Práce parlamentní vyšetřovací komise ke sporné reorganizaci policie se chýlí ke konci. Její předseda Pavel Blažek (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce sdělil, že otázku, zda byla provedena účelově, aby společně s protimafiánským útvarem skončil i jeho šéf Robert Šlachta, nelze „objektivně zodpovědět“. Zdůraznil také, že za reorganizaci je odpovědná vláda jako celek. Mohla podle něj vydat usnesení, které by reorganizaci zakázalo. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) uvedl, že k tomu hnutí ANO v kabinetu nenašlo podporu.
Blažek: Zda byla reorganizace policie účelová, nelze objektivně zodpovědět
Robert Pelikán (ANO) a Pavel Blažek (ODS) v OVM (zdroj: ČT24)
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) a policejní prezident Tomáš Tuhý v červnu loňského roku oznámili, že dojde k reorganizaci policie. Ta zahrnovala mimo jiné sloučení protikorupčního a protimafiánského útvaru pod jedno velení. Na protest rezignovali tehdejší ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta a šéf ostravské expozitury ÚOOZ Jiří Komárek.
„Mám povědomí o tom, že pan policejní prezident je osobou podezřelou z brutálního úniku informací v rámci objasňování hospodářské trestné činnosti ve stamilionových částkách. Při prověřování úniku, kterého se mohl dopustit pan policejní prezident, jsme zaznamenali pokusy ze strany funkcionářů Generální inspekce bezpečnostních sborů o průnik do spisu,“ prohlásil tehdy Jiří Komárek.
Nyní je Komárek skeptický ke vznikající zprávě poslaneckého vyšetřovacího výboru, který celou kauzu prověřuje. „Komise zaujme nějaké nicneříkající stanovisko, zbytek vyšumí do ztracena,“ svěřil se s obavami serveru Aktuálně.cz.
Že by se rodila „nicneříkající“ zpráva, ale odmítl předseda komise Pavel Blažek. „Mě nebaví přestřelky s panem Komárkem. Od začátku si plete cíl své kritiky. Komise má popsat a vyhodnotit jeden zápas, který byl o to, co se děje v policii. Komise ho nezpůsobila, nenese vůbec žádnou zodpovědnost za to, co se v policii děje,“ řekl s odkazem na slavný text Franze Kafky Popis jednoho zápasu bývalý ministr spravedlnosti.
Podle naší Ústavy je vláda České republiky vrcholný orgán výkonné moci. Odpovídá úplně za všechno, co se ve výkonné moci děje, minimálně vůči Poslanecké sněmovně. To znamená, že jediný, kdo mohl s reorganizací policie něco udělat, a neudělal, byla vláda České republiky.
Blažek: Vláda mohla reorganizaci zakázat
Místopředseda ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Pavel Blažek zdůraznil, že za reorganizaci policie má zodpovědnost pouze jeden jediný orgán, a to vláda České republiky. Ta podle něj proti reorganizaci neudělala vůbec nic. Blažek prosazuje, aby v závěrečné zprávě komise bylo popsáno, jaké měla možnosti.
První variantou byl podle něj rozpad vlády. „Někdo by odešel z vlády, protože u tohoto už být nemůže. Ministr Chovanec by v tu chvíli byl v demisi a těžko by něco takového podepsal,“ sdělil exministr spravedlnosti. „Chápu, že je to řešení složité,“ dodal Blažek.
„Stačilo jedno hlasování, které by například řeklo: ‚Zakazuje se ministerstvu vnitra provést reorganizaci'.“
Druhou legální možností bylo dle příslušného zákona prosadit usnesení vlády, které by zakázalo reorganizaci provést. „Ani jeden ministr nepodal takový návrh. Střídali se před kamerami s různými výroky, ale to, co udělat mohli, ani neprojednali,“ zkritizoval kabinet.
„Návrh takového usnesení jsme jako hnutí ANO měli připravený,“ hájil se v Otázkách Václava Moravce Robert Pelikán, který s reorganizací ostře nesouhlasil, a dokonce po vypuknutí kauzy uvedl, že je připraven rezignovat na funkci šéfa resortu spravedlnosti, což neučinil.
Pelikán: Premiér se tvářil, že nás neslyší
Hnutí ANO toto usnesení podle Pelikána neprosadilo ze dvou důvodů. Nenašlo podporu u KDU-ČSL, tudíž by pro ně nemělo dost hlasů. Další komplikací podle ministra spravedlnosti bylo, že jednací řád vlády na rozdíl od Poslanecké sněmovny neumožňuje, aby sám ministr navrhnul nějaké usnesení k hlasování.
„Pan premiér by musel dobrovolně zařadit takové usnesení k hlasování. Vhledem k tomu, jak pan premiér před tím řídil Bezpečnostní radu státu, nám bylo zřejmé, že to neudělá,“ argumentoval Pelikán.
„Když jsme chtěli, aby se o něčem hlasovalo, tak se pan premiér, kterému se to tehdy nehodilo, tvářil, že nás neslyší,“ zavzpomínal na jednání. Pokusit se prosadit vládní usnesení o zákazu reorganizace policie bez naděje na úspěch by tak podle něj bylo jen „divadlo před médii“.
Blažek: Chovancovi dalo důvěru hnutí ANO
Hnutí miliardáře Andreje Babiše (ANO) ve vládě zůstalo, a proto je podle předsedy vyšetřovací komise za reorganizaci policie zodpovědné. „Policejní reorganizace je z pohledu Poslanecké sněmovny i vaší reorganizací, Poslanecké sněmovně odpovídá pouze vláda jako celek, nikoliv jednotliví ministři,“ sdělil Blažek v Otázkách Václava Moravce Pelikánovi.
Blažek si postěžoval, že komisi mnozí poslanci z hnutí ANO kritizují, přestože to byli právě oni, kdo vyslovili důvěru vládě, která je za reorganizaci jako celek zodpovědná. „Já jsem panu ministru Chovancovi nikdy žádnou důvěru nevyjádřil, hnutí ANO ano,“ poznamenal.
Vztahy mezi některými lidmi byly tak špatné, že vůbec nevylučuji, že se někomu ulevilo, že pan Šlachta je pryč. Ale nemám žádný důkaz k tomu, abych tvrdil, že je to proto, že vyšetřoval nějaké korupční kauzy.
Pravomoci vyšetřovací komise
Zda se vláda k reorganizaci policie vrátí poté, co bude dokončena zpráva vyšetřovací komise, záleží podle Pelikána na jejím obsahu. „Pokud by v ní bylo něco, co by zasluhovalo projednání na vládě, tak se budeme snažit, aby se to na vládě řešilo,“ slíbil ministr z hnutí ANO. „Ale co není zařazeno premiérem, není,“ popsal chod kabinetu.
Závěrečná zpráva by měla být hotova již brzy, podle Blažka panuje na 90 procentech jejího obsahu shoda. Navržena budou některá opatření vládě, sněmovně či státním zástupcům. Na základní otázku, kterou se veřejnost i média od vypuknutí kauzy zabývají, totiž zda byla reorganizace účelově provedena, aby došlo k odstranění Roberta Šlachty z ÚOOZ, však odpověď nepodá. „Na to nikdo objektivně odpovědět nemůže,“ soudí Blažek.