Pět vědeckých pokusů, které si může zkusit každý

Za týden začínají prázdniny, což je ideální doba na vědecké pokusy – třeba s dětmi, které se zrovna nudí mezi táborem a dovolenou u babičky. Vědecká redakce ČT24 připravila několik experimentů, které ukazují zajímavé fyzikální nebo chemické jevy, dají se provést i doma a nejsou nebezpečné. Přesto u nich platí, že by je děti neměly provádět samy, ale vždy jen s pomocí dospělého.

Raketový motor z kvasnic

Rakety létají do vesmíru, na Zemi slouží armádám a dají se snadno připravit i doma. Kvasince obsahují enzym katalázu, který rychle přeměňuje peroxid vodíku na kyslík. Pokud se do víčka zavařovací sklenice udělá otvor a vsune do něj makarón, vznikne improvizovaný raketový motor. Jako zdroj kyslíku se použije deseti- až patnáctiprocentní peroxid vodíku z drogerie. K peroxidu se vhodí kvasince a víčko utáhne.

Sirkou se potom opatrně zapálí těstovina, která bude v přítomnosti unikajícího kyslíku hořet jasným plamenem dlouhým asi pět centimetrů.

Nahrávám video

Ocel se dá zapálit běžnou baterií

Běžná ocelová vata, která slouží k broušení či leštění předmětů, je tvořena drobounkými ocelovými vlákny s velkým povrchem. Díky němu je daleko reaktivnější než běžná ocel. To je možné demonstrovat na jejím vznícením po krátkém kontaktu s 9V baterií. 

Během ní dojde k jejímu zahřátí a následnému rozžhavení do červena díky rychlé oxidaci. Drátěnka tak „zrezne“ před očima a uvolní velké množství tepla, které je schopno i například rozdělat ohýnek.

Díky tomu, že se přítomné železo oxidujte, naváže na sebe okolní kyslík a hmotnost vaty tak po spálení významně vzroste, což se dá dokázat na digitálních vahách.

Nahrávám video

Obyčejné zápalky se mohou stát magnetem

Klasické bezpečnostní sirky s hnědou hlavičkou jsou dobarvované oxidem železitým. Při jejich spálení dojde k jeho chemické přeměně na magnetit. A to znamená, že po vychladnutí pak zápalka drží sama od sebe na přiloženém magnetu.

Nahrávám video

Tajemný obsah plenek

Jak je možné, že dětské plenky zvládnou pohltit taková množství různých kapalin a zůstanou při tom suché? Za jejich absorpční superschopnosti mohou kuličky polymeru – polyakrylátu sodného, které umí zvětšit svůj objem až třistakrát.

Plenku podélně rozstřihnete napůl nad plastovou krabičkou a převrátíte ji vnitřkem ven. Podle její konstrukce buď vytřepete obsažené kuličky nebo rozlepíte vnitřní kanálky. Po vyndání plenky spolu s uvolněnými chomáči vaty naleznete na dně malou hromádku bezbarvých kuliček. 

Jednu čajovou lžičku kuliček přendáte do prázdné sklenice a zalejete jedním až dvěma decilitry vody. Během krátké chvíle kuličky absorbují všechnu vodu a sklenici vyplní. Po jejím převrácení by vzniklý gel připomínající sníh měl držet uvnitř, aniž by voda vytekla.

Nahrávám video

Raketová lanovka

Do víčka PET lahve vyvrtáte nebo nažhaveným drátem vypálíte otvor o šířce asi pěti milimetrů. Na lahev přilepíte izolepou papírovou nebo plastovou trubičku, skrz kterou protáhnete vlasec. Do prázdné lahve nalijete několik mililitrů denaturovaného lihu, zašroubujete a zatřesením vytvoříte zápalnou směs vzduchu a par.

Napnete vlasec a u otvoru ve víčku podržíte hořící krbovou sirku nebo špejli. Po vznícení směsi lahev vyrazí po vlasci prudce kupředu. Za ideálních podmínek je schopna urazit i několik metrů. Pokus sice lze provést i bez vlasce, ale lahev je pak poněkud neřízená.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 5 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 7 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 12 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 12 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
včera v 17:00

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
včera v 16:09

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
včera v 15:00

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
včera v 14:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.