Babiš připustil odklad prezenční výuky. Každý den přibývá víc než deset tisíc nově nakažených

Nahrávám video

Počet nových případů nákazy nemoci covid-19 v pátek počtvrté v řadě překonal hranici deseti tisíc. V Česku se zvýšilo i reprodukční číslo (ukazatel toho, kolik lidí nakazí jeden pozitivně testovaný), vystoupalo na 1,19. Premiér připouští, že kvůli „extrémně nepříznivé“ situaci se může odložit otevírání škol. Podle průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou televizi si devět z deseti lidí přeje návrat žáků do škol. Polsko kvůli české nákaze nevyloučilo omezení na hranicích.

Podle dat ministerstva zdravotnictví je na jednotkách JIP a ARO volných aktuálně 13 procent všech lůžek, pro covidové pacienty je připraveno asi 150 z nich. Další volné kapacity jsou ještě na takzvaných reprofilizovaných lůžkách, která jsou jinak určena k poskytování péče jiného typu či odbornosti. Standardních lůžek s kyslíkem je pro nakažené k dispozici asi osm set.

Další vývoj epidemie ukazuje mimo jiné reprodukční číslo. Pokud je větší než jedna, epidemie zrychluje. Nad touto hodnotou se drží až na jednu výjimku od začátku února. V posledních dnech pozvolna roste, k sobotě se zvýšilo na 1,19 z pátečních 1,15.

Denní nárůst nových případů covidu v Česku se čtvrtý den drží nad deseti tisíci, v pátek jich přibylo 11 192, což je zhruba o 2400 více než předchozí pátek. Počet zemřelých s covidem přesáhl 19 tisíc, ministerstvo zdravotnictví jich k sobotnímu ránu eviduje 19 097. Hospitalizovaných je 6366, ve vážném stavu 1290 pacientů.

Ke zvládání nákazy by mohl pomoct lék od firmy Regeneron, který kombinuje proteiny, jež mají bránit vstupu viru do buněk. Lék je určen pacienty, jimž hrozí těžký průběh onemocnění. Podle odborníků je třeba látku podat co nejdříve po nákaze, nemusí být ale účinná na další varianty.

Státní ústav pro kontrolu léčiv používání léku doporučil tento týden a premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že Česko získá dvanáct tisíc dávek. První čtyři tisíce dorazí v březnu, stejné množství také v dubnu a květnu. Distribuovat je má Motol a brněnská svatoanenská nemocnice.

Nejzasaženější je Tachovsko

Nejrozšířenější zůstává koronavirus na Tachovsku, kde za uplynulých sedm dní evidují 1242 nově nakažených na 100 000 obyvatel. Následuje Sokolovsko s 1159 případy. Dále se situace zhoršila na Rokycansku, kde připadá na 100 000 obyvatel 1011 pozitivních za poslední týden, a Klatovsku s 1002 nakaženými. Těsně nad 1000 nakažených je za poslední týden na 100 000 obyvatel také na Trutnovsku. Na Chebsku se situace zlepšila, v přepočtu tam evidují kolem 900 nakažených.

V okresech Cheb, Sokolov a Trutnov platí od minulého pátku přísné omezení volného pohybu, o uzavření Tachovska se podle vyjádření ministra zdravotnictví také uvažovalo. O víkendu bude ministr dál jednat s epidemiology a klinickou skupinou o dalších opatření. Pokud by se zavíraly některé další okresy, dozví se to podle ministra nejdříve hejtmani a starostové okresních měst. V pátek žádný konkrétní region na mysli neměl. 

K dispozici zdejším pacientům by mohla být nemocnice v Domažlicích, která se může změnit na nemocnici covidovou. „Chceme být připraveni, pokud by se situace dále zhoršovala. Je to záložní varianta, toto rozhodnutí zatím definitivně nepadlo,“ sdělil náměstek plzeňské hejtmanky Rudolf Salvetr (ODS).  „Je to nemocnice, která je poměrně blízko Tachovsku, a jde o jediný okres v Plzeňském kraji, který nemá vlastní nemocnici.“

Přepnout na covidovou péči by nemocnice měla být schopná v řádu hodin. Úplně by zavřela zdejší porodnice, u ostatních oddělení by byly v provozu ambulance. Namísto 44 pacientů s covidem, kteří zde leží nyní, by měly Domažlice obsloužit až 140 pacientů – z vlastního regionu a stejně tak i z Tachovska, jižního Plzeňska a Klatovska.

Pochyby kolem otvírání škol

Nejasná je ve stávající situaci otázka návratu žáků do škol. Ten má podle dosavadních informací probíhat postupně od začátku března, což pro Českou televizi zčásti potvrdil i premiér Andrej Babiš, když uvedl, že maturanti a deváťáci by se měli vracet 1. března. Současně sám ale akcentoval podmiňovací způsob, protože prezenční výuku váže na příznivou epidemiologickou situaci – a ta je, jak připouští předseda vlády, momentálně „extrémně nepříznivá“.

Tím se ale výrazně problematizuje i otevírání škol. „Máme plné nemocnice, plné jipky, lidé si stále neuvědomují, že to je vir agresivní. V nemocnicích končí třicátníci. ‚Rychle, rychle do školy‘, a proto nakoupíme testy od nějaké garážové firmy, pro mě není kritérium,“ prohlásil. Prezenční výuka je navíc podmiňována testováním studentů a o zakázku na testy nyní vede Babiš spor s vicepremiérem Hamáčkem.

Aktuální výzkum agentury STEM/MARK pro Českou televizi ukázal, že návrat dětí do škol si přeje devět z deseti respondentů. Proti je méně než desetina, přičemž jde často o lidi mezi 18 a 29 lety. Asi čtvrtina studentů by raději ještě zůstala dál doma. Podmínkou pro návrat by podle zhruba dvou třetin respondentů mělo být právě testování žáků i učitelů. Průzkum také ukázal, že koronaviru se navzdory šíření nakažlivější britské mutace obává méně lidí.

Polsko zvažuje omezení na hranicích

Kvůli vážné situaci v Česku v uplynulých dnech zavedlo přísné podmínky vstupu Sasko i Bavorsko. Nyní omezení na hranicích s Českem (a také se Slovenskem) zvažuje i Polsko.

„Hranice budou otevřeny pro osoby s negativním testem, to ale platí dnes, dynamika situace se může změnit,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Niedzielski v rozhovoru pro Radio Zet. „Ano, samozřejmě,“ odpověděl zároveň na otázku, zda Polsko zvažuje omezení na svých jižních hranicích.

Kontroly na hranicích s Českem zavedlo již v polovině loňského března, zrušilo je v červnu a znovu zavedlo v listopadu. „Omezení nejspíš bude spočívat v tom, že pro vstup do Polska bude potřeba negativní test na koronavirus,“ referuje polský zpravodaj ČT24 Lukáš Mathé. Od konce roku sice musí přijíždějící Češi na deset dní do karantény, ale jen v případě, že přijíždí hromadnou dopravou a nejde o tranzit. Pro cestující osobním vozidlem toto omezení neplatí.

Rozhodnutí podle polského ministra padne příští týden. Česko podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) zatím nemá z polské strany nic potvrzeno; s ohledem na poměry ve střední Evropě ale ministra podle jeho slov polský záměr nepřekvapuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Resort zdravotnictví získá dle Vojtěcha proti původnímu návrhu miliardy navíc

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pokračuje v jednání s dalšími členy vlády o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Po ministrovi kultury Otu Klempířovi (za Motoristy) a ministryni pro místní rozvoj Zuzaně Mrázové (ANO) dorazil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Už v úterý jednala Schillerová se sedmi ministry. Celkovou podobu rozpočtu zatím žádný z účastníků jednání nekomentoval, není tedy ani jasné, jaké bude celkové saldo. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliardami korun.
14:13Aktualizovánopřed 20 mminutami

Senát vrátil znovuzavedení EET i zákon o státních zaměstnancích sněmovně

Senát ve středu vrátil předlohu ke znovuzavedení EET s pozměňovacími návrhy sněmovně. Poslancům vrátil i změny podmínek zaměstnávání státních úředníků a návrh na zrušení pravomoci prezidenta určovat vedoucí diplomatických misí. Senátoři schválili lepší ochranu spotřebitelů při uzavírání finančních smluv on-line a umožnili i přijetí úpravy sněmovních pravidel k omezení možných obstrukcí. Novelu stavebního zákona budou probírat nejdříve ve čtvrtek. Senátoři TOP 09 a ODS jsou připraveni obrátit se kvůli ní na Ústavní soud.
09:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoO lžích politiků i o tom, kdo ohýbá realitu ve prospěch Ruska, hovořili Moláček a Golis

Novinář musí být nestranný, ale to neznamená, že nesmí mít názor. Když politici lžou, je povinností novináře na to upozornit. Někteří ale lžou víc než jiní. Jaký je dopad lží a dezinformací nejen na sociálních sítích na veřejnost? Kdo ohýbá realitu ve prospěch Ruska? A proč jsou zrovna v současnosti veřejnoprávní média a jejich nezávislost mnohem důležitější, než kdykoliv v minulosti? Na otázky Jany Neumannové odpovídají reportéři Jan Moláček a Ondřej Golis. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry Reportérů ČT, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 6 hhodinami

Část Česka ve čtvrtek zasáhnou silné bouřky, uvedl ČHMÚ

V Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji hrozí v noci na čtvrtek silné bouřky. V noci na pátek se mohou bouřky doprovázené nárazy větru a kroupami objevit také v pásu na jihovýchodě země. Ve výstraze to ve středu uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
před 8 hhodinami

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 13 hhodinami

Skončilo první kolo jednání ministrů se Schillerovou o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Překlep či úmysl. Za jízdu bez platné dálniční známky letos padly pokuty za 48 milionů

Policisté a celníci zjistili od začátku roku do konce července přes 36 tisíc případů jízdy bez platné dálniční známky. Rozdali za to pokuty za téměř 48 milionů korun. Vyplývá to ze statistik policie a Celní správy. Za stejné období v loňském roce přitom zjistili o téměř osmnáct set případů méně. Podle mluvčího Celní správy Richarda Zemana si pokutovaní řidiči nejčastěji dálniční známku vůbec nekoupí, nebo zapomenou, že jim vypršela. K postihům mohou vést i překlepy při nákupu známky.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.