Pět vědeckých pokusů, které si může zkusit každý

Za týden začínají prázdniny, což je ideální doba na vědecké pokusy – třeba s dětmi, které se zrovna nudí mezi táborem a dovolenou u babičky. Vědecká redakce ČT24 připravila několik experimentů, které ukazují zajímavé fyzikální nebo chemické jevy, dají se provést i doma a nejsou nebezpečné. Přesto u nich platí, že by je děti neměly provádět samy, ale vždy jen s pomocí dospělého.

Raketový motor z kvasnic

Rakety létají do vesmíru, na Zemi slouží armádám a dají se snadno připravit i doma. Kvasince obsahují enzym katalázu, který rychle přeměňuje peroxid vodíku na kyslík. Pokud se do víčka zavařovací sklenice udělá otvor a vsune do něj makarón, vznikne improvizovaný raketový motor. Jako zdroj kyslíku se použije deseti- až patnáctiprocentní peroxid vodíku z drogerie. K peroxidu se vhodí kvasince a víčko utáhne.

Sirkou se potom opatrně zapálí těstovina, která bude v přítomnosti unikajícího kyslíku hořet jasným plamenem dlouhým asi pět centimetrů.

3 minuty
Pokus: Droždí jako raketový motor
Zdroj: ČT24

Ocel se dá zapálit běžnou baterií

Běžná ocelová vata, která slouží k broušení či leštění předmětů, je tvořena drobounkými ocelovými vlákny s velkým povrchem. Díky němu je daleko reaktivnější než běžná ocel. To je možné demonstrovat na jejím vznícením po krátkém kontaktu s 9V baterií. 

Během ní dojde k jejímu zahřátí a následnému rozžhavení do červena díky rychlé oxidaci. Drátěnka tak „zrezne“ před očima a uvolní velké množství tepla, které je schopno i například rozdělat ohýnek.

Díky tomu, že se přítomné železo oxidujte, naváže na sebe okolní kyslík a hmotnost vaty tak po spálení významně vzroste, což se dá dokázat na digitálních vahách.

2 minuty
Pokus: Hořící ocelová vata
Zdroj: ČT24

Obyčejné zápalky se mohou stát magnetem

Klasické bezpečnostní sirky s hnědou hlavičkou jsou dobarvované oxidem železitým. Při jejich spálení dojde k jeho chemické přeměně na magnetit. A to znamená, že po vychladnutí pak zápalka drží sama od sebe na přiloženém magnetu.

1 minuta
Pokus: Magnetické sirky
Zdroj: ČT24

Tajemný obsah plenek

Jak je možné, že dětské plenky zvládnou pohltit taková množství různých kapalin a zůstanou při tom suché? Za jejich absorpční superschopnosti mohou kuličky polymeru – polyakrylátu sodného, které umí zvětšit svůj objem až třistakrát.

Plenku podélně rozstřihnete napůl nad plastovou krabičkou a převrátíte ji vnitřkem ven. Podle její konstrukce buď vytřepete obsažené kuličky nebo rozlepíte vnitřní kanálky. Po vyndání plenky spolu s uvolněnými chomáči vaty naleznete na dně malou hromádku bezbarvých kuliček. 

Jednu čajovou lžičku kuliček přendáte do prázdné sklenice a zalejete jedním až dvěma decilitry vody. Během krátké chvíle kuličky absorbují všechnu vodu a sklenici vyplní. Po jejím převrácení by vzniklý gel připomínající sníh měl držet uvnitř, aniž by voda vytekla.

2 minuty
Pokus: Tajemství plenek
Zdroj: ČT24

Raketová lanovka

Do víčka PET lahve vyvrtáte nebo nažhaveným drátem vypálíte otvor o šířce asi pěti milimetrů. Na lahev přilepíte izolepou papírovou nebo plastovou trubičku, skrz kterou protáhnete vlasec. Do prázdné lahve nalijete několik mililitrů denaturovaného lihu, zašroubujete a zatřesením vytvoříte zápalnou směs vzduchu a par.

Napnete vlasec a u otvoru ve víčku podržíte hořící krbovou sirku nebo špejli. Po vznícení směsi lahev vyrazí po vlasci prudce kupředu. Za ideálních podmínek je schopna urazit i několik metrů. Pokus sice lze provést i bez vlasce, ale lahev je pak poněkud neřízená.

1 minuta
Pokus: Raketa
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 1 hhodinou

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 3 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 8 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 18 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35
Načítání...