V Brně jsou okna vesmíru dokořán. Údajně největší 3D planetárium ve střední Evropě totiž v úterý otevřela místní hvězdárna. Diváky v promítacím sále prostorově přenese třeba do doby velkého třesku. Speciální technologii za 40 milionů korun se vyrovnají jen projekce v německém Hamburku nebo polské Varšavě.
- Několik projektorů promítá 120 snímků ve velikosti 25 televizních obrazovek za vteřinu
- Projektory a úložištěm proudí takové množství dat, že musí být propojeny optickými kabely
- Velkoobjemová úložiště pojmou až 160 terabytů dat
- Brýle během promítání komunikují s celým systémem pomocí infračervených paprsků, střídavě zakrývají obě oči
Tajemství zemské přitažlivosti odhaluje nepředvídatelný robot v novém 3D představení o kouzelnickému učni Felixovi. Zákony Isaaca Newtona nejsou ale jedinými přírodními jevy, které teď brněnské planetárium představuje v nové, plastičtější verzi.
„Po obvodu kopule, která má průměr 17 metrů, jsou speciální datové projektory. Když si nasadíte speciální brýle, tak vlastně uvidíte plastický obraz,“ vysvětlil ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek. Od běžných projekcí, které už roky znají třeba milovníci filmů v kinech, se ale výrazně liší.
„Sklíčka obsahují speciální tekuté krystaly, které s pomocí vysílačky komunikují s projekčním systémem a vždy vám šedesátkrát za vteřinu zakryjí buď pravé, nebo levé oko,“ řekl Dušek. Výsledný obraz si dotvoří sám lidský mozek.
Za promítaným vesmírem stojí speciální počítačový systém v útrobách digitária. Kvůli synchronizaci obrazu musí být seřízený na milisekundy. „Jeden film má objem zhruba jeden dva terabyty, jenom příprava projekce trvá několik dní,“ dodal Dušek.
Samotné promítání potom musí šetřit se zoomováním nebo rychlými střihy, aby se divákům neudělalo špatně. Brněnská hvězdárna se mění v multivizuální centrum už od roku 2005. Po vzniku 3D planetária je dalším cílem postavit v přilehlém parku až 25 metrů vysokou sluneční věž.
