První místopředseda ČSSD Michal Hašek otevřeně vzkázal, že je pro něj vládní koalice s KSČM za současných podmínek nepředstavitelná. Deníku MF Dnes řekl, že ČSSD „nemůže do Strakovy akademie přivést bývalé estébáky, a to hlavním, ani bočním vchodem“. Jak tomuto nebývale razantnímu prohlášení od muže, který nikdy nebyl bijcem komunistů ve své straně, rozumět?
Druhý muž sociálních demokratů to řekl pár dní před inaugurací Miloše Zemana a otevírá tím – minimálně v očích voličů – naději, že přece jen strana bude chtít hledat jiné možnosti vládní spolupráce po případném vítězství v příštích volbách. Například právě se stranou, která nese jméno prezidenta Zemana hrdě v názvu.
Náklonnost Haška k Miloši Zemanovi je veřejně známá věc. Už po prvním kole volby mu na večírku mezi gratulanty předal láhev slivovice – nešlo prý o gratulaci, ale o podporu do druhého kola. Tuto podporu pak coby šéf Asociace krajů ČR nahlas projevil před druhým kolem volby: „Podporujeme Miloše Zemana a vyzýváme občany České republiky, aby mu dali svůj hlas,“ uvedl s tím, že to byl právě Zeman, kdo prosadil faktické zřízení krajských samospráv v roce 2000.
Na kraji se to nepočítá
Zároveň však Hašek není veřejným kritikem spolupráce ČSSD s českými komunisty. Nikdy neřekl, že Bohumínské usnesení je nedotknutelným pilířem jeho strany, ani nikdy nahlas neodsoudil bývalé komunisty v okolí Miloše Zemana. V čele Asociace krajů pak toleroval spojenectví ČSSD a KSČM, které fungovalo na úrovni pěti krajů v minulých čtyřech letech a funguje znovu i po podzimních volbách do krajských zastupitelstev.
Rudo-oranžové spojenectví pak funguje i v kraji, v jehož čele Hašek stojí, tedy Jihomoravském. Tvrdí sice, že v jeho kraji koalice ČSSD a lidovců nepotřebuje podporu KSČM. Skutečnost je ale taková, že neformálně vládne kraji trojkoalice s KSČM coby posledním článkem. Komunisté stejně jako v minulém volebním období hlasují často s koalicí, za příslib spolupráce dostali taky důležité posty ve vedení kraje – například ve vedení výborů jich sedí dokonce o jednoho víc než lidovců, kteří jsou přitom jediným oficiálním koaličním partnerem ČSSD.
Haškův výpad tak lze chápat buď jako nadbíhání Zemanovcům, kteří sice nemají účast ve sněmovně podle průzkumů jistou, kdo by ale pohrdnul spojenectvím se stranou, jejíž čestný předseda hlásá své názory z nejvyššího politického úřadu? Může jít ale taky o mocenský boj prvního místopředsedy strany s jejím lídrem Bohuslavem Sobotkou. Ve věci spolupráce se Zemanovci totiž není sociální demokracie jednotná. O spojení se SPOZ ještě před volbami do sněmovny mluvil jako o reálné možnosti třeba místopředseda strany Zdeněk Škromach. Předseda ČSSD Sobotka ale tuto možnost odmítá: „Je to skupina postkomunistů řízená podnikatelským klanem s podivnými vazbami a historií. Ze všeho nejvíce připomínají Bártova véčka. Takže raději ne,“ odpověděl deníku Insider na dotaz, jestli ČSSD chce se Zemanovci spolupracovat.
Zavadil, Zbytek a všichni ti ostatní
Hašek ale může narazit. Jeho vzkaz, že nechce na ministerstvech náměstky, jejichž minulost tíží členství v StB, se totiž může stát jeho vlastní pastí. V Zemanově okolí se pohybuje řada lidí s temnou minulostí - například předrevoluční armádní důstojník Zdeněk Zbytek, který chtěl v roce 1989 tanky zasáhnout proti demonstrantům v ulicích. Veřejně známým se pak stal zadavatel lživého inzerátu proti Karlu Schwarzenbergovi v den voleb, kterým byl advokát Vladimír Zavadil, bývalý důstojník StB.
Komunisté situaci vidí realisticky – a odvolávají se na fungující vztahy dvou nejsilnějších levicových stran na úrovni krajů. Poslankyně Miloslava Vostrá (KSČM) vidí za Haškovými sebevědomými výroky snahu získat politické body: „Michal Hašek se již dnes vidí ve vládě. Už dnes pomalu vybírá ministerstvo, které by mu slušelo. Rezolutně prohlašuje: s komunisty nikdy! Jen bych ráda podotkla, že patrně jihomoravský hejtman oplývá nadpřirozenými schopnostmi. Kdo mu zaručí, že v té vládě vůbec bude?“
