice mě zklamalo a i rozhořčilo to, že vlastně úředníky nezajímá vůbec ta praxe, nebo to, co s klienty přímo děláme, ale jenom papíry, smutně konstatuje ředitelka sdružení SIMP Libuše Kaprálová.
