Kapitola 1 - První dojem ze Sicílie

Osobně připravuji budoucí návštěvníky tohoto ostrova slovy: „Sicílie je fakt prdel světa. Chcete-li zažít letoviska, diskotéky a mojita, jeďte jinam. Toužíte-li po agroturistice s ubytováním v malém, ale romantickém penzionku, s vyjížďkami na kole či na koni, jeďte jinam.“ Ovšem moje varování nikdo nikdy nebere v potaz, a tak jsem každé léto svědkem rozpačitých pohledů, potlačovaných vzdechů, a dokonce v některých obzvlášť citlivých případech zamačkávání slziček zoufalství. Dnes už vím, že způsob mého varování je špatný. Ono totiž říkat něco o konci světa je zavádějící. České romantické duše si ihned představí malé vesničky roztroušené po kopcích, kde lišky dávají dobrou noc a ticho sem tam prolomí praskot jehličí. Ovšem opak je pravdou.

Jestli na Sicílii něco nenajdete, pak jsou to malé vesnice a ticho. Všude, a to i v těch nejodlehlejších oblastech v horách, se před vámi z ničeho nic objeví malé město, u nás by asi neslo označení městys, kde bují moderní výstavba a ulice i uličky křižují pořád a bez oddechu auta, motorky a mopedy. V létě se řvoucí auta i motorky proplétají úzkými uličkami bez chodníků až do pozdních nočních hodin, protože co kdyby se za rohem něco dělo (nikdy se nic neděje). Ráno zase spáče probudí ohlašování podomních obchodníků, kteří mají sortiment i hodiny řádně rozděleny. V osm vás probudí chleba, který se zásadně ohlašuje troubením, ale za to nepřeslechnutelným. O půl hodiny později zelenina, pak se již pravidelně střídají rybárna, drogerie, domácí potřeby, koberce a matrace a někdy kolem poledního to završí zmrzlina.

Starší generace pojízdných obchodníků používá tradiční zpěvavý způsob nabídky, který je pro jih Itálie typický a po generace neměnný. Když vám takový zelinářský chlapík po ránu zazpívá, že veze brambory kráááááásnééé, má to své kouzlo a rádi mu odpustíte, že vás o dovolené tak brzo budí. Pokud si chcete odpočinout, nejlepší čas je od jedné do čtyř, což je čas siesty, která je svatá. Ačkoli náš denní rytmus je diametrálně odlišný a z počátku každý s těmito třemi hodinami nehybnosti bojuje, nakonec je zapotřebí Sicilanům přiznat, že vědí, co dělají.

První slovo, se kterým se na Sicílii setkáte, bude dozajista piano – pomalu, které se ale zásadně používá ve zdvojené formě – piano, piano, tedy pomalu, pomalu. Ono slovíčko patří zřejmě k nejfrekventovanějším slovům na Sicílii. Vše, pokud se práce týká, se totiž musí dělat piano. Sicilané jsou velmi přátelští a nápomocní, jestliže potřebujete s čímkoli pomoci, nikdy vám službu neodmítnou, ale nesmíte na ně spěchat, hezky piano, piano a navíc až zítra – domani, což je další hodně frekventované slovo. A zítra je to zase zítra a nakonec netrpělivý Středoevropan zařídí věc svépomocí. Musíte ovšem počítat s tím, že vaše netrpělivá činnost bude po celou dobu doprovázena nechápajícím kroutěním hlavou přihlížejících, v některých případech se může objevit i výmluvné gesto poplácání otevřenou dlaní o čelo.

Pokračovat na další kapitolu

  • Marie Schön: Potkala jsem Sicílii autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1836/183523.jpg
  • Sicilská krajina je úchvatná a dramatická autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1808/180763.jpg
  • Podomní obchodníci zajedou kamkoli autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1808/180759.jpg
  • Olivy, obilí a skály - to je Sicílie autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1815/181413.jpg
  • Obchodník s obuví slaví vždycky úspěch autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1808/180760.jpg