Mikroplasty pronikají až do plodové vody, prokázal ostravský výzkum

Ostravští vědci prokázali přítomnost mikroplastů v lidské plodové vodě a zároveň v placentě. Ve výzkumu chtějí dále pokračovat a vyhodnotit, jakým způsobem mohou tyto látky poškodit plod či komplikovat těhotenství. Ostravští výzkumníci tvrdí, že prokázání mikroplastů v plodové vodě se jim podařilo jako prvním na světě.

„První informace o přítomnosti mikroplastů v placentě se objevily až v roce 2021 a jsou to velmi nové informace. Bylo to velmi překvapivé, protože do té doby se předpokládalo, že placenta by měla hrát velkou roli v ochraně nitroděložního prostředí, ve kterém vyrůstá nový život,“ uvedl přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Ondřej Šimetka. 

„Je to, jako by se vám narodilo dítě-kyborg: už není složené jen z lidských buněk, ale ze směsice biologického a anorganického materiálu. Matky byly v šoku,“ popsal tehdy objev šéf výzkumného týmu Antonio Ragusa.

Šimetka dodal, že výzkum ostravského týmu se zaměřil nejen na přítomnost mikroplastů v placentě, ale také v plodové vodě, což podle něj až doposud nikdo nezkoumal.

  • Mikroplasty je obecné označení užívané pro různorodé úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po pět milimetrů, které se vyskytují ve vodě, v půdě i ve vzduchu jako součást jejich znečištění.
  • Mikroplasty tvoří směs vláken, kuliček či zlomků nepravidelného tvaru, z nichž část je záměrně v takové podobě vyráběna (primární mikroplasty), ale většina vzniká postupným nalámáním, fragmentací větších kusů plastů (sekundární mikroplasty). Tyto mikroplasty se posléze hromadí v oceánech.
  • Nanoplasty jsou těmi nejmenšími druhy mikroplastů, jedná se o částice menší než 20 mikrometrů. Existuje řada podezření, že právě ony mohou působit nejhorší škody kvůli schopnosti pronikat různými biologickými bariérami.

„Mám radost z výzkumu jako takového, že se povedlo publikovat (výsledky výzkumu) ve velmi prestižním časopise a dosáhnout velmi prestižního vědeckého výstupu. Na druhé straně z toho, co jsme našli, radost nemám. Existují různé experimentální výzkumy a ví se, že třeba u myší přítomnost mikroplastů vedla k poruše funkce placenty, rodily se menší plody a mělo to vliv i na předčasný porod. Teď je nutné ověřit, zdali se toto potvrdí i u lidí,“ řekl Šimetka.

Podobně varovně viděli možný dopad mikroplastů i autoři studie, kteří je v placentě odhalili jako první. „Vzhledem k nenahraditelné roli placenty během vývoje plodu a její funkci rozhraní s vnějším prostředím je přítomnost potenciálně škodlivých mikroplastů předmětem velkého znepokojení. Je třeba provést další výzkum, abychom zjistili, zda přítomnost mikroplastů může vzbudit imunitní reakce nebo vést k uvolnění toxických látek, které by způsobily poškození,“ stojí v závěrech studie, kterou před třemi lety vydal odborný magazín Environment International.

Podle Šimetky ale není cílem jejich výzkumu děsit těhotné ženy; naopak může v budoucnosti pomoci. „Žijeme v době plastové, plasty jsou opravdu všudypřítomné, ale to, k čemu by to mohlo vést v budoucnu, je třeba nějaká regulace určitých látek,“ doplnil Šimetka.

Výzkum provedli lékaři Fakultní nemocnice Ostrava ve spolupráci s vědci z VŠB – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO). Vzorky pro výzkum byly odebírány ženám, jejichž těhotenství komplikoval předčasný odtok plodové vody. U devíti z deseti žen byla potvrzena přítomnost mikroplastů a aditiv v plodové vodě či placentě.

Výzkumníci zjistili, že množství těchto částic bylo větší v placentě než v plodové vodě. Nejčastěji byly nalezeny částice o velikosti deset až 50 mikrometrů. Nejčastěji identifikovaným materiálem byl polyetylen. „Nález polyetylenu není překvapivý, neboť se jedná o jeden z nejběžněji používaných plastů na světě,“ uvedl Jan Halfar z VŠB-TUO.

Extrémně náročný výzkum

Podle vedoucího lékaře porodních sálů FNO Richarda Špačka muselo být striktně dodrženo prostředí bez přítomností plastů tak, aby vzorky nemohly být kontaminovány. „Museli jsme dát dohromady části odběrového setu tak, aby opravdu nedošlo k jakémukoliv kontaktu s plasty, protože v dnešní době jsou plasty všude. Ze zahraničí jsme sháněli všechny jehly a odběrové sety tak, aby tam žádný plast nebyl,“ podotkl Špaček.

Podle něj existují práce, které ukazují, že mikroplasty spouští v organismu určité procesy. „Víme, že komplikace, které nás nutí těhotenství někdy ukončit dříve, spouští podobné procesy, jaké tvoří ty mikroplasty. Naším cílem do budoucna je zkusit ověřit, jestli přítomnost mikroplastů může spustit tyto patologické procesy, které nakonec vedou ke komplikacím v těhotenství,“ řekl Špaček. Výsledky své studie tým vydal v odborném časopise Chemosphere.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 19 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 20 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 22 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 23 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 23 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...