Předčasné porody víc hrozí ženám s duševními problémy

Studie více než dvou milionů těhotenství v Anglii zjistila souvislost mezi závažností psychických obtíží a nepříznivými výsledky při porodu. Podle výzkumu mají ženy, které mají problémy s duševním zdravím, téměř o padesát procent vyšší riziko předčasného porodu.

Přibližně každá desátá žena, která vyhledala pomoc v oblasti duševního zdraví, měla předčasný porod. Ženy, které své duševní zdraví s odborníky řešit nemusely, měly pravděpodobnost předčasného porodu nižší, jen jedna ku patnácti. Vyplynulo to z výzkumu, který zveřejnil odborný časopis Lancet Psychiatry, informoval o něm deník The Guardian.

Autoři studie také zjistili souvislost mezi závažností předchozích psychických potíží a nepříznivými výsledky porodu. U žen, které byly někdy v minulosti hospitalizovány v psychiatrické léčebně, byla téměř dvakrát vyšší pravděpodobnost předčasného porodu než u žen, které se takto neléčily.

U žen s duševními potížemi bylo také vyšší riziko, že porodí menší dítě. Pravděpodobnost se pohybovala v hodnotě 75 na tisíc porodů oproti 56 na tisíc porodů u žen bez psychických problémů.

Lékaři by se měli těhotných dotazovat na jejich psychiku

Studie ve svém závěru doporučuje, aby se při prvním vyšetření těhotných žen lékaři a porodní asistentky citlivě a podrobně dotazovali na jejich duševní zdraví.

Jedna z autorek, profesorka Louise Howardová z londýnské univerzity King's College, uvedla, že takové vyšetření by mohlo odhalit některé varovné signály, které jsou spojené s pravděpodobností předčasného porodu a všemi dobře známými riziky, která z toho vyplývají.

Jakmile se povede tato rizika odhalit, dají se podle Howardové léčit. To by podle ní mohlo snížit počet úmrtí matek, porodů mrtvých dětí, předčasných porodů i porodů dětí s podváhou. Vědkyně zdůrazňuje, že její studie je dalším silným argumentem pro existenci kvalitních služeb duševního zdraví a kvalitních školení zdravotníků.

Studie zjistila, že 0,65 procenta těhotných matek, které byly hospitalizovány na psychiatrickém oddělení, porodilo mrtvé dítě, ve srovnání s 0,45 procenta žen, které před těhotenstvím neměly žádné duševní problémy. „Jsou to poměrně malá čísla, ale i tak jsou z hlediska počtu mrtvě narozených dětí zničující,“ upozornila Howardová.

Studie nezkoumala důvody, které stojí za souvislostí mezi špatným duševním zdravím a nepříznivými výsledky porodu.

Příčiny jsou složité

„Duševní onemocnění samo o sobě pravděpodobně souvisí s některými z těchto nepříznivých důsledků, protože ovlivňuje stresový systém, a proto může způsobovat problémy. Souvisí však i s dalšími faktory. Pokud trpíte duševním onemocněním, je pravděpodobnější, že budete kouřit, protože se cítíte ve stresu. Podobně je tomu se zneužíváním návykových látek. A existují i další stresové faktory, jako je domácí násilí nebo zneužívání v dětství či chudoba,“ říká Howardová.

Podle ní mohou s problémy v těhotenství souviset i s léky na duševní zdraví. „Antipsychotika jsou spojena s obezitou a my víme, že obezita je hlavním rizikovým faktorem pro tyto následky. S některými z těchto následků mohou být spojena i některá antidepresiva. Proto musíme opravdu pečlivě zvažovat, komu by léky prospěly, nebo zda by se místo nich nedala použít psychologická terapie,“ uzavřela vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 6 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 8 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 12 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 13 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 15 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 16 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
22. 9. 2026

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.