Bubeníček: Půjčka není řešení, ROP Severozápad by mohl skončit

Ústí nad Labem - Hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (KSČM) je přesvědčený, že půjčka není pro kraje řešením, a proto se dá předpokládat, že ústečtí a karlovarští zastupitelé tuto možnost odmítnou, což by znamenalo konec regionálního operačního programu Severozápad a ukončení čerpání evropských dotací v tomto regionu. „Samozřejmě bychom byli rádi, aby se prostředky dočerpaly, ale momentálně je to ta méně pravděpodobná varianta,“ řekl Bubeníček v Interview ČT24. S výpadkem evropských peněz by se podle něj kraj i obce vyrovnaly během pár let, zatímco půjčka na zaplacení korekce by krajský rozpočet ochromila až do roku 2020.

Krach projektů je pro kraj lepší řešení než půjčka od státu

„Ta půjčka pro nás nic neřeší, protože ať tak nebo tak by to znamenalo naprosté ochromení chodu kraje. To znamená omezení hromadné dopravy, ústavů sociální péče, nevím, z čeho bychom financovali střední školství a podobně,“ myslí si Bubeníček. Krajský rozpočet by totiž po zaplacení splátek byl v podstatě na nule.

Konec programu by sice znamenal nedočerpání dotací a ztrátu nejen pro kraj a obce, ale i pro soukromé subjekty v regionu, krajské a obecní rozpočty by se ale podle Bubeníčka mohly s tímto výpadkem vyrovnat zhruba v horizontu dvou let. „To by znamenalo, že během dvou let by se kraj s tím dokázal vyrovnat s tím, že předpokládám, že stejnou dobu by to trvalo obcím, a pak by mohly naprosto normálně dále fungovat. Pokud vezmeme půjčku a budeme ji splácet, to znamená, že zatížíme ještě další dvě zastupitelstva, než se to všechno vyřeší,“ řekl Bubeníček

Navrátil: Kraje k zaplacení nemůže nikdo donutit

Předseda Výboru Regionální rady ROP Severozápad a náměstek hejtmana Karlovarského kraje Petr Navrátil (ČSSD) poukázal na to, že neexistuje žádný mechanismus, který by kraje k zaplacení korekce donutil. Evropská unie by totiž tyto peníze požadovala po státu, nikoli po kraji. „Pokud stát korekci neuhradí, vzniknou problémy hlavně žadatelům, tedy obcím a soukromníkům, to je nepříjemné, ale kraje přesto nikdo k zaplacení korekce nutit nemůže,“ uvedl Navrátil, který si myslí, že vina na chybách v regionálních operačních programech je právě na státu, který nastavil systém pro černání evropských peněz.

„Hejtman není ten, kdo řídí ROP,“ brání kraje Hašek

„Regionální operační program má svého předsedu, místopředsedu a výbor regionální rady. A to nejsou orgány jednotlivých krajů,“ postavil se dnes předseda Asociace krajů Michal Hašek (ČSSD) proti vládě, která se odmítá podílet na financování dvouapůlmiliardové korekce pro ROP Severozápad.

Předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek nesouhlasí s návrhem ministra financí, podle něhož by vláda krajům sice poskytla půjčku, na financování korekce by se ale nepodílela. „O korekci jsme připraveni dále jednat, v pohledu na tuto věc jsme se ale neshodli,“ vyjádřil se po jednání s premiérem Nečasem.

Novotný: Svůj díl viny má i ministerstvo

Vláda krajům sice slíbila půjčku, takové řešení ale nestačí nejen Haškovi, ale ani karlovarskému hejtmanovi Josefu Novotnému (ČSSD). Kraje jsou podle něj připravené se na financování korekce podílet, svou část zodpovědnosti by ale mělo přijmout i ministerstvo, které operační programy certifikuje a provádí i jejich kontrolu.

Hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný připomněl, že mezi regionálními operačními programy a kraji není žádná právní vazba a hejtmani nemohou zastupitele žádným způsobem nutit, aby poslali operačním programům finanční prostředky. S přístupem ministra Kalouska proto Novotný zásadně nesouhlasí. „Já si myslím, že to prohlášení pana ministra Kalouska je nešťastné, protože jen prohlubuje zákopy mezi vládou a kraji,“ řekl Novotný.

Kraje se podle něj své části zodpovědnosti za chyby v ROPu Severozápad nezříkají, podílet by se ale mělo i ministerstvo. „Tak jako jsou kraje zastoupeny v radách regionálních operačních programů, je i ministerstvo zastoupeno v monitorovacích výborech a audity a certifikace provádí ministerstvo financí,“ připomněl hejtman, podle jehož názoru je také nutné vytvořit právní rámec pro další podobné případy v budoucnosti.

ROP Severozápad šetří EU i policie

Evropský audit nalezl chyby v projektech, které výbor ROPu Severozápad schválil a které tak získaly peníze z národních zdrojů s tím, že je později proplatí EU. Program je zastaven od loňska a rozdělováním evropských peněz na severozápadě Čech se zabývá i policie, stíhá všechny tři ředitele, kteří se postupně vystřídali v čele dotačního úřadu, historicky druhého ředitele Petra Kušnierze už poslal soud do vězení. Policie stíhá také bývalého hejtmanského náměstka Ústeckého kraje.

Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad přijal 6. března plošnou korekci, kterou mu nařídila Evropská komise. Ústecký a Karlovarský kraj tak mají zaplatit za chyby při čerpání evropských peněz sankci 2,5 miliardy korun. Pak se zablokovaný projekt rozjede, kdyby kraje nezaplatily, nedostal by nikdo v regionu soudržnosti Severozápad přislíbené dotace a ani by nebylo možné žádat o další. Stát nabízí krajům půjčku, o tom, že by za ně část sankce zaplatil, ale nechce ani slyšet. Že se tak nestane, potvrdil ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), podle kterého kraje doplatily na „machinace“ svých vedení „a jejich kmotrů“. Kalousek nabídl, že kraje dostanou až 1,5 miliardy korun, které potom budou splácet do roku 2020.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...