mar

Slovensko, Německo i Spojené státy americké během válečného půlroku zažily výraznou proměnu. Nakolik ovlivnila ruská agrese na Ukrajině svět a vnímání Ruska v něm, probírali v Událostech, komentářích publicista a odborník na Německo Jaroslav Šonka, bývalý zpravodaj České televize v USA David Miřejovský a komentátor slovenského Denníku N Roman Pataj.

Po více než dvou letech pandemických omezení se filipínské děti vrátily do školních lavic. A to navzdory tomu, že tropické deště zatopily školní budovy. Prezenční výuka nicméně vydržela jen jediný den. Zhoršující se počasí totiž přimělo úřady výuku znovu přerušit. V oblasti hrozí silné povodně a sesuvy půdy.

Přístav Mariupol se už tři měsíce nachází pod ruskou okupační správou. Bitva o město trvala od počátku letošní ruské invaze 24. února do 20. května. Obránci se brzy ocitli v obklíčení a postupně se za těžkých bojů stahovali z obytných čtvrtí do ocelárny Azovstal. Nakonec se vzdali. Podle Kyjeva v bojích zemřelo 22 tisíc civilistů, 40 tisíc jich Rusové odvlekli na jimi kontrolovaná území a sto tisíc uteklo jinam na Ukrajinu nebo na Západ. Útočníci zvolili taktiku zničení obranných pozic silným ostřelováním, což podle ukrajinských úřadů vedlo ke zničení 95 procent budov.

Nejhorší vlna veder v Číně za posledních šedesát let prohlubuje ekonomické problémy. Kromě boje s následky epidemie koronaviru se teď nejlidnatější země světa potýká také s extrémním suchem. Úřady tento týden nařídily továrnám v několika hlavních výrobních regionech pozastavit výrobu, aby se ušetřila elektřina pro klimatizace v domácnostech.

Do části vyschlého Rýna dorazil ve čtvrtek po dlouhém suchu déšť. I přes dočasné zvýšení hladiny toku však meteorologové očekávají, že voda zase rychle klesne. Z toho mají obavy také dopravci, nízký průtok totiž výrazně komplikuje provoz lodí po této důležité obchodní tepně. A v některých částech koryta odhalil vyschlý Rýn i takzvané „hladové kameny“.

Přesně před dvaceti lety vytrvalý déšť rozvodnil hladiny řek v Česku a spustil ničivé povodně. Destruktivní byly zejména pro jih Čech. Katastrofu nepřežilo sedmnáct lidí, téměř čtvrt milionu lidí muselo opustit své domovy a v šesti krajích byl vyhlášen nouzový stav. Škody se vyšplhaly nad 73 miliard korun.

Opravenou kapli Panny Marie Bolestné v obci Kámen na Pelhřimovsku si za první měsíc provozu prohlédlo asi čtyři sta lidí. Po tříletých opravách chce nyní kraj kapli využít ke kulturním akcím, už v pátek se tu odehraje varhanní koncert.

Pařížská katedrála Notre-Dame se opět otevře pro věřící i pro veřejnost během roku 2024. Při návštěvě staveniště to ve čtvrtek oznámila francouzská ministryně kultury Rima Abdul-Malaková, informovala stanice BFM TV. Chrám z 12. století v dubnu 2019 silně poškodil požár.

Hasičům se podařilo zastavit šíření požáru v Národním parku České Švýcarsko. S ohněm bojují na místě stovky hasičů, několik vrtulníků a také letadla. V některých lokalitách už porost vyhořel a na dalších vybraných místech nechávají odborníci požár kontrolovaně dohořet.

Mimořádnou příležitost prohlédnout si několik nejcennějších knih a rukopisů ze sbírek Muzea regionu Valašsko mají přes letní prázdniny návštěvníci zámku Kinských ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku. Hlavním lákadlem je prvotisk Bible pražské z roku 1488. Přes půl tisíciletí staré tiskoviny opouštějí klimatizované depozitáře jen zřídka, jelikož jsou velmi náchylné třeba jen na pouhé světlo.

Už druhý superúplněk letošního roku mohli v noci ze středy na čtvrtek sledovat lidé takřka po celém světě. Jde o jev, kdy je měsíc na své dráze vůbec nejblíže planetě Zemi. Další výrazný úplněk v přízemí nastane až příští rok, a to 31. srpna 2023.

Příslušníci šestého úkolového uskupení české armády se vrátili z mise v Mali. O jejím zřízení rozhodla Evropská unie na základě žádosti tamní vlády. Trvala necelý rok, úkolem českých vojáků a vojaček byla především pomoc s výcvikem tamních ozbrojených sil. Více než osmdesát mužů a žen převzalo při slavnostním nástupu v Hranicích na Moravě za svou službu medaile.

V rámci oslav sedmdesáti let panování královny Alžběty II. proběhla v londýnské katedrále svatého Pavla mše díkůvzdání. Bohoslužbu navštívili přední členové královské rodiny, a to včetně prince Harryho a jeho manželky Meghan, kteří se před dvěma lety rozhodli opustit své povinnosti v královské rodině. Samotná panovnice se ale kvůli zdravotním potížím ze mše omluvila.

Slavnostním vojenským průvodem začaly ve čtvrtek v centru Londýna oslavy 70. výročí vlády britské královny Alžběty II. Akce se v londýnské vládní čtvrti Whitehall před očima tisíců diváků účastnilo asi čtrnáct set vojáků, čtyři sta hudebníků a 240 koní. Až do neděle vyhlásila britská vláda státní svátek, konat se budou tisíce nejrůznějších akcí.

Hluboká hospodářská krize přivedla ostrovní stát v jihovýchodní Asii na pokraj nouze. Podle tamního premiéra zbývají zemi zásoby pohonných hmot už jen na jediný den. Během několika následujících dní by měly situaci zmírnit dvě dodávky benzinu a dvě dodávky nafty zakoupené s využitím indického úvěru. Ale zemi také chybí 14 základních druhů léků.

V časných hodinách pondělního rána mohli i lidé v Česku sledovat první letošní zatmění Měsíce. Pozorování pro veřejnost připravili odborníci třeba v Žebráku, Turnově nebo v Ondřejově. Zájemcům přálo i počasí, ve většině Evropy ale bylo možné sledovat jen zatmění částečné. Měsíc totiž nad většinou kontinentu zapadl příliš brzy. V celé kráse naopak úkaz mohli sledovat na západě Evropy nebo za oceánem.

Čína bojuje s další vlnou výskytu koronaviru a obyvatelé hlavního města se obávají, že tamní úřady přijmou stejná opatření jako v Šanghaji. Tam platí přísný lockdown už čtvrtým týdnem: lidé takřka nesmějí opouštět svoje domovy a při podezření z nákazy podléhají přísné karanténě. Právě kvůli strachu z toho, že se podobný scénář může opakovat i v Pekingu, začali lidé ve velkém skupovat zásoby potravin.

V jednom z největších čínských velkoměst, 26milionové Šanghaji, už třetím týdnem pokračuje přísný lockdown. Úřady tak stále pokračují v politice nulové tolerance výskytu covidu-19. Navzdory tvrdým opatřením, která zahrnují zákaz vycházení a třeba i dočasné oddělování nakažených dětí od rodičů, ale počty nakažených neklesají. Tamní úřady už hlásí i první mrtvé.

Vítězem letošního ročníku nejvýznamnější fotoreportérské soutěže World Press Photo se stal snímek červených šatů pověšených na kříži s duhou v pozadí, který připomíná oběti z řad domorodých dětí z internátních škol v Kanadě. Záběr pořídila kanadská fotografka Amber Brackenová pro list The New York Times. Pořadatelská organizace sídlící v Nizozemsku vybírala téměř z 65 tisíc fotografií od více než čtyř set fotografů ze 130 zemí světa. Podívejte se na výběr těch nejlepších snímků napříč kategoriemi.