U Aljašky zmizely miliardy krabů, úřady poprvé zrušily loveckou sezonu

Aljašské ministerstvo pro ryby a zvěř poprvé v historii zrušilo zimní sezonu lovu sněžných krabů v Beringově moři. Příčinou je to, že skokově kleslo jejich množství. Ekonomové se obávají, že to bude znamenat velkou ránu pro americký rybolov, ekologové se víc bojí o zdraví celého arktického ekosystému ohroženého změnou klimatu.

Experti odhadují, že během pouhých dvou let záhadně zmizely miliardy krabů. Ještě roku 2018 jich zřejmě žilo 11,7 miliard, letos to byly už jen necelé dvě miliardy. To je osmdesátiprocentní pokles. Pro podnikatele to znamená obrovské ztráty, tento průmysl má na Aljašce ročně obrat 200 milionů dolarů.

„Odmigrovali na sever za chladnější vodou?“ ptá se Gabriel Prout, jehož rybářský podnik na ostrově Kodiak je na populaci sněžných krabů do značné míry závislý. „Anebo překročili úplně hranice a odešli přes Beringovo moře?“

To by byl ten optimističtější scénář. Druhou, bohužel pravděpodobnější možností je, že vymřeli. Nový průzkum severnějších oblastí totiž nenašel žádné nové krabí migranty.

Příčiny zatím nejsou známé

Vědci zmizení krabů, kteří představují důležitou složku aljašského rybářského průmyslu, samozřejmě detailně zkoumají. Tento výzkum vede Ben Daly z Aljašského ministerstva pro ryby a zvěř. Jeho úkolem je přijít na to, co se s kraby stalo. „Jednou z možností je nemoc,“ uvažoval ve vysílání CBS News.

Úbytek krabů na Aljašce
Zdroj: NOAA

Další možností jsou podle něj také klimatické změny. Podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) je Aljaška nejrychleji se oteplujícím státem v zemi a každoročně ztrácí miliardy tun ledu. A právě ten je pro kraby kriticky důležitý. Pro své přežití totiž potřebují ledovou vodu.

Současně ale tání ledovců může způsobit i opačný problém – krátkodobé ochlazení mořské vody, která klesá ke dnu, kde žijí mladí krabi. Ti takové změny snáší velmi špatně. 

A také případné vysvětlení úbytku skrz neznámou nemoc se změnou klimatu souvisí. Řada výzkumů našla jasnou spojitost mezi vyššími teplotami a snadnějším šířením nejrůznějších chorob.

Sněžný krab
Zdroj: Wikimedia Commons

„Podmínky se tady rychle mění,“ shrnuje Daly. „V posledních několika letech jsme zaznamenali oteplení vody v Beringově moři a jasně vidíme reakci u mnoha druhů, které jsou adaptované na chlad. Je proto dost jasné, že tady nějaká souvislost je. Krabi jsou pro nás v tomto případě varovným příkladem pro další druhy, které potřebují studenou vodu.“

Aljašští lovci krabů volají pro zavedení dotací, které by jim mohly pomoci – podobných, jaké dostávají zemědělci, kteří zažijí neúrodu, nebo komunity postižené hurikány či záplavami. Na otázku, co mohou rybáři v této situaci, kdy je jejich živobytí závislé na oceánu, dělat, Gabriel Prout odpověděl: „Doufat a modlit se.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 48 mminutami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 2 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 19 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 21 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 23 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...