Praha - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se zachoval jako populista a podrazil koalici i opozici, když najednou začal prosazovat růst platu poslanců o pouhá 3 procenta místo dohodnutých čtrnácti. V Otázkách Václava Moravce (OVM) to řekl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Premiér kritiku posléze odmítl s tím, že dostál prý své odpovědnosti. Naopak Babiš podle něj při hlasování ze sněmovny utekl. ANO i lidovci ale v případě další podobné situace zváží setrvání ve vládě.
Babiš k boji o platy poslanců: Sobotka je populista, podrazil koalici
GALERIE
videogallery_491197
Politikům stoupnou od ledna platy zhruba o 3 procenta, poslancům tedy konkrétně o 1 700 korun, odsouhlasit to musí ale ještě Senát a prezident. Kdyby poslanci nenašli shodu, mzdy by rostly od Nového roku o 26 procent. „Že dojde k rozmrazení platů, se vědělo od února. Ministryně Marksová (ČSSD) mohla zákon předložit dřív. Sociální demokracie se ale chová vždy podle voleb, tak to pravděpodobně nechtěla řešit před komunálními volbami,“ myslí si ministr financí.
Babiš považuje spor o platy za „nechutné divadlo“. V polovině listopadu podle něj Sobotka prohlásil, že si představuje růst mezi 3 a 26 procenty. Pověřil předsedy klubů koaličních stran, aby to projednali ve sněmovně s opozicí. Všechny politické strany se nakonec shodly na 14 procentech.
Sobotka jako „bojovník proti zvýšení platů“
O týden později ale zasedalo předsednictvo ČSSD, kde premiér konstatoval, že je takový růst nepřijatelný. „Stal se bojovníkem proti zvýšení platů. Podrazil koalici, své poslance, opozici. Choval se absolutně populisticky,“ konstatoval Babiš s tím, že ANO nebylo vůbec o změnách informováno. V médiích se najednou podle šéfa státní kasy rozjela kampaň, že premiér bojuje proti navýšení platů.
I lidovci premiéra za změnu postojů k platům ústavních činitelů kritizovali. tak ostrá slova jako Babiš nevolili. „Já to beru jako nedodržení dohody. Koalice se na něčem dohodla, nakonec se dohodla i ve sněmovně se všemi kluby a nakonec nám pan premiér bez konzultace vzkázal, že to vidí jinak,“ poznamenal ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Stejně jako ANO i lidovci varují, že pokud nebudou strany spolupracovat, nemá koalice smysl. „Pokud se mají podrazy stát pravidle v koalici, budu muset navrhnout hnutí, že zvážíme setrvání ve vládě,“ poznamenal Babiš.
Bohuslav Sobotka a Vítězslav Jandák ve sněmovně
Premiér Babišovo tvrzení popírá
Sobotka se ohradil. Na všech jednáních prý zastával názor, že mzdy ústavních činitelů nesmí růst rychleji než platy zaměstnanců veřejného sektoru. Sám pak hlasoval pro zhruba tříprocentní nárůst. „Andrej Babiš při hlasování ze sněmovny utekl, takže veřejnost opět nezná jeho názor. Kdyby utekli všichni tak jako pan Babiš, platy poslanců by vzrostly od nového roku o 26 procent. Poslanci ANO verbálně prosazovali další zmrazení platů. Každý si může udělat názor, co je větší populismus,“ napsal Sobotka ČTK. „Jako premiér jsem dostál své odpovědnosti, od problému neutekl a prosadil spolu s poslanci ČSSD řešení, které je systémové a uměřené,“ dodal ministerský předseda.
Miroslav Kalousek, exministr financí
„Mám důvod se domnívat, že pozměňující návrh, který koalice přijala, má chybně vypočtenou základnu, takže se bude fakticky jednat o mnohem vyšší přidání. Ale mohu se samozřejmě mýlit.“
Babiš také dnes v OVM uvedl, že jeho prohlášení, že by o platech měla rozhodovat vláda, nebylo myšleno vážně. „To už byla recese,“ podotkl Babiš. Že si poslanci sami rozhodují o platech, považuje ministr za nenormální. Upozornil, že třeba v Británii pro tento účel založili speciální agenturu. Za nejlepší model ale Babiš považuje Švédsko a Finsko, kde fungují odměnové komise. „Je tam soudce, renomované osobnosti, které rozhodují o platech,“ konstatoval vicepremiér.
Vývoj základního platu poslance
Raději ministrem než poslancem
Sám se považuje za výkonného manažera, který má na starosti nejtěžší resort, kde napravuje chyby za poslední desítky let. Na svou roli poslance tak nemá moc času. „Je to pocit marnosti, zoufalství, někdy i deprese,“ prohlásil Babiš, který dokonce uvažoval o tom, že by se vzdal poslaneckého mandátu, klub mu to ale zakázal s tím, že ho lidé zvolili do Poslanecké sněmovny. „Uvažuji o tom, že navrhnu klouzavý mandát, aby ministr nemusel sedět ve sněmovně. Když přestane být ministrem, tak bude zase poslancem,“ uvedl Babiš v OVM. Kdyby měl jak technicky zjistit, jak by reagovali jeho voliči, zřejmě by se poslaneckého mandátu vzdal.
Platy zmrazila Nečasova vláda
V České republice jsou platy poslanců a senátorů, stejně jako dalších ústavních činitelů, vázány na platy státních úředníků. Zákon platí od roku 1995, příjem politiků měl být nejprve změněn v roce 2002 novelou zákona o státní službě, který však v původní podobě nikdy nevešel v působnost. Situaci se pokusila změnit i Nečasova vláda, taktéž neúspěšně, a tak platy zmrazila.
Po několikatýdenních dohadech v pátek Poslanecká sněmovna schválila zvýšení platů zákonodárců o 2,9 procenta. Prošel tak návrh z dílny sociální demokracie, která chtěla navázat mzdy politiků na průměrnou mzdu. Základní plat poslance i senátora by nově měl být 57 600 korun; normu ale ještě musí posvětit Senát a do konce roku podepsat prezident. Pro návrh hlasovalo 102 ze 187 přítomných poslanců, pět jich bylo proti. Zvýšení prošlo díky hlasům ČSSD, KSČM, lidovců a devíti poslanců hnutí ANO (hlasování se zdržel Andrej Babiš, Jaroslava Jermanová i Martin Stropnický).
Základní plat řadových poslanců a senátorů je dnes 55 900 korun, k tomu je však třeba připočíst příplatky za výkon dalších funkcí. Za pozici místopředsedy výboru se vyplácí odměna 11 400 korun, za předsednictví 22 800.