Ivermektin je proti covidu stejně účinný jako placebo, ukázala studie

Už řada studií a výzkumů naznačovala, že ivermektin proti covidu-19 funguje velmi málo, případně vůbec. Většina jich ale byla jen malá nebo nepříliš kvalitní. Skutečně podrobný výzkum provedený v USA ale nyní ukázal, že ivermektin proti covidu zabírá stejně, jako placebo tablety plněné cukrem.

Od počátku pandemie covidu-19 se objevilo několik údajně zázračných léků, které měly lidstvo zachránit před novou a neznámou nemocí. Některé byly zklamáním rychle (hydroxychlorochin), další měly menší význam, než se zpočátku zdálo (remdesivir), u některých se silný účinek nepodařilo prokázat (isoprinosin). Největší záhadou byl ivermektin.

Ten vykazoval vynikající, ale i velmi špatné výsledky. A to současně. Nová studie, která se ovšem podívala na ivermektin velmi detailně, došla k jednoznačnému výsledku: „Naše zjištění nepodporují použití ivermektinu u ambulantních pacientů s mírnou až středně těžkou formou covidu-19.“

Dvojitě zasplepená, placebem kontrolovaná studie

Studie, kterou nyní zveřejnil server JAMA, vznikla ve Spojených státech. Probíhala od poloviny roku 2021 do února 2022. Autoři do ní zařadili celkem 1591 účastníků ve věku třicet let a víc, kteří měli covid-19 a trpěli přitom nejméně dvěma příznaky. Výzkum se konal na 93 místech Spojených států.

Šlo o takzvanou dvojitě zaslepenou, placebem kontrolovanou studii. To znamená, že polovina účastníků dostala ivermektin, druhá půlka neškodné tabletky s cukrem, které neměly žádné účinky. Ani pacienti, ani ošetřující lékaři nevěděli, jaký druh léku kdo dostal, takže mohli ke všem v léčbě přistupovat rovnocenně. Samozřejmě byly obě skupiny rozlosovány zcela náhodně.

Vědce přitom nejvíc zajímalo, za jak dlouho se nemocní z covidu zotaví – chápali tak stav, kdy jsou pacienti tři dny bez příznaků. Současně je ale zajímalo i sedm dalších hodnot, například délka hospitalizace nebo pravděpodobnost úmrtí.

Výsledky ukázaly, že délka zotavení byla u ivermektinu a placeba velmi podobná: u ivermektinu to bylo 12 dní, u placeba 13 dní. Podle autorů je to statisticky natolik nevýznamné, že to neospravedlňuje užívání léku, jenž se nejčastěji používá proti parazitům.

Ještě horší výsledky měl ivermektin, co se týče ochrany před úmrtím. Ve skupině s ním totiž došlo k deseti hospitalizacím nebo úmrtím, u placebo „bonbonů“ šlo o devět osob.

Autoři uvedli, že sice existuje řada publikovaných studií, které uvádějí potenciální účinnost ivermektinu při léčbě covidu-19, ale většina z nich se týká pacientů už hospitalizovaných. Většina z těchto studií navíc zahrnovala málo účastníků – a řada z nich byla dokonce pro nízkou kvalitu stažena.

A co studie, které prokázaly účinnost?

To, že některé velké práce našly u ivermektinu účinnost, vysvětlil už v létě po vlastní analýze americký psychiatr Scott Alexander, propagátor kritického myšlení a popularizátor vědy. Všiml si, že nejlepší výsledky vykazoval ivermektin proti covidu ve státech, které mají největší problém s parazity – ty nejlepší práce dokazující kvalitu léčebných účinků ivermektinu totiž pocházejí z Indie, Kolumbie a Bangladéše.

Tamní obyvatelstvo trpí dlouhodobě obrovským množstvím nemocí způsobených parazity – ať už jde o škrkavky, tasemnice, jako jsou škulovci, motolice, hlístice, roupy, nebo další.

Tito paraziti jsou rizikovým faktorem při onemocnění covidem-19. Upozornila na to už řada autorů, podle nichž infekce parazity zvyšuje úmrtnost na covid a pravděpodobnost těžkého průběhu této choroby. „Imunitní systém nemůže účinně reagovat na virus, navíc i vakcíny jsou u těchto pacientů méně účinné,“ uvádí Alexander.

To znamená, že lidé, kteří mají parazity, mívají horší průběh covidu. A protože je ivermektin antiparazitikum, může u takto nakažených lidí opravdu reálně pomoci – tím, že zničí parazita, zvýší pravděpodobnost pacienta na mírnější průběh covidu-19 a přežití.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 21 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.