„Absolutně neplatná.“ Soud rozhodl o smlouvě na reklamní plochy mezi dopravním podnikem a Rencarem

Smlouva na pronájem reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a firmou Rencar je neplatná. Rozhodl o tom Obvodní soud pro Prahu 9. Smlouvu DPP vypověděl v roce 2016, byla podle něj nevýhodná. Firma Rencar následně podala žalobu na určení platnosti kontraktu. Podle soudu byla smlouva od počátku absolutně neplatná kvůli neurčitosti předmětu nájmu. Rozsudek je nepravomocný a Rencar se proti němu odvolá.

Kontrakt, který se týká desetitisíců reklamních ploch, firmy původně uzavřely už v roce 1997, poté bylo podepsáno několik dodatků a v roce 2009 konsolidované znění. Podle soudkyně Andrey Höllgeové nebylo už v původním znění dostatečně určeno, čeho se týkal. „Vymezený předmět je podle názoru soudu neurčitý, a smlouva je tak absolutně neplatná,“ uvedla. Z neplatnosti této smlouvy vychází i neplatnost konsolidovaného znění z roku 2009, dodala.

Podle soudkyně samo o sobě není podstatné, že obě firmy roky spolupracovaly. „Je pravdou, že mezi účastníky byla zavedena určitá praxe,“ uvedla. Nešlo však podle ní o smluvní vztah, ale pouze zavedenou praxi. Vedení DPP rozhodnutí soudu přivítalo, zástupci Rencaru uvedli, že s ním nesouhlasí a určitě se proti němu odvolají.

„Tvrdíme, že dopravní podnik se domáhá neplatnosti smlouvy v jiném sporu na základě pochybení, které sám učinil, a žaluje svou dceřinou společnost, což nám přijde zvláštní, protože se připravuje o příjmy a chová se jako neloajální akcionář,“ tvrdí mediální zástupce společnosti Rencar Jiří Chvojka a věří, že argumenty jsou na straně firmy.

Stačily podpisy generálních ředitelů?

Dopravní podnik uvedl tři hlavní důvody, proč je podle něj smlouva neplatná. Původní znění podle advokáta podniku Ondřeje Krotila zaprvé nepodepsali v souladu s pravidly dva členové představenstva za každou ze stran, ale pouze generální ředitelé.

Druhým důvodem byla neurčitost, protože smlouva nikdy nezahrnovala soupis majetku, kterého se týká, což také soud uvedl jako hlavní důvod její neplatnosti.

Posledním uvedeným argumentem bylo to, že podle nálezu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže šlo o smlouvu koncesní, ke které však nebyl udělen souhlas ministerstva financí, jak to požaduje zákon.

Rencar argumenty odmítl. Stanovy obou firem podle něj umožňovaly podpis pouze generálním ředitelem. Obě strany podle advokáta firmy Martina Řandy smlouvu bez námitek plnily i bez dodatků specifikujících předmět nájmu. Dodatky podle něj nebyly nutné, protože smlouva byla takzvaně nepovinně písemná a týkala se veškerého majetku.

Advokát odmítl i to, že by šlo o koncesní smlouvu, jak uvedl ve svém nálezu antimonopolní úřad. Ten podle Řandy tvrdil, že koncesní charakter měla už smlouva z roku 1997, kdy však ještě neexistoval koncesní zákon.

Polovina příjmů v ohrožení

Společnost Rencar založil v roce 1990 samotný DPP, v roce 2001 pak prodal většinový podíl společnosti Europlakat z mezinárodní skupiny JCDecaux. Nyní má podnik ve firmě menšinový podíl. Smlouva s DPP měla původně platit do roku 2031.

Podle výroční zprávy loni Rencar utržil více než 251 milionů korun, z prodeje reklamy v Praze získal téměř 132 milionů a dalších několik desítek milionů za její instalaci. V případě pravomocného rozsudku ohledně neplatnosti smlouvy s DPP tak může přijít o více než polovinu z celkových příjmů.

JCDecaux má v Praze také smlouvu s magistrátem na provoz přístřešků MHD, kterou minulé vedení magistrátu rovněž označilo za nevýhodnou a rozhodlo o tom, že ji neprodlouží. Podle firmy je však smlouva pro město výhodná. Nyní se připravuje tendr na provozovatele přístřešků po roce 2021, kdy firmě skončí smlouva. JCDecaux se do něj chystá rovněž přihlásit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 3 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 3 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 9 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 10 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 11 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 11 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...