Praha - Plánované zvýšení ceny roční dálniční známky na 1 500 korun zařadí Česko mezi země s nejdražšími podobnými kupony. Ministerstvo dopravy za to teď kritizují autokluby, které poukazují například na to, že v posledních letech nových dálničních úseků přibylo minimum a ty stávající jsou často ve špatném stavu. Jenomže ministerstvo oponuje, že zdražení známek přinese peníze právě na nutné opravy.
Autokluby kritizují ministerstvo dopravy kvůli zdražení dálničních známek
Stav nejznámější a v současnosti nejhorší tuzemské dálnice D1 je řidiči kritizován dlouhodobě. Přestože se její rekonstrukce teprve chystá, už teď ministerstvo dopravy vyhlásilo záměr zdražit cenu ročního tuzemského dálničního kuponu. To se nelíbí například představitelům Ústředního autoklubu. „Zdražuje se, ale stávající síť se nijak velkým tempem nerozšiřuje. Rekonstrukce D1 měla být před zdražením nutností. Navíc ani po její opravě nebude tuzemská síť dálnic dostatečná. Úplně nám chybí vybudování tzv. severojižní trasy, v nedohlednu je taky stavba druhé dálnice, která by D1 ulehčila tím, že by o něco severněji rovněž přetínala naši republiku z východu na západ,“ říká mluvčí ÚAMK Igor Sirota.
Ján Skovajsa z odboru pozemních komunikací a územního plánu ministerstva dopravy ale srovnání stavu sítě s cenou dálničního kuponu odmítá: „Cena dálniční známky opravdu není a nemá být stanovena podle toho, jaká je kvalita té dálniční sítě. Musíme vycházet z toho, jakou dálniční síť jsme zdědili, a musíme si na ni taky vydělat právě pomocí dálničních poplatků. V současné době nám zákon o pozemních komunikacích umožňuje stanovit si ceny dálniční známky až do výše 1 500 korun. Teď to tak je sice hraniční částka, každopádně jaká bude cena do budoucna, to je předmětem dalších diskuzí, které už teď na půdě ministerstva dopravy vedeme.“
Reportáž Luboše Rosího (zdroj: ČT24)
Ministerstvo se neshodne s řidičskými sdruženími ani v interpretaci chystaného zdražení roční známky - ti první dál tvrdí, že Česko patří k nejlevnějším, druzí zcela nesouhlasí. „V Evropě máme zhruba čtyřicet zemí, z toho patnáct má nějakou formu mýtného, dalších patnáct nemá žádné platby nebo má platby jen za tunely a mosty a zhruba sedm zemí má dálniční známky. Mezi nimi rozhodně k nejlevnějším nepatříme,“ tvrdí Igor Sirota.
Problémem každého srovnání cen dálničních známek je zvolená metodika. Nejčastěji experti propočítávají cenu známky a počty jednotlivých postavených kilometrů dálnic v každé zemi na výslednou průměrnou částku za stokilometrový úsek, který mají řidiči k dispozici. Ve srovnání s Rakouskem, Švýcarskem nebo Německem jsou pak na tom čeští řidiči nejhůř - za nejmíň kilometrů dálnic zaplatí nejvíc. Třeba proti Švýcarsku bude cena českého kuponu dvojnásobná - přitom však alpská země má už teď o šest set kilometrů autostrád víc. „Ve Švýcarsku sice platíte 800 korun za 1 700 kilometrů, ale zase nemáte možnost si koupit jakoukoliv krátkodobou dálniční známku, což u nás lze,“ komentuje srovnání Ján Skovajsa.
Rakušané zase platí o tři sta korun dražší částku, mají ale o tisícovku kilometrů dálnic víc. „Po přepočtu na sto kilometrů je u nás roční kupon dražší než v Rakousku,“ potvrzuje mluvčí ÚAMK. „Započteme-li do toho sazby zvláštního mýta v tunelových úsecích, tak pořád vycházíme levněji, než vychází Rakousko. Oni totiž mají několik úseků horských tunelů, které jsou zpoplatněny zvláštním mýtem. Na něm pak zaplatíte mnohem víc za jednotlivé průjezdy, než v součtu platíte za ty roční dálniční známky,“ kontruje Ján Skovajsa. Ministerstvo chce uklidňovat řidiče taky srovnáním se státy, jako jsou Slovinsko, Slovensko či Maďarsko. Tam je totiž propočet délky sítě vůči roční ceně ještě nevýhodnější. Průměrně totiž v těchto státech šoféři zaplatí za sto kilometrů zhruba tři sta korun oproti necelým sto třiceti korunám v Česku.
V celkovém žebříčku zemí, které mají roční viněty, bude Česko přesto po zdražení figurovat na čtvrtém místě. „Jakékoliv zdražení ročního dálničního kuponu je špatná cesta. První krok by měl být hledat ty peníze někde jinde, nechtít je po motoristech, kteří platí opravdu za vše. Je tady třeba ekologická daň, anebo se dá například uspořit na předražené dálniční výstavbě,“ uzavírá mluvčí ÚAMK Sirota.