Lék proti obezitě v testech překvapil, pomohl nemocným snížit hmotnost

V nové klinické studii vědci testovali, jak účinný je lék proti obezitě. Výsledky jsou podle výzkumu natolik dobré, že by účinná látka mohla být možná ještě letos schválená.

Obezita je jednou z nejhorších epidemií moderní doby. Týká se dospělých i dětí, například v České republice jí trpí asi šestina dětí. Souvisí pak s celou řadou nemocí, od cukrovky po kardiologické problémy. Léčit ji je složité, změnit životní a stravovací návyky člověka může být prakticky nemožné. A na lék se čeká zatím marně, tedy možná jen doposud.

Nový výzkum zveřejněný v odborném žurnálu Nature Medicine totiž naznačuje, že zkoumaný lék v klinické studii opravdu hmotnost snižuje, a to jednak velmi rychle a současně až nečekaně účinně a bez silných vedlejších účinků. Klinická studie společnosti Eli Lilly zjistila, že lidé, kteří lék užívali, za dobu konání studie podstatně zhubli na rozdíl od těch, kteří užívali placebo.

Jak funguje lék na obezitu

Účinná látka, kterou vědci vyzkoušeli, se jmenuje tirzepatid a její hlavní výhodou je, že se už dnes na léčbu využívá. Ví se tedy dobře o jejích možných vedlejších účincích. Lékaři s ní už déle než rok léčí cukrovku druhého typu.

Funguje tak, že v sobě kombinuje dvě uměle vyrobené verze hormonů, které jsou důležité pro řízení metabolismu – GLP-1 a GIP. Jako lék na obezitu to zatím není schválené, ale očekává se, že po úspěchu této studie by jej americké úřady schválit měly, a to zřejmě ještě na přelomu roku. 

Tato studie není jediná, která účinnost látky potvrdila. Už dříve menší výzkumy odhadovaly její účinnost asi na dvacet procent – to je procento hmotnosti, kterou pomohla testovaným lidem shodit. Výzkum zveřejněný v Nature Medicine prokázal ale ještě o něco lepší výsledky.

Vědci v ní testovali, jak budou lidé na lék reagovat, pokud nejprve podstoupí „intenzivní intervenci životního stylu“ – tedy změní svůj životní styl směrem ke zdravějšímu. To bylo spojené se změnou jídelníčku k méně kaloriím a s kvalitním cvičením. Zúčastnilo se jí víc než pět stovek lidí s nadváhou a obezitou, kteří během dvanáctitýdenního programu úspěšně zhubli alespoň pět procent své hmotnosti.

Půlka z nich následně dostala tirzepatid, druhá polovina placebo. Ani lékaři ani léčení přitom netušili, kdo obdržel účinnou a kdo neúčinnou léčbu. Užívali je pak 72 týdnů. 

Účinnost

Na konci studie zhubnula skupina léčená tirzepatidem v průměru o 25 procent, skupina s placebem jen o 4,8 procenta. Obě skupiny přitom začínaly přípravek brát teprve potom, co se změnou jídelníčku a s cvičením zhubly o pět procent – to znamená, že bez léku si lidé většinou nedokázali získané zlepšení udržet. Skupina s placebem dokonce o část získaného úspěchu přišla.

Nežádoucí účinky spojené s lékem byly podobné těm, které se vyskytly už v předchozích studiích: většinou se jednalo o mírné až střední problémy se zažíváním, nejčastěji se jednalo o nevolnost, zvracení a průjem.

Tyto studie mohly sledovat jen krátkodobé vedlejší účinky. Dlouhodobá rizika těchto léků, které by většina pacientů zřejmě musela užívat doživotně, se stále zkoumají, stejně jako jejich další potenciální přínosy. Nedávné studie totiž například zjistily, že jiný testovaný lék na obezitu může snížit výskyt srdečních problémů a onemocnění ledvin u obézních lidí náchylných k těmto stavům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Raketa Falcon 9 odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX se čtyřčlennou posádkou odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Posádku mise Crew-11 tvoří astronauti amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Zena Cardmanová a Mike Fincke, japonský astronaut Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov.
před 5 hhodinami

Bílý dům boří pilíře krocení skleníkových plynů

Donald Trump se opakovaně netajil tím, že se neztotožňuje s vědeckým pohledem na změny klimatu. Teď jeho ministr položil základ k tomu, aby přestaly být skleníkové plyny považovány za škodlivé.
před 7 hhodinami

Vědci změřili nejdelší zaznamenaný blesk, přeťal by skoro dvě Česka

Když oblohou šlehne blesk, někdy to vypadá, jako by se táhl přes celé nebe. Podle nové studie to není jen zdání. Meteorologové popsali vůbec nejdelší blesk, jaký kdy pozorovali. Rekordman udeřil na vzdálenost více než osmi set kilometrů.
před 9 hhodinami

V USA se narodil chlapec z tři dekády starého embrya

Ve Spojených státech se narodilo dítě z vůbec nejstaršího embrya. Bylo zmrazené už v roce 1994. Manželé, kteří embryo získali nedávno díky dárcovskému programu, byli v době jeho vytvoření ještě v útlém dětském věku. Dárcovství zárodku zprostředkovala křesťanská organizace, která se zabývá takzvanou adopcí embryí, napsal web stanice Sky News.
před 13 hhodinami

Včelstva na severu Moravy postihl mor

Včelaři na severní Moravě a ve Slezsku zažívají náročný rok. Musí častěji řešit nemoci zvířat, například včelí mor. Jde o nákazu, kvůli které je nutné včelstva zcela zlikvidovat. Medu bude letos zřejmě méně i kvůli chladnému jaru.
před 13 hhodinami

Vědci v JAR „očkují“ rohy nosorožců radioaktivitou, aby odhalili pytláky

Witwatersrandská univerzita v Jihoafrické republice zahájila kampaň proti pytláctví, kdy vstřikuje do nosorožčích rohů radioaktivní izotopy. Ty jsou podle vědců pro lichokopytníky neškodné, mohou je ale odhalit detektory celníků na letištích a v mezinárodních přístavech.
před 15 hhodinami

Úhyny ryb v létě budou častější. Můžeme za to všichni, říká vědec

V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobené nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na Dyji. Podle Radovana Koppa z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se sice hledají viníci, ale ve skutečnosti leží část viny na celé společnosti. Zásadní podle něj je, že se neřeší hlavní příčina problému – nadbytek živin, především fosforu, ve vodě.
31. 7. 2025

Rakovinné buňky šíří dezinformace, brání se tak léčbě, ukázal český výzkum

Všechny buňky v lidském těle spolu neustále a čile komunikují. Vyměňují si řadu informací, reagují na to, co se děje v jejich okolí, a tomu pak přizpůsobují chování. Podle nové české studie to platí i pro rakovinné buňky, které si pak prostřednictvím těchto tajných depeší navzájem radí, jak co nejlépe přežít, bránit se léčbě, růst a metastazovat do dalších míst v organismu.
31. 7. 2025
Načítání...