Ivermektin je proti covidu stejně účinný jako placebo, ukázala studie

Už řada studií a výzkumů naznačovala, že ivermektin proti covidu-19 funguje velmi málo, případně vůbec. Většina jich ale byla jen malá nebo nepříliš kvalitní. Skutečně podrobný výzkum provedený v USA ale nyní ukázal, že ivermektin proti covidu zabírá stejně, jako placebo tablety plněné cukrem.

Od počátku pandemie covidu-19 se objevilo několik údajně zázračných léků, které měly lidstvo zachránit před novou a neznámou nemocí. Některé byly zklamáním rychle (hydroxychlorochin), další měly menší význam, než se zpočátku zdálo (remdesivir), u některých se silný účinek nepodařilo prokázat (isoprinosin). Největší záhadou byl ivermektin.

Ten vykazoval vynikající, ale i velmi špatné výsledky. A to současně. Nová studie, která se ovšem podívala na ivermektin velmi detailně, došla k jednoznačnému výsledku: „Naše zjištění nepodporují použití ivermektinu u ambulantních pacientů s mírnou až středně těžkou formou covidu-19.“

Dvojitě zasplepená, placebem kontrolovaná studie

Studie, kterou nyní zveřejnil server JAMA, vznikla ve Spojených státech. Probíhala od poloviny roku 2021 do února 2022. Autoři do ní zařadili celkem 1591 účastníků ve věku třicet let a víc, kteří měli covid-19 a trpěli přitom nejméně dvěma příznaky. Výzkum se konal na 93 místech Spojených států.

Šlo o takzvanou dvojitě zaslepenou, placebem kontrolovanou studii. To znamená, že polovina účastníků dostala ivermektin, druhá půlka neškodné tabletky s cukrem, které neměly žádné účinky. Ani pacienti, ani ošetřující lékaři nevěděli, jaký druh léku kdo dostal, takže mohli ke všem v léčbě přistupovat rovnocenně. Samozřejmě byly obě skupiny rozlosovány zcela náhodně.

Vědce přitom nejvíc zajímalo, za jak dlouho se nemocní z covidu zotaví – chápali tak stav, kdy jsou pacienti tři dny bez příznaků. Současně je ale zajímalo i sedm dalších hodnot, například délka hospitalizace nebo pravděpodobnost úmrtí.

Výsledky ukázaly, že délka zotavení byla u ivermektinu a placeba velmi podobná: u ivermektinu to bylo 12 dní, u placeba 13 dní. Podle autorů je to statisticky natolik nevýznamné, že to neospravedlňuje užívání léku, jenž se nejčastěji používá proti parazitům.

Ještě horší výsledky měl ivermektin, co se týče ochrany před úmrtím. Ve skupině s ním totiž došlo k deseti hospitalizacím nebo úmrtím, u placebo „bonbonů“ šlo o devět osob.

Autoři uvedli, že sice existuje řada publikovaných studií, které uvádějí potenciální účinnost ivermektinu při léčbě covidu-19, ale většina z nich se týká pacientů už hospitalizovaných. Většina z těchto studií navíc zahrnovala málo účastníků – a řada z nich byla dokonce pro nízkou kvalitu stažena.

A co studie, které prokázaly účinnost?

To, že některé velké práce našly u ivermektinu účinnost, vysvětlil už v létě po vlastní analýze americký psychiatr Scott Alexander, propagátor kritického myšlení a popularizátor vědy. Všiml si, že nejlepší výsledky vykazoval ivermektin proti covidu ve státech, které mají největší problém s parazity – ty nejlepší práce dokazující kvalitu léčebných účinků ivermektinu totiž pocházejí z Indie, Kolumbie a Bangladéše.

Tamní obyvatelstvo trpí dlouhodobě obrovským množstvím nemocí způsobených parazity – ať už jde o škrkavky, tasemnice, jako jsou škulovci, motolice, hlístice, roupy, nebo další.

Tito paraziti jsou rizikovým faktorem při onemocnění covidem-19. Upozornila na to už řada autorů, podle nichž infekce parazity zvyšuje úmrtnost na covid a pravděpodobnost těžkého průběhu této choroby. „Imunitní systém nemůže účinně reagovat na virus, navíc i vakcíny jsou u těchto pacientů méně účinné,“ uvádí Alexander.

To znamená, že lidé, kteří mají parazity, mívají horší průběh covidu. A protože je ivermektin antiparazitikum, může u takto nakažených lidí opravdu reálně pomoci – tím, že zničí parazita, zvýší pravděpodobnost pacienta na mírnější průběh covidu-19 a přežití.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štědrost je častější v chudším prostředí, ukázaly experimenty

Lidé v chudších zemích si pomáhají víc než ti v zemích bohatých. Nový výzkum se toto zdánlivě banální sdělení rozhodl podrobit experimentu. Autoři zjistili, že toto chování zřejmě není výsledkem dlouhých kulturních a společenských procesů, ale dokáže se na něj naladit poměrně snadno každý. Jen musí nastat příhodné podmínky.
15. 2. 2026

Mývalové na hranici Prahy. Brzy jich bude ještě víc, říká přírodovědec

Mývalové se podle přírodovědecké organizace Alka Wildlife poprvé dostali k hranicím Prahy. Fotopast jednoho zachytila pouhé dva kilometry od metropole, k níž se blíží údolím Berounky. Český přírodovědec Jan Cukor označuje za vysoce pravděpodobné, že se mýval bude na našem území dále šířit.
14. 2. 2026

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
13. 2. 2026

„Rumový expres“ přinesl Španělsku extrémní srážky. Za pár dní napršelo víc než běžně za rok

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.
13. 2. 2026
Načítání...