Vrchní státní zastupitelství v Praze, které řídí Lenka Bradáčová, nemusí zaplatit sto tisíc za plošné zveřejnění platů svých zaměstnanců. Podle informací České televize Městský soud v Praze zrušil pokutu z roku 2013 a vyhověl tak žalobě státního zastupitelství. O případu znovu rozhodne Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).
Lenka Bradáčová zveřejnila informace v únoru 2013 a to na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Kromě platů státních zástupců byly zveřejněny i mzdy řadových zaměstnanců a jejich jména.
Podle ochránců dat na to vrchní státní zastupitelství nemělo právo. ÚOOÚ mu proto uložil stotisícovou pokutu, se kterou instituce nesouhlasila a podala proti ní rozklad. Její argumenty však úřad neuznal a v polovině června 2013 pokutu potvrdil.
Zastupitelství ale s verdiktem nesouhlasilo a podalo proti pravomocnému rozhodnutí úřadu o pokutě správní žalobu a zároveň požádalo o odložení platby, v čemž mu správní soud vyhověl. Řízení před soudem pak bylo přerušeno do doby, než se k budoucí obecné praxi v posuzované otázce vyjádří senát Nejvyššího správního soud.
- Městský soud o žalobě rozhodl v úterý 27. září 2016. Úřad pro ochranu osobních údajů může proti rozhodnutí podat kasační stížnost, kterou by se zabýval Nejvyšší správní soud.
Platy ano, jména ne
Právě verdiktem Nejvyššího správního soudu z roku 2011, podle něhož úřady musí žadatelům informace o odměnách svých zaměstnanců poskytnout, Bradáčová argumentovala. „Jako nejvyšší instance pro výklad práva poskytl jasný výklad. Považuji za jeden z projevů jak právní kultury, tak úcty k právu a i k této instituci dodržovat takovýto výklad a v souladu s tímto výkladem jsem postupovala,“ uvedla na začátku kauzy.
„Státní zastupitelství je součástí širší justice. Neumím si představit, že bychom jak já, tak státní zastupitelství nerespektovaly výklad Nejvyššího správního soudu, nejvyšší správní instance v České republice, či s ním nějak polemizovaly,“ dodala Bradáčová.
Podle ÚOOÚ bylo chybou, že zastupitelství vedle platů zveřejnilo i jména zaměstnanců. Například Nejvyšší státní zastupitelství krok pražských žalobců následovalo, ale bez konkrétních jmen.
