Lék proti obezitě v testech překvapil, pomohl nemocným snížit hmotnost

V nové klinické studii vědci testovali, jak účinný je lék proti obezitě. Výsledky jsou podle výzkumu natolik dobré, že by účinná látka mohla být možná ještě letos schválená.

Obezita je jednou z nejhorších epidemií moderní doby. Týká se dospělých i dětí, například v České republice jí trpí asi šestina dětí. Souvisí pak s celou řadou nemocí, od cukrovky po kardiologické problémy. Léčit ji je složité, změnit životní a stravovací návyky člověka může být prakticky nemožné. A na lék se čeká zatím marně, tedy možná jen doposud.

Nový výzkum zveřejněný v odborném žurnálu Nature Medicine totiž naznačuje, že zkoumaný lék v klinické studii opravdu hmotnost snižuje, a to jednak velmi rychle a současně až nečekaně účinně a bez silných vedlejších účinků. Klinická studie společnosti Eli Lilly zjistila, že lidé, kteří lék užívali, za dobu konání studie podstatně zhubli na rozdíl od těch, kteří užívali placebo.

Jak funguje lék na obezitu

Účinná látka, kterou vědci vyzkoušeli, se jmenuje tirzepatid a její hlavní výhodou je, že se už dnes na léčbu využívá. Ví se tedy dobře o jejích možných vedlejších účincích. Lékaři s ní už déle než rok léčí cukrovku druhého typu.

Funguje tak, že v sobě kombinuje dvě uměle vyrobené verze hormonů, které jsou důležité pro řízení metabolismu – GLP-1 a GIP. Jako lék na obezitu to zatím není schválené, ale očekává se, že po úspěchu této studie by jej americké úřady schválit měly, a to zřejmě ještě na přelomu roku. 

Tato studie není jediná, která účinnost látky potvrdila. Už dříve menší výzkumy odhadovaly její účinnost asi na dvacet procent – to je procento hmotnosti, kterou pomohla testovaným lidem shodit. Výzkum zveřejněný v Nature Medicine prokázal ale ještě o něco lepší výsledky.

Vědci v ní testovali, jak budou lidé na lék reagovat, pokud nejprve podstoupí „intenzivní intervenci životního stylu“ – tedy změní svůj životní styl směrem ke zdravějšímu. To bylo spojené se změnou jídelníčku k méně kaloriím a s kvalitním cvičením. Zúčastnilo se jí víc než pět stovek lidí s nadváhou a obezitou, kteří během dvanáctitýdenního programu úspěšně zhubli alespoň pět procent své hmotnosti.

Půlka z nich následně dostala tirzepatid, druhá polovina placebo. Ani lékaři ani léčení přitom netušili, kdo obdržel účinnou a kdo neúčinnou léčbu. Užívali je pak 72 týdnů. 

Účinnost

Na konci studie zhubnula skupina léčená tirzepatidem v průměru o 25 procent, skupina s placebem jen o 4,8 procenta. Obě skupiny přitom začínaly přípravek brát teprve potom, co se změnou jídelníčku a s cvičením zhubly o pět procent – to znamená, že bez léku si lidé většinou nedokázali získané zlepšení udržet. Skupina s placebem dokonce o část získaného úspěchu přišla.

Nežádoucí účinky spojené s lékem byly podobné těm, které se vyskytly už v předchozích studiích: většinou se jednalo o mírné až střední problémy se zažíváním, nejčastěji se jednalo o nevolnost, zvracení a průjem.

Tyto studie mohly sledovat jen krátkodobé vedlejší účinky. Dlouhodobá rizika těchto léků, které by většina pacientů zřejmě musela užívat doživotně, se stále zkoumají, stejně jako jejich další potenciální přínosy. Nedávné studie totiž například zjistily, že jiný testovaný lék na obezitu může snížit výskyt srdečních problémů a onemocnění ledvin u obézních lidí náchylných k těmto stavům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
včera v 12:01

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
včera v 11:00

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
včera v 09:13

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
16. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.