D5 po letech sporů umožnila rychlou jízdu do Německa

Plzeň – Cestovat po dálnici z Prahy až do Německa byl sen několika generací, který však po celé 20. století nenašel naplnění. Podařilo se to až 6. října 2006, kdy byla s otevřením jižního obchvatu Plzně dokončena dálnice D5 z Praha–Rozvadov. Na hranicích na ni plynule navázala německá autostráda A6. Navíc je D5 po brněnsko-bratislavské D2 teprve druhou českou dálnicí, kterou se podařilo zcela dokončit.

Výstavba dálnice D5 trvala nekonečných 29 let. Vše začalo v roce 1977, kdy silničáři zahájili stavbu krátkého úseku u Prahy a také mostní estakády v Berouně. Z Prahy do Loděnice začala auta jezdit v roce 1982 (zprvu částečně v polovičním profilu), až za Beroun mohli řidiči dorazit v roce 1986 a do Bavoryně v roce 1989. Následovala stavební pauza, další úseky začaly vznikat až v 90. letech. Postupně se dálnice blížila k Plzni. Dálniční spojení západočeské metropole s Prahou bylo hotovo v roce 1995, D5 tehdy končila u Ejpovic, kde na ni navázal kapacitní přivaděč. Poté stavbaři Plzeň přeskočili a pokračovali se stavbou dále k Rozvadovu až od Sulkova. Od Plzně k hranicím byla dálnice zprovozněna 6. listopadu 1997.

Proč v té době zela uprostřed D5 dvacetikilometrová díra, kterou museli řidiči objíždět centrem Plzně, je nasnadě. Silničáři nebyli schopni dohodnout se o výkupu pozemků, vše navíc komplikovaly protesty lidí, kterých se měla negativně dotknout vybraná trasa. Že dálnice objede město jižně, bylo známo už od roku 1988. Konkrétní podobu nabyla plánovaná trasa v dalších letech. Nelíbila se ale některým obcím z jižního Plzeňska ani ekologickým organizacím. Zatímco starosty silničáři odbyli, aktivisté se nenechali a skoupili pozemky v plánované trase. Státu je odmítli prodat. Chtěli tak dosáhnout, aby dálnice vedla alternativní trasou, která však byla pro Ředitelství dálnic stejně problematická, neboť tamní pozemky zase skoupili spekulanti.

Uvádění dálnice D5 do provozu (úseky v celém profilu):

  • 20. října 1982: úsek Praha–Rudná, délka 5,8 km
  • 21. července 1983: Rudná–Loděnice, 3,2 km
  • 16. října 1984: Loděnice–Beroun východ (tři úseky), 1,5+1,1+3,1 km
  • 4. října 1985: Beroun-východ–Beroun, 2,5 km
  • 29. srpna 1986: Beroun–Králův Dvůr, 2,6 km
  • 29. září 1989: Králův Dvůr–Bavoryně, 9,0 km
  • 27. října 1993: Mýto–Klabava, 13,2 km
  • 1. září 1994: Mýto–křižovatka, 0,8 km
  • 29. června 1995: km 48–Mýto, 2,2 km
  • 26. října 1995: Bavoryně–km 48, 19,3 km a Klabava–Ejpovice, 2,9 km
  • 6. listopadu 1997: Sulkov–Rozvadov, 62,6 km
  • 15. prosince 2003: Útušice–Sulkov, 8,3 km
  • 31. srpna 2004: Ejpovice–Černice, 9,8 km
  • 6. října 2006: Útušice–Černice, 3,5 km

Do sporu se nakonec vložili poslanci. Schválili zákon, který umožnil rychlejší výkup pozemků, případně i jejich vyvlastnění. Legislativa ale byla velmi problematická, zejména proto, že se týkala pouze dálnice D5. Tehdejší opozičněsmluvní většina nakonec zákon protlačila i přes prezidentské veto a navzdory všem kontroverzím mohla v roce 2001 opět začít výstavba. Dvacet kilometrů dálnice vznikalo dalších pět let, součástí plzeňského obchvatu byl zejména technicky unikátní – avšak tím dražší – tunel Valík.

Od roku 2006 je dálnice D5 celá, po dalších čtyřech letech navíc dostala vysokorychlostní napojení na dálnici D1, takže na hranice s Německem mohli začít jezdit řidiči i z Brna, Olomouce nebo Ostravy, aniž by opustili dálnici popř. rychlostní silnici.

Příběh D5 je příznačný pro všechny české dálnice. Nejprve se práce dlouze vlekly, po rychlé výstavbě bezproblematických úseků přišly obrovské problémy s pozemky a trasováním, vše korunovaly takřka nekonečné ambice stavitelů, kteří se ve jménu moderních řešení neohlíželi na peníze. Přesto je plzeňská dálnice jediná, kterou se po revoluci podařilo dokončit. Všechny ostatní dálnice – D1, D3, D8 i D11 – dodnes trápí to, co během svého dlouhého zrodu zažila D5, k tomu naposled přibyla ještě jedna zásadní potíž – státu docházejí peníze. A tak zůstává zcela bez odpovědi otázka, kdy přestanou být D2 a D5 samotné.

ČESKÉ DÁLNICE A RYCHLOSTNÍ SILNICE

Dokončené:

  • D2 Brno–Břeclav (–Bratislava): v provozu od roku 1980
  • R46 Vyškov–Olomouc: od roku 1992
  • R10 Praha–Turnov: od roku 2000
  • D5 Praha–Rozvadov (–Německo): od roku 2006

Nedokončené:

  • D1 Praha–Bohumín (–Polsko)
  • D3/R3 Praha–Dolní Dvořiště (–Rakousko)
  • D8 Praha–Petrovice (–Německo)
  • D11/R11 Praha–Trutnov (–Polsko)
  • R1 Pražský okruh
  • R4 Praha–Strakonice
  • R6 Praha–Cheb
  • R7 Praha–Chomutov
  • R35 Liberec–Olomouc
  • R48 Bělotín–Český Těšín (–Polsko)
  • R52 Brno–Mikulov (–Rakousko
  • R55 Olomouc–Břeclav
  • R56 Ostrava–Frýdek-Místek
Načítání...