Předčasné porody víc hrozí ženám s duševními problémy

Studie více než dvou milionů těhotenství v Anglii zjistila souvislost mezi závažností psychických obtíží a nepříznivými výsledky při porodu. Podle výzkumu mají ženy, které mají problémy s duševním zdravím, téměř o padesát procent vyšší riziko předčasného porodu.

Přibližně každá desátá žena, která vyhledala pomoc v oblasti duševního zdraví, měla předčasný porod. Ženy, které své duševní zdraví s odborníky řešit nemusely, měly pravděpodobnost předčasného porodu nižší, jen jedna ku patnácti. Vyplynulo to z výzkumu, který zveřejnil odborný časopis Lancet Psychiatry, informoval o něm deník The Guardian.

Autoři studie také zjistili souvislost mezi závažností předchozích psychických potíží a nepříznivými výsledky porodu. U žen, které byly někdy v minulosti hospitalizovány v psychiatrické léčebně, byla téměř dvakrát vyšší pravděpodobnost předčasného porodu než u žen, které se takto neléčily.

U žen s duševními potížemi bylo také vyšší riziko, že porodí menší dítě. Pravděpodobnost se pohybovala v hodnotě 75 na tisíc porodů oproti 56 na tisíc porodů u žen bez psychických problémů.

Lékaři by se měli těhotných dotazovat na jejich psychiku

Studie ve svém závěru doporučuje, aby se při prvním vyšetření těhotných žen lékaři a porodní asistentky citlivě a podrobně dotazovali na jejich duševní zdraví.

Jedna z autorek, profesorka Louise Howardová z londýnské univerzity King's College, uvedla, že takové vyšetření by mohlo odhalit některé varovné signály, které jsou spojené s pravděpodobností předčasného porodu a všemi dobře známými riziky, která z toho vyplývají.

Jakmile se povede tato rizika odhalit, dají se podle Howardové léčit. To by podle ní mohlo snížit počet úmrtí matek, porodů mrtvých dětí, předčasných porodů i porodů dětí s podváhou. Vědkyně zdůrazňuje, že její studie je dalším silným argumentem pro existenci kvalitních služeb duševního zdraví a kvalitních školení zdravotníků.

Studie zjistila, že 0,65 procenta těhotných matek, které byly hospitalizovány na psychiatrickém oddělení, porodilo mrtvé dítě, ve srovnání s 0,45 procenta žen, které před těhotenstvím neměly žádné duševní problémy. „Jsou to poměrně malá čísla, ale i tak jsou z hlediska počtu mrtvě narozených dětí zničující,“ upozornila Howardová.

Studie nezkoumala důvody, které stojí za souvislostí mezi špatným duševním zdravím a nepříznivými výsledky porodu.

Příčiny jsou složité

„Duševní onemocnění samo o sobě pravděpodobně souvisí s některými z těchto nepříznivých důsledků, protože ovlivňuje stresový systém, a proto může způsobovat problémy. Souvisí však i s dalšími faktory. Pokud trpíte duševním onemocněním, je pravděpodobnější, že budete kouřit, protože se cítíte ve stresu. Podobně je tomu se zneužíváním návykových látek. A existují i další stresové faktory, jako je domácí násilí nebo zneužívání v dětství či chudoba,“ říká Howardová.

Podle ní mohou s problémy v těhotenství souviset i s léky na duševní zdraví. „Antipsychotika jsou spojena s obezitou a my víme, že obezita je hlavním rizikovým faktorem pro tyto následky. S některými z těchto následků mohou být spojena i některá antidepresiva. Proto musíme opravdu pečlivě zvažovat, komu by léky prospěly, nebo zda by se místo nich nedala použít psychologická terapie,“ uzavřela vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 2 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 4 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 9 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 10 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
včera v 17:00

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
včera v 16:09

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
včera v 15:00

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
včera v 14:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.