Bratr zbrojaře Musely zastřelil v Kunovicích dva lidi, pak i sebe

Kunovice (Uherskohradišťsko) – V areálu letecké továrny Aircraft Industries v Kunovicích dnes kolem poledne střílel muž po lidech. Zabil dva muže a poté zbraň obrátil sám proti sobě. Jedna žena, údajně generální ředitelka společnosti Ilona Plšková, byla lehce zraněna a převezena na chirurgickou ambulanci v Uherském Hradišti. Útočníkem byl Karel Musela, který se mohl mstít za záhadnou nehodu svého bratra, zbrojaře a bývalého člena představenstva firmy Pavla Musely. Tuto informaci později v Událostech, komentářích potvrdil náměstek policejního prezidenta Vladislav Husák.

„Pachatelem je šestapadesátiletý muž, který žil na Uherskohradišťsku. Zastřelil dva muže ve věku 52 a 50 let, oba české národnosti. Jednu ženu lehce zranil, momentálně je hospitalizována. Další lidé byli zabarikádovaní o poschodí níž, pachatel o nich pravděpodobně ani nevěděl. Vše ale zatím nasvědčuje tomu, že si vytipoval konkrétní oběti,“ uvedla policejní mluvčí Jana Bartíková. Dodala, že motivem činu mohou být osobní nebo pracovní spory.

Vladislav Husák v Událostech, komentářích:

„Zásahová jednotka Jihomoravského kraje nepoužila zbraň při tomto zákroku, takže se vší pravděpodobností vypadá, že tento člověk spáchal sebevraždu, ale samozřejmě i to je dalším předmětem šetření.“

„Kriminalisté budou nyní ohledávat místo a ověřovat totožnost mrtvých i zraněných. Bez ohledu na to, že je pachatel mrtev, budeme zjišťovat motiv tohoto hrůzného činu,“ řekla ČT policejní mluvčí Jana Bartíková. Totožnost pachatele zatím odmítla potvrdit. „Jelikož policie nebyla u toho, když měl pachatel zastřelit sám sebe, tak budeme čekat i na výsledky soudních znalců,“ dodala mluvčí. Vyšetřování bude podle ní trvat několik týdnů, policie chce zadat i znalecké posudky. Jejich výsledky budou známy až za několik měsíců.    

Před polednem se střílelo v budově ředitelství společnosti v místnosti, kde se konala porada představenstva. Podle Bartíkové se jí účastnilo přibližně 15 lidí. Jako první přijeli na místo policisté z Uherského Hradiště. Po zjištění situace informovali operační důstojníky, kteří na místo okamžitě povolali zásahovou jednotku Krajského ředitelství Jihomoravského kraje. „Na místo vyjeli i naši dva vyjednavači, kteří jsou vyškoleni na krizovou komunikaci,“ doplnila Bartíková. Vyjednavači se snažili se střelcem komunikovat, ale neúspěšně, policisté nalezli uvnitř už jen mrtvá těla. Mezi nimi byl i pachatel, který podle prvotních informací obrátil zbraň sám proti sobě.

Zraněnou ženou je generální ředitelka Aircraft Industries Ilona Plšková. Ta v tiskovém prohlášení uvedla, že nešťastná událost „v žádném případě neovlivní chod společnosti“. „Společnost splní všechny své závazky vůči svým obchodním partnerům v dojednaných termínech,“ dodala. Podle ní je z policejního vyšetřování zřejmé, že událost není přímo spojena s činností podniku.

Někteří zaměstnanci Aircraft Industries byli evakuováni. „Situace je špatná, lidé jsou v šoku,“ uvedl jeden z nich. „Řekli nám jen, abychom nechodili k knu. Lidé ze zadní části budovy, jak je technologie, museli ale svá pracoviště opustit a uvolnit místo policejním ostřelovačům,“ popsal novinářům muž, který pracuje v protějším objektu.

V areálu letecké továrny Aircraft Industries v Kunovicích na Uherskohradišťsku 10. listopadu střílel muž po lidech.
Zdroj: Zdeněk Němec/ČTK

Aircraft Industries, Kunovice

Výrobce známých letounů L-410 zaměstnává téměř 800 lidí. Přesně 51 procent akcií Aircraft Industries drží ruský akcionář, těžařský holding UGMK, zbylých 49 procent vlastní česká obchodní společnost PAMCO INT.

Situace v podniku byla velmi dramatická. Útočník se v budově, kterou obklíčila speciální zásahová jednotka, zabarikádoval. Kvůli hrozícímu nebezpečí se záchranáři navíc nemohli ke zraněným, kterých původně bylo hlášeno šest, dostat. „Uplynuly dvě hodiny, než jsme se do budovy, kde ke střelbě došlo, mohli bezpečně dostat,“ popsal situaci Olšan. 

Střelcem byl bratr zbrojařského magnáta Musely

Bratr útočníka je jedním z nejvlivnějších mužů v českém zbrojařství Pavel Musela. Podle tisku stál například za sporným nákupem transportérů Pandur pro českou armádu a jeho jméno se také objevilo v souvislosti s vyšetřováním privatizace Mostecké uhlené společnosti. Firma, která doly ovládla, podle MF Dnes Muselovi poslala provizi pět milionů dolarů. Peníze pak měly dál putovat k lidem z okolí bývalého premiéra Stanislava Grosse. V minulosti byl zbrojařský magnát členem i předsedou představenstva Aircraft Industries.

V říjnu 2008 byl Musela nalezen v lese na Uherskohradišťsku s vážnými zraněními poté, co si vyrazil na lov s přítelem Lubošem Novotným. Ten byl obžalován z pokusu o vraždu, soud jej však loni v dubnu pro nedostatek důkazů osvobodil. Podnikatel utrpěl otok mozku, zhmoždění mozku a levé plíce, měl zlomenou kyčel i osm žeber. Jeho poranění byla natolik vážná, že nemohl u soudu vypovídat, podle tisku je nesvéprávný.

Novotný tvrdil, že Musela spadl z mysliveckého posedu, jeho bratr Karel všal už dříve uvedl, že se úraz nestal náhodou a že podnikatel měl být zavražděn. Podle serveru lidovky.cz proto policie pracuje s verzí, že střelec vraždil, protože si myslel, že právě dva mrtví manažeři stojí za záhadným pádem jeho bratra. Objevují se ale i další verze. „Pokud útočníkem skutečně byl pan Karel Musela, tak nejpravděpodobnějším motivem budou finanční spory o tuto továrnu,“ myslí si novinář Jaroslav Spurný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...