Praha - U krajského soudu v Praze začíná ostře sledované líčení s bývalým středočeským hejtmanem Davidem Rathem a další desítkou obžalovaných. Ti měli díky ovlivňování veřejných zakázek získat miliony na úplatcích, za což jim hrozí až dvanáctileté vězení. Líčení je zatím naplánováno do konce října a očekává se masivní zájem veřejnosti i médií – soudce proto nařídil jednání do největší síně krajského soudu. Většina líčení se ale odehraje bez přítomnosti televizních kamer. Rath obvinění z korupce odmítá – v rozhovoru pro MF Dnes uvedl, že nepředpokládá férový proces, čeká jen splnění objednávky na likvidaci své osoby.
Bývalý středočeský hejtman skončil v rukou policistů loni v květnu. Kriminalisté ho zadrželi nedaleko domu Kateřiny Pancové – další aktérky kauzy – když měl mít u sebe Rath sedm milionů korun. On sám tvrdí, že bylo v krabici víno, podle verze žalobců však mělo jít o úplatek za zmanipulování veřejné zakázky na opravu buštěhradského zámku. Navíc prý šlo jen o část úplatku, podle žalobců Rath původně požadoval přes 22 milionů a úplatky v hodnotě 16 milionů prý převzal – zbytek už nestihl, protože ho policisté zadrželi dřív.
Ještě ten samý den, kdy policisté Ratha zadrželi, souhlasila předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová s jeho trestním stíháním. V tom je Rathův případ výjimečný – většinou totiž policie žádá sněmovnu o vydání k trestnímu stíhání a rozhodují poslanci. Vzhledem k tomu, že policisté chytili Ratha při činu, však dávala souhlas jen Němcová, poslanci pak schválili vydání k trestnímu stíhání zpětně. O dva dny později poslal soud bývalého hejtmana do vazby, kde zůstává dodnes. Rath v reakci na kauzu rezignoval na post hejtmana a vystoupil z ČSSD, ponechal si ale poslanecký mandát.
Případ je však rozsáhlejší a netýká se jen Ratha. Hlavními aktéry jsou bývalá ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Pancová a její partner a exposlanec ODS Petr Kott. Ti měli podle žalobce na úplatcích žádat skoro 50 milionů a přes 38 milionů prý i dostali. Vedle údajně předražené rekonstrukce zámku v Buštěhradu provází podezření i tendry na modernizaci nebo nákup vybavení pro středočeské nemocnice. Dohromady míří před soud jedenáct lidí - vedle hlavních aktérů jde o zástupce stavebních firem nebo společnosti, která tendry organizovala.
Mezi nimi je i Ivana Salačová – bývalá ředitelka stavební společnosti FISA. Ta je zajímavá z toho důvodu, že díky přiznání a pomoci při rozkrývání korupčních mechanismů získala status spolupracující obviněné, díky kterému může dostat u soudu nižší trest. Deník Insider přinesl informace z výslechu Salačové – ona sama prý měla nosit a domlouvat úplatky, o nich se prý obžalovaní bavili kódovaně jako o králících. Salačová prý popsala i zákulisní jednání o rekonstrukci zámku Buštěhrad: „Kott mi řekl, že se bude provádět rekonstrukce a že ta zakázka vyjde tak, aby vítězem byla předem určená firma, a za to že požadují částku 20 až 24 milionů,“ cituje Insider policejní výslech Salačové.
Vedle výpovědi Salačové se policisté opírají také o odposlechy konverzace mezi hlavními aktéry kauzy. Kriminalisté zřejmě disponují hodinami nahrávek – používali i prostorové odposlechy, které nasadili např. do kladenské nemocnice, kde úřadovala Pancová. Podle Lidových novin navíc policistům pomohlo i sledování e-mailů Pancové či Kotta a také údaje v diářích. Podle Rathova advokáta Adama Černého ovšem s odposlechy někdo manipuloval a vystříhal zmínky o víně. Tímto oznámením se zabývalo i pražské městské zastupitelství, důvody k trestnímu stíhání ale nenašlo.
Odposlechy, 6. února 2012
Pancová: Broučku, kolik nám to teďkom teda přinese ten…? Dvanáctku?
Kott: Co jsi říkala?
Pancová: Kolik přinese?
Kott: Jindra? Vosum.
Pancová: To je 2,6 na jednoho. To je nějak jinak přesně. Ty už jsi zkasíroval nějakou zálohu. To už je tvoje.
Kott: No, s tou Kutnou Horou osum. Mi přinese.
Pancová: Kolik von tady bude mít? Kolik von tady bude mít?
Kott: Kdo?
Pancová: David.
Kott: No, tak čtyry.
zdroj: Právo
Vazba je novodobá tortura, hřímal Rath před poslanci
V červnu dorazil Rath do Poslanecké sněmovny v doprovodu ozbrojené eskorty. Před poslanci odmítl, že by přijal úplatek – v emotivním projevu kritizoval i vazební podmínky: „Nežijeme v kulturní zemi, kde by vazba odpovídala tomu, co říká trestní zákon. Žijeme v zemi, kde je vazba novodobá tortura. Lámání, týrání lidí.“ Bývalý hejtman se ostře pustil i do bývalého ministra vnitra Jana Kubice, který prý využíval metody komunistické StB. Své obvinění z přijetí úplatku pak označil za připravenou politickou pomstu, mající odstranit nepohodlného opozičního politika. Nakonec pro jeho vydání k trestnímu stíhání zvedlo ruku 183 poslanců. Policie pak ale obvinění ještě rozšířila – poslanci tak museli v září hlasovat ještě jednou a vydat Ratha i pro další skutky.
Exhejtman nezůstal jen u kritiky vazebních podmínek před poslanci, během pobytu za mřížemi sepsal celkem 12 zákonů, jeden z nich měl právě zlepšit podmínky ve vazbě – vláda ovšem Rathův návrh odmítla.
Za mřížemi už je více než rok
Obviněný poslanec je ve vazbě už přes rok – soud ho poslal za mříže hned dva dny po jeho zadržení: hrozily totiž obavy, že by mohl ovlivňovat svědky, pokračovat v trestné činnosti a také opustit republiku. A podle soudu trvají obavy z Rathova útěku stále – proto letos v dubnu soud vazbu prodloužil. Rath si proti vazbě podal několik stížností, s žádnou ale neuspěl, tu poslední letos v červnu zamítl pražský vrchní soud.
Rath letos v květnu nepochodil ani u Ústavního soudu – podle soudců v jeho případě nejde „o zjevné vybočení limitů stanovených trestním řádem“. Podle statistiky Vězeňské služby tráví déle než rok ve vazbě asi desetina vazebně stíhaných. Rath se podle názoru policie a státního zástupce dopustil zvlášť závažného zločinu – proto může ve vazbě strávit až tři roky (v případě výjimečného trestu povoluje trestní řád až čtyřletou vazbu).
To je rozdíl oproti dalšímu mediálně sledovanému případu – kauze Nagyová. Bývalá šéfka premiérovy kanceláře i další aktéři strávili za mřížemi „jen“ pět týdnů. U nich ale podle soudu panovala pouze obava z ovlivňování svědků (koluzní vazba), u tohoto typu mohou strávit obvinění za mřížemi maximálně tři měsíce.
Do vazby lze vzít jen osobu, proti níž bylo zahájeno trestní stíhání (tedy jen obviněného). Vazba pak může být:
a) útěková (hrozí, že obviněný uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména nelze-li jeho totožnost hned zjistit, nemá-li stálé bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest),
b) koluzní (hrozí, že bude obviněný ovlivňovat dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání),
c) předstižná (hrozí, že bude opakovat trestnou činnost, pro kterou je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil).
V kauze údajné manipulace se zakázkami se o náhradu škody za 56 milionů korun hlásí ministerstvo pro místní rozvoj, uvedl to ČRo Radiožurnál. Jde o peníze, které ministerstvo na projekty vyplatilo předem – Evropská unie však po vypuknutí aféry peníze neproplatila. Soud má určit, kdo zmiňované miliony zaplatí. Média původně informovala, že škody ministerstva činí 200 milionů, mluvčí MMR Jana Jabůrková ovšem upřesnila, že jde o celkovou hodnotu projektů – ministerstvo prý proplatilo jen 56 milionů.
Jako poškozený se původně přihlásil i Středočeský kraj, hejtmanství ovšem nedávno oznámilo, že na základě právního posudku škoda v souvislosti s kauzou Rath nevznikla. Podle posudku byly čtyři tendry na vybavení nemocnic v pořádku a ceny nebyly přemrštěné.
Kauza kolem Davida Ratha a dalších deseti obžalovaných je velice rozsáhlá – spis je rozdělen do více než sta svazků a samotná obžaloba čítá 88 stran. Z nich se 27 věnuje popisu skutků, které se týkají osmi veřejných zakázek. Krajský soud zatím naplánoval jednání do 25. října – tento termín se ale ještě může změnit. Před soudem by mělo vystoupit 78 svědků. Případ doprovází značný zájem veřejnosti i médií – soudce proto nařídil jednání do největší síně krajského soudu, kam se vejdou desítky lidí. Soud už dříve naznačil, že televizní kamery budou moci natáčet pouze příchod obviněných, poté je soudce pošle ven a uvnitř mohou zůstat píšící redaktoři a veřejnost. Soudce prý chce, aby se případ projednal před senátem, nikoliv před objektivy kamer a fotoaparátů.
