Netopýři se vyhýbají solárním farmám, zjistili vědci. Volají po opatřeních

Aktivita šesti druhů netopýrů se výrazně snížila v místech, kde stojí solární farmy. Výsledky nové studie, která vyšla v odborném časopise Journal of Applied Ecology, by podle autorů měly mít dopad na zákony i plánování, aby pozitiva solární energie nerušil dopad na volně žijící živočichy.

Obnovitelná energetika je jednou z cest, jak snížit množství oxidu uhličitého, který se uvolňuje do atmosféry. Celosvětově roste velmi rychlým tempem, přičemž solární sektor se ve světě podílí na obnovitelné energii asi ze třetiny. V roce 2021 se využívání energie ze slunce zvýšilo o čtvrtinu. Její používání ale není bez problémů.

„Obnovitelné zdroje energie mohou mít negativní dopady na biologickou rozmanitost,“ potvrzuje hlavní autorka nové studie Lizy Tinsleyová ze School of Biological Sciences Bristolské univerzity. „Zmírnění těchto dopadů je nutné, aby vznikala řešení výhodná jak pro dodavatele i spotřebitele energie, tak i pro přírodu a její obyvatele.“

Vědkyně se svým týmem rozmístila na solárních farmách a na běžných polích bez solárních panelů monitorovací zařízení schopná sledovat netopýry. Solární i obyčejná pole měla stejné rozměry, podobné podmínky a byla tedy srovnatelná. Celkem takových míst našla studie devatenáct.

Monitorovací systémy nahrávaly hlasy netopýrů – protože se tito létající savci řídí zvuky při lovu i pohybu, vydávají je neustále. Vědci je pak analyzovali a zjistili podle nich, o jaké druhy netopýrů šlo a kolikrát nad lokalitou přelétaly.  Výsledky prokázaly, že aktivita šesti druhů byla nad solárními farmami mnohem nižší než nad jinými lokalitami. 

Srovnání dvou typů zkoumaných ploch
Zdroj: Journal of Applied Ecology

Příčiny nejsou jasné

Tinsleyová uvedla: „Vzhledem k těmto významným negativním dopadům by výstavba solárních farem měla být prověřena v rámci posuzování vlivů na životní prostředí. Tak by bylo možné navrhnout vhodná zmírnění dopadů a provádět jejich monitorování.“ 

U větrných elektráren už se stejným postupem podařilo snížit úmrtnost netopýrů změnou rychlosti větru, při které jsou turbíny uváděny do provozu, a použitím akustických odstrašujících prostředků. S minimálními náklady se tak povedlo dosáhnout významného snížení negativního vlivu na netopýry, tvrdí vědkyně.

Podle ní ale zatím není vůbec jasné, proč k tomuto významnému úbytku netopýrů dochází. „Může za to ztráta vhodného prostředí? Mají tam méně hmyzí kořisti, nebo tam častěji dochází ke srážkám, třeba s panely?“ ptá se Tinsleyová, ale odpověď zatím nemá. 

Netopýří problémy

Stejně důležité jako najít odpovědi bude podle ní přijít s účinnými a současně dostatečně levnými strategiemi, jež by netopýrům pomohly ve světě, kde bude s vysokou pravděpodobností solárních farem stále přibývat.

„Bude důležité určit strategie zmírnění dopadů, které mohou netopýrům na solárních farmách prospět, jako je například výsadba rostlin podporujících život hmyzu, zajištění koridorů ke stanovištím bohatým na hmyz nebo poskytnutí vhodných alternativních potravních stanovišť, jako jsou stromy,“ dodala. 

Spoluautor práce Gareth Jones upozorňuje, že dopady solárních elektráren na volně žijící živočichy jsou v současné době málo známé a až doposud neexistovaly žádné důkazy o jejich vlivu na netopýry. Tito létající predátoři přitom mají celou řadu vlastností – například pomáhají přirozeně kontrolovat velikost populací škodlivého hmyzu.

„Situace je potenciálně znepokojivá. Solární farmy zabírají stále větší plochy vhodné pro potravu netopýrů a my už víme, že netopýři mohou narážet do svislých rovných ploch a mohou si rovné plochy splést s vodou a pokoušet se z nich pít.“ dodal jednu z hypotéz, které mohou teoreticky vysvětlit některé z příčin netopýřích problémů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 8 mminutami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 1 hhodinou

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 2 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 3 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
před 21 hhodinami

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
včera v 13:25

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
včera v 10:40

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
15. 6. 2026
Načítání...