Za týden začínají prázdniny, což je ideální doba na vědecké pokusy – třeba s dětmi, které se zrovna nudí mezi táborem a dovolenou u babičky. Vědecká redakce ČT24 připravila několik experimentů, které ukazují zajímavé fyzikální nebo chemické jevy, dají se provést i doma a nejsou nebezpečné. Přesto u nich platí, že by je děti neměly provádět samy, ale vždy jen s pomocí dospělého.
Pět vědeckých pokusů, které si může zkusit každý
Raketový motor z kvasnic
Rakety létají do vesmíru, na Zemi slouží armádám a dají se snadno připravit i doma. Kvasince obsahují enzym katalázu, který rychle přeměňuje peroxid vodíku na kyslík. Pokud se do víčka zavařovací sklenice udělá otvor a vsune do něj makarón, vznikne improvizovaný raketový motor. Jako zdroj kyslíku se použije deseti- až patnáctiprocentní peroxid vodíku z drogerie. K peroxidu se vhodí kvasince a víčko utáhne.
Sirkou se potom opatrně zapálí těstovina, která bude v přítomnosti unikajícího kyslíku hořet jasným plamenem dlouhým asi pět centimetrů.
Pokus: Droždí jako raketový motor (zdroj: ČT24)
Ocel se dá zapálit běžnou baterií
Běžná ocelová vata, která slouží k broušení či leštění předmětů, je tvořena drobounkými ocelovými vlákny s velkým povrchem. Díky němu je daleko reaktivnější než běžná ocel. To je možné demonstrovat na jejím vznícením po krátkém kontaktu s 9V baterií.
Během ní dojde k jejímu zahřátí a následnému rozžhavení do červena díky rychlé oxidaci. Drátěnka tak „zrezne“ před očima a uvolní velké množství tepla, které je schopno i například rozdělat ohýnek.
Díky tomu, že se přítomné železo oxidujte, naváže na sebe okolní kyslík a hmotnost vaty tak po spálení významně vzroste, což se dá dokázat na digitálních vahách.
Pokus: Hořící ocelová vata (zdroj: ČT24)
Obyčejné zápalky se mohou stát magnetem
Klasické bezpečnostní sirky s hnědou hlavičkou jsou dobarvované oxidem železitým. Při jejich spálení dojde k jeho chemické přeměně na magnetit. A to znamená, že po vychladnutí pak zápalka drží sama od sebe na přiloženém magnetu.
Pokus: Magnetické sirky (zdroj: ČT24)
Tajemný obsah plenek
Jak je možné, že dětské plenky zvládnou pohltit taková množství různých kapalin a zůstanou při tom suché? Za jejich absorpční superschopnosti mohou kuličky polymeru – polyakrylátu sodného, které umí zvětšit svůj objem až třistakrát.
Plenku podélně rozstřihnete napůl nad plastovou krabičkou a převrátíte ji vnitřkem ven. Podle její konstrukce buď vytřepete obsažené kuličky nebo rozlepíte vnitřní kanálky. Po vyndání plenky spolu s uvolněnými chomáči vaty naleznete na dně malou hromádku bezbarvých kuliček.
Jednu čajovou lžičku kuliček přendáte do prázdné sklenice a zalejete jedním až dvěma decilitry vody. Během krátké chvíle kuličky absorbují všechnu vodu a sklenici vyplní. Po jejím převrácení by vzniklý gel připomínající sníh měl držet uvnitř, aniž by voda vytekla.
Pokus: Tajemství plenek (zdroj: ČT24)
Raketová lanovka
Do víčka PET lahve vyvrtáte nebo nažhaveným drátem vypálíte otvor o šířce asi pěti milimetrů. Na lahev přilepíte izolepou papírovou nebo plastovou trubičku, skrz kterou protáhnete vlasec. Do prázdné lahve nalijete několik mililitrů denaturovaného lihu, zašroubujete a zatřesením vytvoříte zápalnou směs vzduchu a par.
Napnete vlasec a u otvoru ve víčku podržíte hořící krbovou sirku nebo špejli. Po vznícení směsi lahev vyrazí po vlasci prudce kupředu. Za ideálních podmínek je schopna urazit i několik metrů. Pokus sice lze provést i bez vlasce, ale lahev je pak poněkud neřízená.
Pokus: Raketa (zdroj: ČT24)