Praha - Úplatkářská aféra, ve které byli zatím nepravomocně odsouzeni bývalý místopředseda Věcí veřejných (VV) Vít Bárta a exposlanec strany Jaroslav Škárka, se pravomocného verdiktu hned tak nedočká. Vít Bárta si totiž u Nejvyššího soudu stěžuje na verdikt soudce Jana Šotta, který v rozsudku zmínil, že Bárta předáním obálek jen dokončil nabídku, kterou dal poslancům na jednání klubu. Pokud by se prokázalo, že Bárta tak učinil na půdě Poslanecké sněmovny, vztahovala by se na jeho jednání poslanecká imunita. Nyní se tak rozhoduje o tom, jestli Bárta stráví další chvíle v soudní síni jako obžalovaný, nebo jeho židle vedle Jaroslava Škárky zůstane prázdná.
Když 13. dubna zazněl v největší jednací síní Obvodního soudu pro Prahu 5 rozsudek soudce Jana Šotta, byl Vít Bárta viditelně nervózní. Jeho výraz v obličeji ale reakci na slova soudce neprozradil. S odezvou si dal načas a nasměroval ji rovnou nejvýš, kam to šlo.
Vít Bárta
„Podal jsem návrh na vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, a to jako reakci na rozsudek Obvodního soudu v Praze 5, který mne odsoudil v rozporu s podanou obžalobou za jednání, kterého jsem se měl dopustit jako poslanec na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.“
A v čem našli Bártovi právníci háček? Soudce Jan Šott totiž v rozsudku zmínil, že Bárta předáním obálek s penězi Škárkovi i Kočí jen dokončil nabídku, kterou dal poslancům na jednání klubu. „Nabídl při vědomí svých mimořádně dobrých majetkových poměrů celému poslaneckému klubu, že bude poslancům v případě finančních problémů individuálně k dispozici, čímž mínil, že je poslancům připraven poskytnout výhodnou půjčku,“ řekl Šott v odůvodnění rozsudku 13. dubna 2012.
Oporu obhájci našli v ústavě: "Článek 27 odstavec 2 ústavy totiž poslance, který provede jakýkoli úkon na půdě Poslanecké sněmovny, vyjímá z trestního řízení. Senát Nejvyššího soudu teď bude zkoumat, za jakých podmínek a kde byla ta věta řečena, za jakých podmínek oba dva poslanci dostali peníze," vysvětlil ČT mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig. Bárta tak využívá možnosti trestního řádu, podle níž jedině Nejvyšší soud rozhoduje v pochybnostech o tom, zda někdo má imunitu, anebo v jakém ji má rozsahu, dodává mluvčí Městského soudu v Praze Martina Lhotáková.
Jiří Jelínek, vedoucí katedry trestního práva, Právnická fakulta UK
„Rozhodující je, za co byl poslanec Bárta vydán k trestnímu stíhání a za co byl odsouzen, protože platí, že může být odsouzen jen pro ten skutek, pro který byl vydán. Rozhodující je, jak je ten skutek popsán v usnesení o vydání, v usnesení o zahájení trestního stíhání… a potom ten konečný rozsudek.“
Pokud by soud Bártově stížnosti vyhověl, znamenalo by to pro Víta Bártu definitivní konec procesu. Potvrdil to v rozhovoru pro ČT Jelínek. Jeho kolega z katedry teorie práva a právních učení Jan Wintr to ale považuje za vysoce nepravděpodobné.
Jan Wintr, katedra teorie práva, Právnická fakulta UK
„Poslanecký klub není orgánem Poslanecké sněmovny. Imunita na projevy je důležitá a je to tradiční pravidlo, nicméně naše ústava hovoří o projevech v Poslanecké sněmovně, Senátu nebo v jejích orgánech a článek 31 říká, že komory si zřizují jako svoje orgány výbory a komise. A poslanecký klub není orgán Poslanecké sněmovny, není to státní orgán a na projevy učiněné na poslaneckém klubu se tedy imunita nevztahuje.“
Jaroslav Škárka, kterého soud navrhl poslat do vězení za podvod, další průtahy nechtěl příliš komentovat.
Nejvyšší soud teď vlastně rozhoduje o tom, jestli Bárta stráví další chvíle v soudní síni jako obžalovaný, nebo jeho židle vedle Jaroslava Škárky zůstane prázdná. „Pokud Nejvyšší soud návrhu poslance Bárty vyhoví, potom odvolací řízení už se bude odehrávat bez něj. Pokud nevyhoví, tak se bude odehrávat normální odvolací řízení,“ dodal Knötig.
Nejvyšší soud má návrh na stole od začátku srpna. Jestli bude odvolací řízení u Městského soudu v Praze pokračovat s Vítem Bártou, nebo bez něj, by mělo být jasné během několika týdnů.
Proces s Vítem Bártou a Jaroslavem Škárkou trval osm dní - čistého času 50 hodin. Soud předvolal 42 svědků. Z vrcholných představitelů vypovídali i tři členové vlády - Kamil Jankovský - ministr pro místní rozvoj, Pavel Dobeš - šéf dopravy a vicepremiérka Karolína Peake. Rozsudek také citelně dopadl na politickou scénu - pár dní po jeho vyhlášení se vládní strana Věci veřejné rozštěpila. V době soudu čítal její poslanecký klub 21 zákonodárců, dnes jich má dvanáct.
Peníze v obálkách, tajně pořízené zvukové i obrazové nahrávky…
Během soudu se ukázalo, že nahrávek existuje mnohem víc, než se do té doby vědělo. A tak se o vztazích uvnitř tehdejší nejmenší koaliční strany během několika dní veřejnost dozvěděla téměř vše.
A co zaznělo také v soudní síni? (6. března 2012)
Kristýna Kočí, bývalá poslankyně: „Otevřeně říkám, že jsem byla naprosto vyděšená, nebojím se použít slovo hysterická, proto jsem takovou situaci nečekala, ani jsem ji čekat nemohla, že se mě pokusí podplatit můj kolega stranický, navíc ministr protikorupční vlády… “
Vít Bárta, obžalovaný: „Říkat, že já jsem nedemokraticky řídil stranu tím, že jsem řídil a organizoval ministerské porady, je typický příklad naprostého nepochopení demokratického řízení strany… Záludnost jednání lidí, které léta znám, je strašná.“
Jaroslav Škárka, obžalovaný: „Jsme jako Věci veřejné v politice neměli co dělat. S tímto vedením, s tímto postupem a s tímto amatérismem jsme do sněmovny neměli vůbec vstupovat.“
Pátek ,13. dubna 2012 soudce rozhodl o vině a trestu: „…obžalovaný doktor Vít Bárta se odsuzuje k trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců… Výkon trestu se mu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 30 měsíců. Obžalovaný magistr Jaroslav Škárka k nepodmíněnému trestu v trvání tří roků.“ Na dalším - už pravomocném rozsudku - bude záviset politická kariéra Víta Bárty a Jaroslava Škárky. Zatím v poslaneckých lavicích jako nezařazení zůstávají.
