Praha - Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy letos oslaví významné jubileum, neboť od jejího vzniku už uplyne 155 let. Od té doby prošla zásadními změnami a dnes se může srovnávat i se svou konkurencí v zahraničních metropolích. Jako každá příspěvková organizace města také ona ale pociťuje současnou špatnou ekonomickou situaci, a to i přesto, že má každoročně více a více práce.
155 - číslo na záchranku, ale v Praze i její letošní jubileum
Velkou zásluhu na dnešní podobě pražské záchranky má její dlouholetý ředitel Zdeněk Schwarz. Při studiích na medicíně začal pracovat na záchrance jako sanitář. Lékařské zkušenosti pak sbíral i v nemocnici Na Bulovce nebo u Letecké záchranné služby. Tři roky po revoluci ze zdravotnictví odešel do komerční sféry, ale za pár měsíců se vrátil zpět a od roku 1998 je jejím ředitelem.
Jeho recept na kvalitní záchrannou službu je jednoduchý. Jako ředitel nesedí jen v kanceláři, ale slouží i v záchranném voze. „Jeden důvod je profesní, abych nepřišel o erudici, další důvod je, že je to vynikající kontrolní systém. V tom provozu se pořád pohybuji, že tam sloužím, tak mám takovou zpětnou vazbu, vidím, kde jsou nedostatky, co je potřeba změnit nebo co je potřeba zlepšit,“ popisuje Schwarz.
Zdeněk Schwarz
Poslední roky jsou ale všude ve znamení škrtů a ty se dotýkají i záchranné služby. „Jsme příspěvkovou organizací města a stejně jako všechny organizace, které Praha zřizuje, jsme byli postiženi úspornými opatřeními. I nám tak byl zkrácen rozpočet již v loňském roce, tak i pro letošek. Je potřeba říci, že každoročně nám stoupá objem práce asi o 5 až 7 %. Čím to je, zatím nikdo nevysvětlil, ale prostě více práce se na tu záchranku valí,“ říká Schwarz a dodává, že je záchranná služba trvale podhodnocena. Zdravotní pojišťovny sice hradí zdravotní péči, ale nehradí ji prý plně.
Zdravotnická reforma z pohledu ředitele záchranky?
Zdeněk Schwarz není jen ředitelem, ale je také senátorem za ODS. „Přestože jsem pravicově zaměřený člověk, tak té reformě vlastně nerozumím. V tento moment jsem spíš lékař a tam je mi spíš bližší názor opačné strany, že se jakoby přestává myslet na toho pacienta,“ vysvětluje Schwarz, podle kterého tak zdravotnictví začíná být obtížně dostupné a některé výkony až nedostupné.
Velkou obavou lidí je především prodloužení dojezdových časů z 15 na 20 minut. To je prý zásadní chyba této společnosti, že to vůbec připustila. Na celém světě se všichni snaží zdokonalit činnost záchranné služby a zkracovat dojezdovou dobu, jenže dojezdová doba může být podle Schwarze v reálu ještě delší. Změnil se totiž způsob jejího měření.
Zdeněk Schwarz:
„Dříve se ten čas počítal od doby, kdy zazvonil telefon třeba na dispečinku. Od 1. dubna to bude jinak, že se ten čas bude měřit až od momentu, kdy tu výzvu k výjezdu obdrží ta výjezdová skupina, čili ta posádka sanitního vozu. Čili to je až po době, kdy někdo to na dispečinku přebere, vyhodnotí, až si popovídá s tím volajícím a až to nějakou technologií předá té posádce, což mohou být další tři, ne-li i pět minut.“
GALERIE
Záchranný kamion Golem autor: ČT24, zdroj: ČT24
Co s lidmi, kteří nemají pojištění?
Každý občan na území ČR musí mít zdravotní pojištění, ať je to cizinec-turista nebo rezident. Musí to být také schopen v době, kdy mu je poskytnuta zdravotní péče, prokázat. Pokud tak neučiní, musí počítat na území ČR s tím, že tu péči bude muset zaplatit. Tímto způsobem pražská záchranka přichází podle Schwarze o přibližně 8 milionů korun ročně. „Samozřejmě se snažíme ještě něco získat zpátky, takže probíhají korespondence, vymáhání, žaloby k soudu, exekutoři, kteří se snaží alespoň část této částky vrátit do rozpočtu,“ popisuje ředitel a dodává, že z těch osmi milionů se ale stejně minimálně se třemi miliony musí pražská záchranka navždy rozloučit.
9 minut
Ekonomika +