Praha - Před nadcházejícími evropskými volbami se prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro server Evropské hodnoty znovu po čase vyslovil pro myšlenku povinné volební účasti. Při posledních eurovolbách v roce 2009 přišlo v Česku k urnám 28 procent voličů. Nízká účast pak přirozeně vzbuzuje otázku legitimity Evropského parlamentu. Povinná návštěva volební místnosti pod bičem finanční pokuty za neúčast je podle hlavy státu řešení. Premiér Bohuslav Sobotka vidí cestu spíše v pozitivní nabídce ze strany politiků. Povinné hlasování u nás bylo jen za první republiky. Téměř stoprocentní účast hlásil ale i minulý režim. Nejít k volbám totiž znamenalo mít problémy s vládnoucí komunistickou stranou.
„Povinná volební účast tyto námitky odstraňuje. V Belgii je díky tomu volební účast 90 procent a těch zbývajících 10 procent zaplatí nějakou mírnou pokutu do státního rozpočtu za svoji neúčast,“ připomněl Zeman dlouhodobě zastávaný koncept. Odkazuje se na fungování povinné volební účasti vedle Belgie také v Lucembursku nebo v Austrálii. Ovšem ani vysoké procento hlasujících Belgii nezajistilo politickou stabilitu. Vládu tam naposledy strany skládaly rok a půl.
Během kampaně před svým zvolením prezidentem Zeman v jedné z debat odkázal na britského premiéra Winstona Churchilla, který v roce 1945 prohlásil, že by sankce za volební neúčast měla být cena dvou luxusních večeří. Sám tehdy prezentoval představu, že by v českých podmínkách pokuta za neúčast u voleb mohla činit pět tisíc korun.
Politická reprezentace se na to příliš vstřícně netváří
Současná vláda odmítá prezidentovu myšlenku. Politici by občany měli k urnám přilákat jinak, míní premiér Bohuslav Sobotka. Považuje za důležité předkládat lidem atraktivní, aktuální témata, která přitáhnou zájem lidí o politické dění. „Je také důležité, aby politika lidi neznechucovala, ale přitahovala k volebnímu rozhodnutí,“ prohlásil premiér. Nízkou účast vidí také vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš v dlouholeté negativní zkušenosti s politikou.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek připomněl doby, kdy u kolonky volební účast stálo číslo kolem 97 procent. Už tehdy jsem si říkal, že v normální společnosti bych volební účast kolem 60 procent považoval rovněž za normální. Necítím ambici, proč by účast musela být 80, 90 procent. Nevím, v čem by to pro demokracii mělo být lepší," prohlásil Zaorálek. Přiznal, že mu vadí účast nižší než polovina voličů.
Bohuslav Sobotka, ČSSD, premiér a předseda strany:
„Je také důležité, aby politika lidi neznechucovala, ale naopak, aby je přitahovala k volebnímu rozhodnutí.“
Andrej Babiš, ANO, vicepremiér, ministr financí:
„Abychom chodili povinně, to už jsme tu měli kdysi dávno, takže to asi není úplně dobrý nápad.“
Vojtěch Filip, KSČM, předseda strany:
„Zatím to v České republice nevnímáme jako nějakou nutnost, protože větší účast než 60 procent v těch zásadních volbách existuje.“
Karel Schwarzenberg, TOP 09, předseda strany:
„Považuju volbu za právo, nikoliv za povinnost.“
Petr Fiala, ODS, předseda strany:
„Ono i to rozhodnutí nejít k volbám je určitý výraz názoru.“
Politolog Lukáš Jelínek ve Studiu ČT24 připomněl, že Miloš Zeman nápad zavést u nás povinnou volební účast vytahuje na veřejnost již roky. Podle něj se etablované strany obávají, že by lidé z trucu volili při povinné účasti protestní strany a hnutí. „Tak jak Miloš Zeman zmiňuje příklady zemí, kde povinná účast funguje, tak nezmínil řadu zemí, kde si ji vyzkoušeli a začali od ní ustupovat. Například šlo o Itálii, nebo některé spolkové země v sousedním Rakousku,“ podotkl Jelínek.
Politolog Lukáš Jelínek: „Protože je povinná volební účast u Miloše Zemana podobná obsese jako třeba panašování u různých typů voleb…, tak myslím, že jde o jeho osobní záliby, které občas rád vytáhne, ale nemyslím, že by to vstoupilo do nejvyšší rozhodující úrovně jako nějak reálné téma.“
Podle prezidenta bude trvat ještě minimálně patnáct let, než se o jeho nápadu začne vážně diskutovat. Do té doby budou lidé stále volit i podle počasí, jestli se do volební místnosti vůbec vydat.
