Do Štědrého dne zbývá necelý měsíc. Dlouhodobý výhled počasí Českého hydrometeorologického ústavu sice tak daleko ještě nedosahuje, meteorologové ale již dokážou odhadnout, jak bude vypadat začátek zimy. Počasí, které zimu připomíná, již zavládlo alespoň částečně na horách, zatím se ale nelyžuje. Vhodné podmínky pro výrobu technického sněhu by mohly nastat příští týden, měsíční výhled naznačuje, že těsně před svátky bude chladněji, než je obvyklé, a tak by podmínky pro Vánoce alespoň částečně bílé mohly nastat.
Bílé Vánoce jsou k vidění čím dál méně. Ale ani dříve nebyl sníh na svátky samozřejmostí
UDÁLOSTI: Do Vánoc zbývá měsíc (zdroj: ČT24)
Dlouhodobá předpověď slibuje teplotně průměrné předvánoční období, ale v závěru, tedy v posledním adventním týdnu, by mohly být teploty i pod dlouhodobým normálem.
Jak to bude přímo o Vánocích, zatím nedokážou meteorologické modely říct. Podle meteorologa Martina Nováka je v Praze i dalších velkých městech čím dál řidší, že je na svátky sníh. „Je to součet nejen klimatické změny, ale navíc toho, že města sama produkují teplo,“ podotkl.
Dodal ovšem, že ani historicky nebyly bílé Vánoce samozřejmostí. „My meteorologové nemáme moc rádi pana Ladu za to, co nám udělal. Všichni chtějí bílé Vánoce, jak bylo zvykem – podívejte se na pana Ladu. Nebylo,“ ujistil.
Pravděpodobnost bílých Vánoc
Právě pohled na historická data umožní již nyní alespoň částečně odhadnout, jak bude o Vánocích. Zdá se samozřejmé, že o Vánocích je sníh na horách a skutečně je pravděpodobnost téměř stoprocentní. Nikoli však úplně.
Že by na horách nebyl na svátky sníh, je ojedinělé, i když ne nevídané. Záznamy z Churáňova ukazují, že na Štědrý den v roce 1942 bylo na šumavském vrcholu jen půl centimetru sněhu a lepší to nebylo ani předloni, kdy řádně nasněžilo až na Boží hod.
Z krajských měst má největší šanci na „ladovské“ Vánoce Liberec, kterému slibují historické statistiky 55procentní šanci. Jen v patnácti letech ze sta je sníh na Vánoce v Praze, Plzni, Pardubicích, Hradci Králové a Českých Budějovicích. Prakticky nulová je šance na sníh o Vánocích na některých místech v Polabí, u Berounky a také na Břeclavsku.
Historicky nejvyšší vánoční teplotu se podařilo naměřit 25. prosince 1983 v Hrádku u Klatov, kde bylo tehdy 17,5 stupně Celsia, nejchladněji bylo rovněž na Boží hod, ale již v roce 1961, a to v Broumově – bezmála 33 stupňů pod nulou.
Bílý kůň přijel týden po Martinovi
První závan zimy přišel do Česka zhruba s týdenním zpožděním za svatým Martinem. Zatímco 11. listopadu pověstný bílý kůň ještě chyběl, o šest dní později sněžilo a následující víkend byl alespoň náznakem bílý prakticky v celé republice. Pak se ale oteplilo a z nížin sníh zmizel. Na horách ve výškách nad 800 metry je to lepší. V Krkonoších nebo Jeseníkách je deseticentimetrová vrstva, v Beskydech asi pěticentimetrová a na šumavském hřebeni až čtyřiceticentimetrová.
Zatím se ale nelyžuje. Na krkonošské Černé hoře chtějí otevřít první sjezdovku v sobotu, většina lyžařských středisek ale ještě nespustila sněhová děla. Vhodné podmínky k tomu by mohly nastat příští týden, kdy se bude den ode dne pozvolna ochlazovat.
Že zima přichází po krocích, je z pohledu přírody příhodné kvůli tomu, že říjen a začátek listopadu byly nadprůměrně teplé. Rostliny proto neprošly klasickým otužovacím procesem. Je v nich více aktivního chlorofylu, a to znamená, že nejsou připravené na zimní chladnou sezonu.