Prodejem auta péče o něj skončit nemusí. Upozornil na to i spor, který se dostal k sokolovskému okresnímu soudu. Bývalý majitel auto sice předal novému vlastníkovi a dostal od něj zaplaceno, od té doby už ale muže neviděl. Úředně tedy zůstává vůz napsaný na původního majitele a ten musel až do rozhodnutí soudu například platit povinné ručení.
I když Jaroslav Soulek auto prodal, podle úředníků mu zůstalo. Nový majitel s ním totiž sice odjel, ale na dohodnutou návštěvu registru, kde na něj měl být vůz přepsán, již nepřišel. K přepisu jsou přitom potřeba obě strany či jejich zplnomocnění zástupci. Bývalému vlastníkovi tak dodnes chodí faktury na povinné ručení. Nový majitel ho neplatí.
Podle aktuálního rozsudku sokolovského soudu už ale bývalý vlastník povinné ručení platit nemusí. Soud rozhodl, že to, kdo je majitelem auta, se přednostně posuzuje podle skutečného stavu, i když je v rozporu s tím, co tvrdí registr vozidel.
Formálním majitelem auta Jaroslav Soulek přesto zůstává. Úředníci z registru stále odmítají vůz přepsat bez plné moci nového vlastníka. Rozsudek podle nich dostatečným důvodem není. „Ke změně to nestačí,“ prohlásila vedoucí sokolovského odboru dopravy Hana Schimmerová.
Podle právníka Ronalda Němce však nebylo ani nutné, aby se případ dostal k soudu. Má za to, že registr vozidel mohl případ vyřešit sám. „Měl sám ze své úřední povinnosti zahájit správní řízení, kde by se osvědčilo, kdo je skutečným vlastníkem vozidla,“ uvedl.
Podobných případů, kdy lidé prodají auto, ale formálně se ho nepodaří přepsat, přibývá. Ukazuje se tak, že opatrnost je nutná nejen při nákupu ojetého auta, ale i při jeho prodeji.
„Pokud bych byl prodávající, nikdy bych nedával z ruky velký technický průkaz. Naopak bych si vzal plnou moc od kupujícího,“ doporučil právník Němec.
