Altnerovi dědicové považují zrušení rozsudku ve sporu s ČSSD za nespravedlivé, zvažují ústavní stížnost

Dědicové zesnulého právníka Zdeňka Altnera uvažují o ústavní stížnosti proti rozhodnutí Nejvyššího soudu, který vrátil prakticky na začátek jejich spor se sociální demokracií. V něm jde o odměnu, kterou měl Altner inkasovat za to, že pomohl ČSSD získat zpět Lidový dům. Podle advokáta Václava Veselého považuje rodina verdikt Nejvyššího soudu za nespravedlivý.

Místo jasného stavu zavládla v prvním červnovém týdnu v kauze Lidového domu, ČSSD a zesnulého právníka Zdeňka Altnera opět nejistota. Nejvyšší soud zrušil předchozí rozsudky, takže se případ vrátil takřka na začátek

Advokát Altnerových Václav Veselý upozornil, že zatím nemá k dispozici úplné znění rozsudku. „Rozhodnutí respektujeme, i když s ohledem na délku řízení – které bylo zahájeno 29. 12. 2000, to znamená 19 let – je považujeme za nespravedlivé,“ podotkl. Dodal, že až úplně znění přijde, mohl by se případ dostat na stůl ústavních soudců. „Zvažujeme, že podáme ústavní stížnost proti rozhodnutí,“ uvedl Veselý. 

Spolu s dcerou zesnulého právníka Veronikou Altnerovou zdůraznili, že rozhodnutí Nejvyššího soudu neznamená vítězství ČSSD. „Vcelku chápeme její euforii, i když s některými závěry, se kterými veřejnost seznámila, nesouhlasíme. Myslíme si, že jsou předčasná, protože řízení neskončilo, jak by z vyjádření některých představitelů ČSSD vyplývalo,“ řekl Veselý. „Nejvyšší soud požaduje určité okolnosti nově vyjasnit, otázka výhry a nevýhry je budoucí, určitě to není rozhodnutí, že sociální demokracie je zproštěna povinnosti hradit odměnu otce,“ dodala Veronika Altnerová.

Podle předsedy poslaneckého klubu ČSSD Jana Chvojky by strana uvítala, kdyby se řízení nevracelo až na začátek. S tím, že se může dostat k Ústavnímu soudu, je podle něj strana smířena. „Mají právo se na Ústavní soud obrátit a chtít, aby posoudil celé to řízení. Je to jejich právo, ke kterému nemůžeme nic namítat. Očekáváme, že Ústavní soud shledá rozhodnutí v souladu s ústavním pořádkem,“ řekl Chvojka.

ČSSD měla zaplatit 338 milionů

Před rozhodnutím Nejvyššího soudu byl pravomocný verdikt Městského soudu v Praze, že sociální demokraté musí zaplatit 338 milionů korun, z toho 318 milionů činila smluvní pokuta. Na samém počátku stál spor sociální demokracie a státu o Lidový dům.

Strana se domnívala, že má na své historické sídlo nárok, a to prostřednictvím své akciové společnosti Cíl. V roce 2000 dosáhla svého, když Ústavní soud uznal, že Cíl straně skutečně patří. Zastupoval ji Zdeněk Altner, který pak měl dostat jako odměnu deset procent z hodnoty Lidového domu.

ČSSD mu zaplatila necelých 17 milionů – třetinu z toho, co byla ochotna zaplatit – a zbytek dala do soudní úschovy, protože se o podíl z odměny hlásili i další právníci. Altner ale ještě žádal další peníze, spor o 18,5 milionu se ale vlekl přes deset let. Za tu dobu pak soud vypočetl smluvní pokutu přesahující dalších 300 milionů korun.

Právě pokutu vládní strana zpochybňovala především. Předseda ČSSD Jan Hamáček řekl po zveřejnění rozsudku, že je to „astronomická smluvní pokuta, která vycházela z určitých ustanovení smlouvy“ a míní, že Nejvyšší soud dal straně za pravdu, že ji nemá platit. Představitelé ČSSD v minulosti označovali pokutu také za „nemravnou“.

Dědicové Zdeňka Altnera však trvají na svém. „Česká advokátní komora jednoznačně uvedla, že odměna, kterou si otec sjednal, byla naprosto přiměřená,“ upozornila Veronika Altnerová.

Strana, která se od roku 2014 (s loňskou půlroční pauzou) podílí na vládě, podala dovolání k Nejvyššímu soudu a uspěla s žádostí o odklad vykonatelnosti rozsudku. Zdeněk Altner mezitím zemřel, jeho dědicové později vyzvali ČSSD, aby stáhla dovolání a zaplatila. Sociální demokraté to odmítli, naopak dědicům neúspěšně nabízeli mimosoudní vyrovnání, kdy by jim zaplatili asi polovinu částky, kterou vyčíslil soud.

Podle Nejvyššího soudu, který nakonec rozsudek zrušil, nebylo smluvní ujednání o odměně za právní služby, díky kterým strana před lety získala Lidový dům, dostatečně určité. Není ani jasné, jaké konkrétní právní služby Altner pro stranu udělal, podle Nejvyššího soudu se tím měl zabývat odvolací soud.

  • Leden 2000. Ústavní soud po šesti letech sporů určil vlastníkem Lidového domu, který byl hospodářskou smlouvou v dubnu 1990 převeden z vlastnictví ÚV KSČ na ČSSD, společnost Cíl, která patří ČSSD. Smlouvu o zastupování ČSSD uzavřel v roce 1997 tehdejší předseda strany Miloš Zeman se Zdeňkem Altnerem, později s Altnerem spolupracovali právníci Zdeněk Hájek a Václav Halbich.
  • Listopad 2004. Obvodní soud pro Prahu 1 uznal část Altnerových nároků na odměnu za právní služby – pohledávku 18,5 milionu korun, ČSSD se ale odvolala. Sumu Altner vypočítal jako desetinu z částky, kterou ČSSD získala na nájemném. Altner později podal mnoho žalob a stížností, jen k Ústavnímu soudu (ÚS) jich přišlo několik desítek.
  • Červenec 2005. Altner neuspěl s návrhem na obstavení domu.
  • 29. června 2006. Altner řekl, že mu ČSSD dluží nejméně 17,5 miliardy korun. Odměna samotná podle něj byla asi 94 milionů, zbytek tvoří smluvní pokuty a penále. Altner také potvrdil, že mu ČSSD v roce 2000 vyplatila 16 milionů korun, zatímco on tehdy požadoval trojnásobek. Zbylé dvě třetiny částky dala do právní úschovy s odůvodněním, že se jich domáhají dva jeho asistenti.
  • Leden 2007. Soud zastavil řízení o Altnerově nároku na 72 milionů korun, neboť nezaplatil soudní poplatek.
  • 18. ledna 2007. Altner podal návrh na prohlášení konkurzu na majetek ČSSD. Soud návrh zamítl.
  • 13. března 2007. Altner podal trestní oznámení na tehdejšího předsedu ČSSD Jiřího Paroubka a další lidi z ČSSD, a to kvůli údajnému zkreslování výše majetku strany.
  • Březen 2007. Bývalý předseda ČSSD Zeman opustil stranu. Příčinou byl konflikt mezi ním a Paroubkem, smlouvu s Altnerem podepsal Zeman a podle Paroubka byl za kauzu zodpovědný.
  • 18. května 2007. Městský soud v Praze odmítl Altnerovo odvolání a ukončil spor, ve kterém vymáhal 72 milionů korun.
  • 11. listopadu 2009. ÚS vyhověl stížnosti Halbicha, jenž se domáhá peněz za práci pro ČSSD ve sporu o Lidový dům.
  • 10. května 2010. Altner uvedl, že dal v roce 2008 své pohledávky vůči ČSSD do zástavy švýcarské firmě H Holding. Firma je později získala jako takzvanou propadnou zástavu.
  • 16. června 2010. Altner podal žalobu proti ČSSD, společnosti Cíl a Paroubkovi. Požadoval, aby společně zaplatili 176 milionů korun jako náhradu škody. Altner řekl, že honorář, který mu, respektive firmě H-Holding, ČSSD dluží, se už vyšplhal s pokutami na 30 miliard korun.
  • 19. ledna 2011. Altner byl po kárném řízení vyškrtnut ze seznamu advokátů České advokátní komory.
  • 30. října 2012. Soud na Altnerův návrh zahájil insolvenční řízení s ČSSD. V listopadu 2012 soud insolvenční návrh odmítl.
  • 31. března 2016. Pražský městský soud rozhodl, že ČSSD musí zaplatit Altnerovi přes 18,5 milionu korun. Kromě toho mu má strana zaplatit také pokutu za 16 let, celkem 337 milionů korun.
  • 6. dubna 2016. Vedení ČSSD rozhodlo, že si strana vezme úvěr 338 milionů korun. Schválilo návrh úsporných opatření.
  • 14. dubna 2016. Skončila lhůta pro zaplacení dluhu. ČSSD oznámila, že zatím nezaplatí, nejprve uspokojí Altnerovy věřitele.
  • 23. dubna 2016. Altner potvrdil, že podal exekuční návrh na ČSSD.
  • 24. května 2016. Prezident Miloš Zeman u Obvodního soudu pro Prahu 1 jako svědek řekl, že pro sociální demokracii byl ve sporu o Lidový dům jediným partnerem Altner.
  • 7. června 2016. Nejvyšší soud (NS) vyhověl námitkám sociálních demokratů a odložil vykonatelnost pravomocného rozhodnutí, podle kterého má ČSSD zaplatit Altnerovi téměř 338 milionů korun.
  • 25. června 2016. Radiožurnál informoval, že sociální demokraté koupili Altnerův pětimilionový dluh a vedou proti němu exekuci.
  • 7. listopadu 2016. Zdeněk  Altner (69) zemřel.
  • 8. listopadu 2016. Soud nepřiznal Halbichovi nárok na 17 milionů korun za zastupování ČSSD. Právník se odvolal.
  • 6. ledna 2017. Deník E15 napsal, že ČSSD nesmí nakládat s Lidovým domem ani se sousedním Lannovým palácem. Exekutor zablokoval majetek strany kvůli dluhu vůči Altnerovi.
  • 20. března 2017. Pozůstalí po advokátovi Hájkovi napadli verdikt o odměnách za Lidový dům. Podali odvolání.
  • 21. září 2017. Radiožurnál uvedl, že ČSSD nabídla Altnerovým dědicům mimosoudní vyrovnání.
  • 31. ledna 2018. Odvolací pražský městský soud pravomocně rozhodl, že Halbich nemá nárok na 17 milionů korun. Spor však bude ještě řešit NS, v červenci bylo podáno dovolání.
  • 18. října 2018. Altnerovi dědicové vyzvali ČSSD k ukončení kauzy. Straně nabídli čtyřměsíční lhůtu k zaplacení dlužné částky, pokud strana stáhne dovolání. Předseda ČSSD Jan Hamáček to odmítl.
  • 16. dubna 2019. ÚS vyhověl Altnerovým dědicům a zrušil odklad vykonatelnosti verdiktu, podle kterého jim má ČSSD vyplatit asi 338 milionů korun. ČSSD následně požádala o další odklad.
  • 7. června 2019. NS vrátil spor s Altnerovými dědici na začátek, justice tedy musí řešit, zda je smlouva o odměně za služby dostatečně určitá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Právníci považují Babišův způsob řešení střetu zájmů za přijatelný

Právníci považují řešení střetu zájmů, které ve čtvrtek představil majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO), za přijatelné a vyhovující. Vyplývá to z vyjádření ústavních právníků Jana Kysely a Ondřeje Preusse, děkana brněnské právnické fakulty Martina Škopa, ústavního právníka z pražské Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha pro televizi Prima a Jana Kudrny z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK pro Českou televizi. Podstatné ale budou detaily, upozornil Škop.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Do vrcholové politiky se nevrátím, říká Nečas

Bývalý premiér a předseda ODS Petr Nečas se nehodlá vrátit do vrcholové politiky. Vyjádřil se tak v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Nikdy neviděl politiku jako celoživotní profesi a navíc po jeho návratu prý není poptávka. Nečas se pozastavil také nad aktuálním odchodem jihočeského hejtmana Martina Kuby z ODS. Bývalému premiérovi nedává smysl, že Kuba oznámil svůj úmysl před kongresem strany, na kterém mohl případně uspět se svou vizí pro ODS. Občanská demokracie by se podle Nečase měla jasně vyprofilovat jako pravicová eurorealistická strana s ekonomickou kompetencí.
před 8 hhodinami

Důležité bude dodržení závazku, reaguje budoucí opozice na Babišův krok ohledně Agrofertu

Politici napříč politickým spektrem uvítali rozhodnutí předsedy ANO Andreje Babiše vzdát se holdingu Agrofert a vyřešit tak svůj střet zájmů. „Je dobře, že Babiš konečně představil nějaké řešení (...). Snad alespoň tentokrát dodrží, co veřejnosti slíbil,“ uvedl premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Jeho koaliční partneři z končící vlády za klíčové považují naplnění Babišova závazku a jeho důslednou kontrolu. Předseda Motoristů Petr Macinka, jehož hnutí zasedne s ANO a SPD ve vládě, Babišův krok ocenil.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Babiš se rozhodl vzdát Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích uvedl, že s firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prezident jmenuje Babiše premiérem 9. prosince

Prezident Petr Pavel jmenuje šéfa hnutí ANO Andreje Babiše premiérem v úterý 9. prosince. Ocenil, že dostál dohodě a veřejně oznámil způsob řešení svého střetu zájmů. Babiš ve čtvrtek večer oznámil, že se vzdá svého holdingu Agrofert. Nevrátí se mu ani po konci v politice. Firmu dostanou jeho potomci zpět, až zemře.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Neočekávám zásadně rozdílné postoje Pavla a vlády, řekl Macinka po schůzce na Hradě

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek na Pražském hradě přijal další tři kandidáty na ministry. Jako poslední za ním dorazil předseda Motoristů a nominant této strany na pozici šéfa diplomacie Petr Macinka, který schůzku označil za věcnou, korektní a seriózní. Dominantním tématem byla dle něj zahraniční politika. Předseda Motoristů sdělil, že neočekává zásadní rozdíly v zahraničně-politických postojích mezi vznikající vládou a hlavou státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pavel o Turkovi: Kompetenční žaloba by byla užitečná

Prezident Petr Pavel pokládá za málo pravděpodobné, že poslanec Motoristů Filip Turek se stane ministrem životního prostředí. Nakonec možná podle něj bude dobré, když v této věci dojde ke kompetenční žalobě, kterou pak Ústavní soud rozhodne. Motoristé podle svého předsedy Petra Macinky o kompetenční žalobě neuvažují, nominace do vlády se podle něj nemění.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Soud uložil Švachulovi z kauzy Stoka trest sedm let a osm měsíců vězení

Krajský soud v Brně schválil dohodu bývalého místostarosty brněnské části Brno-střed Jiřího Švachuly (dříve ANO), obžalovaného v korupční kauze Stoka. Švachula si v dohodě o vině a trestu vyjednal se státním zástupcem trest sedm let a osm měsíců vězení, také propadnutí části majetku za miliony korun, sdělil žalobce Petr Šereda. Další z obžalovaných podnikatel Lubomír Smolka a bývalý vedoucí technik správy Petr Kosmák dostali podmínku a peněžitý trest. Podnikateli Pavlu Ovčarčinovi soud uložil trest pět let vězení.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...