Spatřena po šedesáti letech. Vědci nafilmovali paježuru, mysleli si, že dávno vyhynula

1 minuta
Záběry paježury Attenboroughovy
Zdroj: Reuters

Vědcům na výpravě v Indonésii se poprvé podařilo pořídit záběry paježury Attenboroughovy. Dokázali tak, že tento vzácný vejcorodý savec nevyhynul, jak se někteří obávali, uvedla agentura Reuters.

Doposud jediným důkazem existence druhu, který byl pojmenován po známém britském přírodovědci siru Davidu Attenboroughovi, byl více než šedesát let starý exemplář mrtvého zvířete uchovávaný v muzeu v Nizozemsku. Zachytit na kameru se paježuru povedlo v indonéském pohoří Cyclops Mountains. Čtyřtýdenní expedici vedli experti z britské Oxfordské univerzity.

Paježury se podle vědců objevily na Zemi zhruba před dvěma sty miliony lety, tedy v době, kdy na naší planetě žili dinosauři. Jsou to noční živočichové, které je ve volné přírodě těžké najít. Paježura Attenboroughova (Zaglossus attenboroughi) má bodliny jako ježek, čenich jako mravenečník a tlapy jako krtek, píše zpravodajský server BBC News.

Čtyři třísekundové záběry paježury pocházejí z dříve neprobádané oblasti deštného lesa v pohoří Cyclops Mountains. Jedná se o drsný terén v nadmořské výšce kolem dvou tisíc metrů. Tým objevil rovněž nové druhy hmyzu a žab a pozoroval populace klokanů stromových a pěvců z čeledi rajkovitých.

2 minuty
Události: Vědci nafilmovali paježuru, mysleli si, že dávno vyhynula
Zdroj: ČT24

Paježuru Attenboroughovu zachytila jedna z osmdesáti kamer, které tým vědců pod vedením biologa Jamese Kemptona v deštném lese rozmístil. „Nedělám si legraci, když řeknu, že ty záběry byly na úplně poslední SD kartě, kterou jsme prohlíželi, z poslední kamery, kterou jsme v terénu vyzvedli v poslední den expedice,“ řekl Kempton.

Předchozí expedice do Cyclops Mountains podle BBC odhalily známky toho, že by paježura Attenboroughova mohla v oblasti žít – například stopy po „rýpání čenichem“ – přesvědčivé důkazy o její existenci chyběly, uvedla BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 6 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...