12. září 1980 je smutným dnem v tureckých novodobých dějinách – den vojenského puče se vším všudy včetně poprav a stadionů plných tisíců zatčených. Celkem bylo zatčeno 650 000 osob, většina z nich strávila až 150 dnů bez jakéhokoliv kontaktu se svými blízkými či právníky. Skoro každý byl krutě mučen a nejméně 171 (oficiální počet) jich v důsledku týrání zemřelo. 85 000 lidí bylo odsouzeno vojenskými soudy. Bylo vzneseno 6 353 návrhů na trest smrti a poprav bylo vykonáno 49. Bylo spáleno 39 tun knih, novin a časopisů. Byly zrušeny politické strany, jejich představitelé uvěznění (včetně bývalých premiérů B. Ecevita a S. Demirela) a byla jim dočasně zakázána další politická činnost. Zrušeny byly odbory a přes 23 000 různých organizací. Došlo k svévolnému hromadnému propouštění, lidem se masově odebíraly pasy, přes 1 600 000 se jich dostalo na seznamy komunistů, alevitů, Kurdů a kurdských nacionalistů, islamistů.
Letos ve stejný den, tedy tuto neděli, hned po Şeker Bayrami (Svátku cukroví nebo Cukrového svátku) na konci postního měsíce ramadánu, proběhne v Turecku referendum o ústavních změnách. Jedná se právě o změny ústavy z roku 1982, která vznikla v důsledku zmíněného převratu. Od svého vyhlášení v roce 1923 měla Turecká republika ústavy tři (1924, 1961 a 1982), všechny následně bohatě ododatkované, druhá a třetí po převzetí vlády armádou. Žádná z nich nebyla výsledkem politických jednání, kompromisů a dohod a žádná se nedostala (poslední dvě o to ostatně ani neusilovaly) na úroveň univerzálních demokratických standardů.
V rámci snah o přiblížení se k Evropské unii a následně splnění kritérií ke vstupu byla ústava z roku 1982 mnohokrát doplňována a měněna, skoro třetina již dnes neodpovídá původnímu znění. Napříč stranami zazněly četné výzvy k vytvoření zbrusu nové ústavy, ale zatím k tomu nedošlo.
Vládnoucí strana AKP (Strana spravedlnosti a pokroku) letos v březnu zveřejnila další balíček ústavních změn, který v květnu schválil parlament a o kterém tuto neděli má rozhodnout v republice instance nejvyšší – lid sám. Pravda, nebude to balíček úplně původní, protože z něj bylo několik návrhů vyškrtnuto po zásahu politických oponentů a následném rozhodnutí ústavního soudu.
O čem se bude hlasovat?
První skupina změn zahrnuje základní práva a svobody, a měla by tak liberalizovat vztah mezi jednotlivcem a státem. Občan by byl svobodnější, otevřelo by se více příležitostí pro ženy a menšiny, státní instituce by se značně demokratizovaly a nestátní organizace by měly pro svou činnost větší oporu v zákonech. Návrh obsahuje i klíčové kroky k lepší obraně ústavních práv a svobod. Škrtá jejich zbytečné omezování a přidává do ústavního textu nová, jako například právo na informace a práva dětí na ústavní garance o jejich ochraně před jakýmkoliv zneužitím a násilím všeho druhu. Legalizuje se pozitivní diskriminace skupin, potřebujících zvláštní ochranu – dětí, žen, seniorů a invalidů. Dále se garantuje právo na ochranu osobních údajů a informací, na přístup k informacím o vlastní osobě, právo požadovat jejich změnu nebo likvidaci a právo vědět, jak se s nimi nakládá. Rozšiřuje se právo na svobodný pohyb osob. Zavádí se instituce ombudsmana. Podle doporučení EU se rozšiřují práva organizovat se, právo na stávku a práva odborů.
V části soustřeďující se na reorganizaci justice, kde je třeba vyřešit skutečně hodně problémů, aby se místní soudnictví stalo nezávislým a plnilo svoji funkci, jsou navrhované změny nejobsáhlejší (a nejkontroverznější). Mění se složení a pravomoci Ústavního soudu a Nejvyšší rady soudců a prokurátorů. Ústavní soud bude mít víc členů, z nichž část má vybírat parlament, zatímco doposud všechny jmenuje prezident. Ústavní soudci budou voleni a jmenováni na dobu určitou a jen na jeden dvanáctiletý mandát (zatím ve své funkci zůstávají až do penze).
Kterémukoliv občanovi se umožňuje, aby se obrátil přímo na Ústavní soud. Ten může jako nejvyšší instance soudit nejvyšší představitele parlamentu i nejvyšší velitele ozbrojených sil. Zvyšuje se počet členů Nejvyšší rady soudců a prokurátorů a rozšiřuje se počet institucí, které je budou navrhovat. Zůstává ale zachován politický vliv exekutivy na složení a fungování rady (předsedou je ministr spravedlnosti, členem rady jeho náměstek).
Velmi důležitý je návrh rázného omezení vlivu vojenských soudů na civilní záležitosti. Budou mít na starosti jen vojenské případy členů ozbrojených sil, jejich pravomoci nebudou více zahrnovat například obvinění z terorismu a vůbec se před ně v době míru nedostanou civilisté. Jejich činnost má být regulována zákonem zajišťujícím nezávislost soudnictví a bezpečí soudců obecně.
Po třiceti letech se zruší, v případě většinového ANO v referendu, soudní nedotknutelnost účastníků válečného převratu z roku 1980, což konečně umožní jejich pohnání k odpovědnosti za tehdejší puč. Také se navrhuje zřízení Ekonomické a sociální rady, definují se její kompetence a principy jejího fungování. Ta by pomohla posílit způsoby společenského dialogu a usnadnit nevládním organizacím a státu jednání na různá hospodářská a společenská témata.
Referendum o změnách turecké ústavy je aktuálně nejdebatovanějším tématem ve zdejší politice. Většinou ne zcela věcně. Politici často preferují zástupná politická či pseudopolitická témata, která by je zviditelnila a přilákala voliče na jejich stranu. Každý den se v různých městech konají demonstrace pro a proti navrhovanému balíčku, předsedové stran podnikají turné po celé zemi. Političtí komentátoři trpělivě probírají každý detail. Noviny přinášejí informace o Turcích, žijících v zahraničí, kteří přijedou domů kvůli hlasování. Kdo už toho má dost anebo má jasno, soustředí se na poslední dny postního svatého měsíce, na náboženskou, kulinární a společenskou přípravu k třiapůldennímu svátku, který začíná pro všechny ve středu v poledne, a nechává si téma referenda skutečně až na neděli.
Turecku by rozhodně prospěla zbrusu nová ústava, ale i jakékoliv částečné změny, posilující demokratické principy v této veliké a silné zemi se silnou autokratickou a centralistickou tradicí, budou užitečné, tedy z našeho pohledu. Co si o tom myslí sami Turci, se ukáže 12. září. Držme jim palce.
- Turci k obchodu komfort nepotřebují autor: Margarita Troševa, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1939/193821.jpg
- Turecká scenérie s vlajkou autor: Margarita Troševa, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1939/193822.jpg
- Turecký stánek s občerstvením autor: Margarita Troševa, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1939/193820.jpg
