Podle nové mezinárodní studie spojuje politiky ve vyspělých zemích fakt, že se dožívají vyššího věku než běžná populace. Výzkum ukazuje, že za to nemohou jen nadprůměrné platy, ale i řada jiných faktorů – například je podle autorů možné, že se změnili politici samotní.
Politici se ve vyspělých zemích dožívají vyššího věku než zbytek populace. Nová studie ukázala proč
V posledních letech se v řadě bohatých zemí zastavilo zvyšování průměrné délky života, přičemž v nejchudších společenských vrstvách se dokonce tento parametr začal snižovat. Jde o vliv prohlubující se nerovnosti, kterou ještě umocnila pandemie covidu-19. Například podle nejnovějších údajů se muži v nejchudších oblastech Anglie dožijí téměř o deset let méně než jejich vrstevníci v nejbohatějších regionech a u žen činí rozdíl v dožití sedm let.
Tyto diskrepance, které mají sociální původ, vedly vědce k většímu zájmu o tento fenomén. Začali proto zkoumat, jestli existují nějaké profese, jež jsou spojené s lepším zdravím, a tedy i větší délkou života. Jednou z takových skupin jsou politici.
Dosavadní studie, které porovnávaly úmrtnost politiků a běžného obyvatelstva, se až doposud obvykle zaměřovaly jen na jednu nebo několik málo zemí. Nová práce vedená výzkumníky z Oxford Population Health na konci června přinesla zatím nejkomplexnější analýzu založenou na údajích z jedenácti zemí s vysokými příjmy. Výsledky vyšly v odborném časopise European Journal of Epidemiology.
Vědci v ní analyzovali data o politicích z Austrálie, Rakouska, Kanady, Francie, Německa, Itálie, Nizozemska, Nového Zélandu, Švýcarska, Velké Británie a USA. Pro každou zemi byly k dispozici údaje z let 1945 až 2014, u některých zemí, například Francie, se ale autoři výzkumu dostali až do 19. století.
Kombinovaný soubor dat zahrnoval 57 561 politiků, z nichž 40 637 zemřelo. Podíl žen mezi politiky se pohyboval od tří procent (Francie a USA) do jedenadvaceti procent (Německo). Vědci porovnávali počet úmrtí politiků v jednotlivých letech s počtem, který se očekával na základě úmrtnostních poměrů v celkové populaci.
Výzkumníci také vypočítali, jaká je pravděpodobnost, že běžní lidé a politici ve věku 45 let zemřou během následujících deseti let a pak vždy každou další dekádu.
Výsledky ukazují, jak se rozevírají sociální nůžky
Ukázalo se, že téměř ve všech zemích měli politici na konci 19. a na počátku 20. století podobnou míru úmrtnosti jako běžná populace. V průběhu 20. století se ale rozdíly ve všech sledovaných zemích výrazně prohloubily, takže politici měli oproti běžné populaci stále větší výhodu v délce přežití.
Rozsah této výhody v přežití se mezi jednotlivými zeměmi hodně lišil. Například v Itálii měl typický nepolitik 2,2krát vyšší pravděpodobnost, že zemře během následujícího roku než politik stejného věku a pohlaví, na Novém Zélandu to bylo pouze 1,2krát víc.
Rozdíl v naději dožití ve věku 45 let mezi politiky a běžnou populací se v průběhu druhé poloviny 20. století rovněž výrazně zvýšil. V současné době se pohybuje od přibližně tří let ve Švýcarsku až po sedm let v USA.
Peníze nejsou odpovědí na všechno
Mohlo by se zdát, že tyto rozdíly v průměrné délce života jsou způsobené tím, že politici obvykle mají platy výrazně převyšující průměrnou úroveň obyvatelstva. Nicméně podle autorů to sice opravdu může být jedním z důvodů, ale tyto výsledky naznačují, že ve hře musí být i další faktory.
Příjmová nerovnost totiž začala růst v 80. letech 20. století, ale rozdíly v délce života se začaly prohlubovat už mnohem dříve, již před rokem 1940.
Vědci se domnívají, že prodloužení délky života politiků může být způsobeno řadou faktorů. Významnou roli mohou hrát rozdíly v kvalitě zdravotní péče, ale také zdravější životní styl veřejných funkcionářů.
Svou roli podle studie může hrát i dostupnost dokonalejší léčby zdravotních problémů, které častěji právě postihují politiky, například kardiovaskulárních onemocnění. Od doby, kdy se v 60. letech 20. století rozšířila dostupnost antihypertenziv, se riziko úmrtí na nemoci oběhové soustavy výrazně snížilo, a proto se mohl snížit i vliv této „nemoci z povolání“ na délku dožití politiků.
Další vysvětlení jsou už spíše spekulativní, ale podle autorů je kupříkladu možné, že se změnili i sami politici. Moderní politika, která je velmi intenzivně spojená s vysokou mírou komunikace s voliči a v médiích, možná přitahuje jiné typy lidí než v minulosti, uvažují autoři studie. Jiné výzkumy totiž naznačily, že lidé s vyšší mírou sociálního kontaktu se dožívají vyššího věku.
Vědci dodávají, že vzhledem k tomu, že se studie zaměřila na země s vysokými příjmy, nemusejí být výsledky zobecnitelné pro země s nízkými a středními příjmy.