Sledovat počasí před výletem a na túru vyrazit v časných ranních hodinách - tak zní doporučení pro turisty, jak se vyhnout bouřkám. Výletníci by přitom neměli podceňovat ani nebezpečí českých hor, upozornil ústřední náčelník Horské služby České republiky Pavel Antl. Ten byl den po tragické bouři v Tatrách hostem pořadu Devadesátka ČT24. Nezbytné je podle něj si na cestu přibalit nabitý mobil s bezplatnou aplikací Záchranka a číslem nouzové linky horské služby – 1210.
Blesk je silný elektrický výboj, který jde většinou z oblaku do země. V některých případech ale může probíhat i opačným směrem nebo mezi mraky. Nejčastěji se v Česku blesky vyskytují v červenci, po kterém následuje červen a srpen.
Nebezpečný je tento výboj přitom nejen při přímém zásahu – tragické následky může mít i zásah vedlejším bleskem. Ten může nastat třeba, když se člověk za bouřky schovává pod stromem. Hlavní výboj v takovém případě sice udeří do stromu, část proudu ale proteče i člověkem.
Další možností je, že blesk udeří do volného prostoru. Následně se po zemi šíří do všech stran a hrozí, že zasáhne i lidi kolem – riziková je přitom zejména oblast v rozmezí dvaceti metrů.
Jak vážně blesk člověka zraní, pak záleží mimo jiné na tom, jak velkou plochu v té chvíli zabírá. V případě, že se blíží bouřka, je proto podle ústředního náčelníka Horské služby ČR Pavla Antla ideální zůstat v podřepu s nohama co nejvíc u sebe.
Při hledání vhodného úkrytu v horách by se pak turisté měli raději vyhnout prohlubním, doporučuje dále Antl. Může se totiž stát, že při přívalovém dešti by do prohlubně natekla voda, která je vodivá. Nebezpečné je také zdržovat se za bouřky v horském terénu příliš blízko ostatních lidí. „Určitě se nesmíme pohybovat ve skupině. To znamená rozdělit tu skupinu na jednotlivce, kteří budou od sebe vzdáleni tři až pět metrů,“ dodal Antl.
Nebezpečné ferraty
Blesk může člověka zranit i skrze dotyk vodivých předmětů – část výboje se tak může přenést i na velkou vzdálenost. Nebezpečné jsou zejména kovové řetězy a lana, které lemují některé horské cesty. „V případě, že se blíží bouřka, je potřeba ferraty okamžitě opustit a vzdálit se od nich,“ zdůraznil Antl.
„V horách je každá bouřka velice nebezpečná a výskyt hlavně na vrcholcích – pokud tam jsou řetězy, nějaké ocelové kříže, je opravdu hazardem se životem,“ potvrdil Antlova slova meteorolog Českého hydrometeorologického úřadu David Rýva, který byl hostem pořadu Události, komentáře. Pokud totiž do železných žebříků nebo řetězů zasáhne blesk, tak všichni lidé, kteří se jich drží, tímto výbojem mohou být velmi pravděpodobně zasaženi, poznamenal Rýva.
„Když už se dostaneme do té situace na vrcholku, tak bychom se měli – pokud je to možné – snažit dostat z těch exponovaných míst pryč. Pokud tam jsou nějaké kosodřeviny, tak zakleknout někam do nich,“ dodal Rýva.
Podle šéfa horské služby Antla je nezbytné si na cestu do hor přibalit nabitý telefon s bezplatně stáhnutelnou aplikací Záchranka a číslem na tísňovou linku horských záchranářů. To je na celém území České republiky stejné – 1210.
„Pokyny jsou stále stejné a platí stovky let. Řekl bych, že zkušení turisté jich patřičně využívají,“ domnívá se Roman Švanda – ředitel oblastního střediska Horské záchranné služby Západní Tatry – který byl v pátek také hostem pořadu Devadesátka.
„Je potřeba vyrazit do hor ve velmi časných ranních hodinách,“ uvedl Švanda s tím, že vrcholu kopce by měli turisté v ideálním případě docílit ještě před obědem. Většina bouřek se totiž tvoří odpoledne.
Dalším důležitým pravidlem pak je sledovat počasí. To se přitom na horách může výrazně proměnit během pouhých několika minut, upozornil Antl s tím, že v neposlední řadě by lidé neměli přeceňovat ani české hory. „Byť si možná myslíme, že jsou menší,“ řekl. „Nicméně je potom velice složité zasahovat při neštěstí, když se lidé shromáždí někde pod vrcholem, je jich velká skupina a jsou třeba i pouze vyčerpaní,“ dodal.
