Bečvář: Utratit peníze armádě trvá roky, skokové navýšení rozpočtu bychom nevyužili

Nahrávám video
90´: Armádní nákupy trvají dlouho, potřebujeme výhled
Zdroj: ČT24

Armáda potřebuje jasný výhled, kolik peněz dostane. Jedině tak může plánovat velké nákupy, na které potřebuje čas, řekl v pořadu 90' ČT24 náčelník generálního štábu Josef Bečvář.

Podle Bečváře je potřeba o modernizaci armády a investicích mluvit s předstihem. „Dnešní vzrušená debata o modernizaci armády se měla otevřít už před deseti lety. To jsme věděli, že potřebujeme přezbrojit další brigádu,“ upozornil náčelník generálního štábu.

„Akvizice jsou složité procesy, o moc by je nezrychlilo ani to, kdybychom na to měli více lidí. Učíme se to za pochodu,“ dodal Bečvář. Například debata o nákupu víceúčelového vrtulníku podle něj sice začíná už dnes, ale stroj se bude kupovat až za třicet let.

Podle náměstka ministra obrany pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Daniela Koštovala navíc armáda může připravit projekty teprve ve chvíli, kdy tuší, jak se bude vyvíjet její rozpočet. „Projekty se nedají plánovat do šuplíku, protože technologie se dál vyvíjí. Pět let staré projekty by byly k ničemu, začínalo by se od začátku,“ vysvětlil Koštoval, proč armáda obtížně utrácí peníze z rozpočtu.

Teprve mezi lety 2015 až 2016 se podle něj armáda dozvěděla, jak se bude v příštích letech vyvíjet její rozpočet a podobný výhled, který ulehčuje plánování nákupů, má armáda i dnes.

Česko chce do roku 2025 dosáhnout na 2 procenta HDP, jak zní závazek vůči NATO a podle Koštovala i historická zkušenost. Pětina rozpočtu by navíc měla být určena jen na investice. Jak na tom bude armádní rozpočet v příštím roce, zatím není jasné. V roce 2020 by to ale mělo být už 1,4 procenta HDP a k tomu by mělo Česko ze současného zhruba 1 procenta pomalu směřovat. 

Každá koruna, která se dostane do armády, je dobrá. Ale ekonomice se daří už čtyři roky, výdaje na armádu už se zvyšovat měly dávno. Ministr Chovanec dokázal pro policii získat peníze navíc, ministr Stropnický to nedokázal.
Jana Černochová
členka sněmovního výboru pro obranu

  Podle redaktora ATM Dušana Rovenského o pomalém tempu přezbrojování svědčí například obměna terénních vozů UAZ. „Ta začala už v polovině devadesátých let, dnes jsme dosáhli na víc než polovinu obměny. To ale znamená, že stále máme 630 obstarožních vozů. A i Land Rovery, které původní vozy UAZ nahradily, už jsou v současnosti zastaralé,“ dodal Rovenský.

Armáda by mohla vyslat více vojáků na mise

V příštích letech chce armáda doplnit své stavy, dnes v ní slouží zhruba 20 tisíc lidí a další 4 tisíce zatím chybí. „Máme jednu z nejmenších armád v NATO, ale jsme zatím konkurenceschopní,“ řekl Bečvář s tím, že v době nízké nezaměstnanosti si mladí lidé snadněji volí jinou kariéru než tu armádní.

UAZ-469
Zdroj: Albrecht Kister/Wikipedia

Na zahraniční misi by navíc mohlo vyjet více vojáků než dosud. „Jsme schopní to číslo navýšit až na 1300 vojáků na misi za rok. Nechceme ale rozšiřovat místa nasazení, šlo by o posílení počtu vojáků na stávajících misích,“ řekl Bečvář.

„Za každou misí armády si stojím, je účelná. Například mise na Golanských výšinách je pod hlavičkou OSN, tato zkušenost nám ještě před pěti lety chyběla,“ dodal Bečvář s tím, že mise je předělem v kariéře každého vojáka.

  • Afghánistán: V rámci výcvikové mise Resolute Support působí v Afghánistánu úkolové uskupení, do kterého patří poradci či polní chirurgický tým. Zároveň je součástí mise Resolute Support strážní rota působící na základně Bagrám.
  • Kosovo: Česká armáda zůstává součástí sil KFOR, v současnosti působí deset vojáků na velitelství KFOR v Prištině.
  • Velká Británie/Somálsko: Tři vojáci působí v Northwoodu na velitelství operace zemí Evropské unie s názvem Atalanta, která chrání plavidla před somálskými piráty.
  • Bosna a Hercegovina: V rámci mise Evropské unie působí v Sarajevu i dva čeští důstojníci. Mise s názvem Althea má především pomoci s výcvikem místních vojáků.
  • Itálie/Středozemní moře: Na velitelství operace EUNAVFOR MED, která má bojovat proti nelegální migraci ve Středozemním moři, působí čtyři čeští vojáci. Pohybují se na operačním velitelství v Římě i na vlajkové lodi operace.
  • Mali: Ochrana velitelství výcvikové mise EU v Mali a doprovod jejího velitele a štábu je hlavním úkolem skupiny českých vojáků. Jejími členy jsou vojáci mechanizovaných a motorizovaných praporů, ale i příslušníci 102. průzkumného praporu z Prostějova a dalších. Jeden voják v Mali působí také v rámci stabilizační mise OSN, dříve v ní působila i elitní 601. skupina speciálních sil.
  • Irák: Poradní tým české armády pomáhá iráckým vojákům s výcvikem na letounech L-159 Alca. V zemi působí i výcviková jednotka chemického vojska a 2. výcviková jednotka vojenské policie.
  • Egypt a Izrael: Letecká jednotka s transportním letounem CASA C-295M se zapojila do operace MFO na Sinajském poloostrově. Její členové dohlížejí na dodržování podmínek mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem. AČR má zároveň zastoupení i v pozorovatelské misi na Golanech, která dohlíží na dodržování míru mezi Izraelem a Sýrií.
  • Demokratická republika Kongo: Dva čeští vojáci se účastní pozorovatelské mise OSN.
  • Středoafrická republika: Tři vojáci se účastní pozorovatelské mise OSN.
  • Zdroj: Ministerstvo obrany

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 5 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 10 mminutami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 1 hhodinou

VideoReportéři ČT popsali další pochybnosti kolem bitcoinové kauzy

Před deseti měsíci vypukla jedna z největších kauz posledních let, která stála funkci i politickou kariéru tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve ODS). Stát tehdy přijal jako dar bitcoiny za necelou miliardu korun. Jak se ale záhy ukázalo, za podivných okolností je daroval dříve trestaný Tomáš Jiřikovský. Kryptoměna může podle šetření pocházet z trestné činnosti. Ministerstvo spravedlnosti bitcoiny následně vydražilo, pak se je rozhodlo získat zpátky a nyní se opět řeší, co s nimi. O dalších pochybnostech, které se v souvislosti s kauzou objevují – včetně dění na státním zastupitelství – natáčeli pro Reportéry ČT Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.
před 3 hhodinami

Požárů elektrokol a elektrokoloběžek přibývá. Pozor na chyby spojené s nabíjením

Počet požárů elektrokol a elektrokoloběžek v Česku roste. Zatímco ještě v roce 2019 hasiči řešili jen tři případy, loni už jich bylo 125. Nejčastější příčinou bývá technická závada spojená s elektrickým zkratem, často při nabíjení.
před 3 hhodinami

VideoMinisterstvo zdravotnictví chce změnit systém dělení peněz mezi nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví počítá na příští rok s vyrovnanou úhradovou vyhláškou a výrazným zvýšením platby za pojištěnce státu. Změnit pak chce principy, podle kterých se peníze dělí mezi nemocnice. Základem pro to mají být data o kvalitě péče, dostupnosti a zátěži jednotlivých pracovišť. Například za takzvanou centrovou péčí míří skoro každý třetí onkologický pacient mimo kraj, kde bydlí.
před 4 hhodinami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 14 hhodinami
Načítání...