Většina zemí světa může pokrýt svou spotřebu jen z obnovitelných zdrojů, tvrdí studie ze Stanfordu

Většina zemí světa by mohla plně pokrýt své energetické potřeby jen díky vodě, větru a Slunci –⁠ pokud by dokázaly energie účinně skladovat. Popisuje to studie vědců ze Stanfordovy univerzity. Náklady na tuto změnu by se podle studie státům rychle vrátily.

Mark Jacobson a jeho kolegové ze Stanfordovy univerzity ve své práci analyzovali energetickou situaci ve 145 zemích světa. Vyplývá z ní, že všechny by mohly pokrýt sto procent svých běžných energetických potřeb jen ze tří obnovitelných zdrojů energie –⁠ za podmínky, že budou s to energii účinně skladovat. I to by ale mělo fungovat, protože tento sektor prochází rychlým vývojem.

Studie současně zjistila, že ve všech těchto zemích by se náklady na přechod vrátily velmi rychle –⁠ v průměru za pouhých šest let. Pozitivní by měl být také dopad na zaměstnanost –⁠ celosvětově by takový přechod vytvořil o 28 milionů pracovních míst více, než kolik by jich zaniklo. Problém je v tom, že ztracená a získaná místa by se vyvíjela „nespravedlivě“ a nerovnoměrně –⁠ nedá se spolehnout na to, že by pozice zůstaly vždy ve stejných místech. 

Jacobson popsal model v článku, který nedávno vyšel v odborném časopise Energy & Environmental Science. Vyšel v něm ze svých starších výzkumů a článků na stejné téma, ale výrazně rozšířil rozsah zemí, které zkoumal a aktualizoval data u států analyzovaných dříve.

Největší nejistota podle autora panuje ohledně ceny za přenos energie a za bateriová úložiště –⁠ u obou jsou totiž změny velmi dynamické.

Jacobson ale věří, že technologické překážky nepředstavují pro tento přechod zásadní problém –⁠ hlavně proto, že drtivá většina technologií potřebných pro tento energetický skok podle něj nejen existuje, ale navíc je už komerčně využitelná a bez problémů dostupná v dostatečném množství.

Kdo vydělá, kdo bude tratit

Autor práce na základě výsledků předpokládá, že když by byla energie z fosilních zdrojů nahrazena tou z obnovitelných, došlo by ke ztrátě pracovních míst v sektorech těžby a zpracování fosilních paliv. Čistý úbytek pracovních míst se očekává jen v Rusku, Kanadě a některých částech Afriky, protože ekonomiky těchto regionů jsou na fosilních palivech do značné míry závislé.

Studie sice poskytuje jasné důkazy, že úplný přechod na obnovitelnou energii je technicky i ekonomicky možný, Jacobson přesto upozorňuje, že to, zda k tomu opravdu dojde, zůstává absolutně nejisté a nepředpověditelné.

Podle něj totiž existuje mnoho dalších vlivů, které jeho práce neřešila –⁠ a vlastně ani nemohla. Jde zejména o vůli k politickým změnám, jež jsou s přechodem na jiné zdroje nutně spojené.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...