Ministr financí Andrej Babiš (ANO) podporuje návrh Jihočeského kraje na zdanění finančních náhrad za církevní restituce. Podle místopředsedy koaličních lidovců Mariana Jurečky tak ale nedrží „slovo chlapa“, protože na startu koaliční vlády prý majetkové vyrovnání státu a církví znovu otevírat nechtěl. Samotná vláda k jihočeskému návrhu žádné stanovisko nezaujala, nyní se mu bude věnovat sněmovna.
Zákon o majetkovém vyrovnání počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle něj nevydávají, mají církve během 30 let získat finanční náhradu 59 miliard korun, navyšovaných o inflaci.
Letos se má jednat o více než dvě miliardy korun, a právě tuto náhradu chce Jihočeský kraj zdanit – reagoval tak na stovky žalob, jimiž se církevní subjekty domáhají sporných objektů. Cílem návrhu je podle autorů z týmu hejtmana Jiřího Zimoly (ČSSD) narovnání postavení státu, církví a náboženských společností tak, jak to bylo v případě jiných restituentů.
„Restituce proběhly nekorektním podvodným způsobem, náhrada je předražená o padesát miliard,“ uvádí nyní i ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. „Je potřeba to zdanit, stát vydal 54 miliard navíc, a pokud by to prošlo, měli bychom kompenzaci dvanáct až třináct miliard. Je sice pravda, že bychom se na daňových věcech měli domlouvat, ale debata se odehraje v parlamentu.“
Jurečka: Podle gentlemanské dohody se do restitucí nezasahuje
Svým postojem ale vzbudil nechuť u koaličních lidovců. „Je tady gentlemanská dohoda, která byla na začátku vzniku koalice, že se do církevních restitucí nijak, a ani zpětně, zasahovat nebude – jedině v případě, že by s tím církve a náboženské společnosti souhlasily,“ reagoval druhý muž křesťanské demokracie Marian Jurečka.
„Vicepremiér Babiš na začátku koalice jasně řekl, že se do církevních restitucí nebude vstupovat. Musel bych tomu rozumět tak, že slovo chlapa neplatí a že pan Babiš své názory mění, jak se mu to hodí. Věřím tomu, že to nenastane,“ dodal. Podle Jurečky je zdanění církevních náhrad z principu špatné: „Když někomu něco ukradnu a pak mu to vrátím, tak mu to ještě zdaním?“
K návrhu na zdanění peněžní části církevních restitucí nakonec vláda žádné stanovisko nepřijala, bez ohledu na postoj kabinetu se jím ale začne v září zabývat sněmovna. Ve sněmovně má přitom poměrně slušnou šanci uspět: Kromě hnutí ANO, komunistů a Úsvitu ho zřejmě podpoří i část poslanců ČSSD.
Už delší dobu leží ve sněmovně také obdobná předloha opoziční KSČM, jež by zdanila jen náhrady a k níž se kabinet na stanovisku v dubnu neshodl. Návrh KSČM tehdy podpořil jako jediný ze členů vlády právě Babiš, podle něhož jsou církevní restituce přehnaně vysoké. Lidovci to označili za populistické.
Nedoporučeno vládními legislativci
Nejhlasitějším odpůrcem restitucí byla ovšem před posledními volbami sociální demokracie, která se změny v restitucích s církvemi snažila dojednat. Nyní předseda vlády i strany Bohuslav Sobotka uvádí, že jihočeskou předlohu pokládá za snahu svého stranického kolegy sbírat volební body. Upozornil na značné riziko, že by neuspěla před Ústavním soudem.
Podle vládních legislativců by totiž předloha mohla být v rozporu se smlouvami, které stát s církvemi ohledně majetkového vyrovnání v minulosti uzavřel. Kvůli obavám z možných žalob navrhli předlohu odmítnout.
„Lze očekávat, že by se dotčené církve a náboženské společnosti domáhaly vyplacení plné výše finanční náhrady a příspěvku na podporu činnosti státem soudně,“ stojí v předběžném stanovisku.
Smlouvy mezi státem a církvemi podle dokumentu pro ministry uvádějí, že se řídí zákonem platným v den jejich podpisu. Měly posílit právní jistotu církví, že závazek státu se v budoucnu nezmění nebo nebude zrušen.
Podle církví by stát zdaněním restitucí porušil právě smlouvy, které byly před třemi lety uzavřeny s tehdejší vládou Petra Nečase. „Kdybychom narušili jakkoliv tuto konstrukci, tak se ten domeček z karet sesype,“ tvrdí tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus.
Asociace krajů se k Zimolovi nepřipojí – aspoň zatím ne
Jihočeskému požadavku se věnovalo i společné setkání kabinetů a krajů. Jejich asociace se k Zimolovu návrhu nepřipojila, v září chce ale vyhodnotit, zda katolická církev začala stahovat žaloby s majetkovými nároky na kraje, jak se na tom dohodla počátkem července Česká biskupská konference. Pak rozhodnou o dalším postupu.
Podle šéfa Asociace krajů Michala Haška (ČSSD) je na kraje momentálně podáno celkem 116 žalob. „Většinu z toho žalují církevní řády. Inventuru uděláme koncem srpna,“ dodal. Asociace rovněž žádá, aby stejně církev jednala i u obdobných žalob na obce a města.
Samotný Zimola se nechal už dříve slyšet, že případné stažení žalob na podání návrhu nic nemění – i proto, že od církve dosud zazněla jen deklarace. Na biskupskou výzvu nyní ale první řády a kongregace reagují. Němečtí rytíři, nárokující si mimo jiné hrad Bouzov, oznámili, že v reakci na podnět biskupů množství žalob sníží. „Které konkrétní žaloby budou staženy, upřesníme později,“ sdělil mediální zástupce Německého řádu Mikoláš Černý.
