První lidé, kteří se rozhodli živit zemědělstvím, za to zaplatili. Podle nové archeologické studie se oproti předchozím generacím výrazně zmenšila jejich výška. Proč přesně k tomu došlo, zatím vědci nezjistili.
Lidé po přechodu k zemědělství dorůstali menších výšek. Po příčině antropologové pátrají
Lidé se od svého vzniku živili v podstatě stejně – kombinovali sběr, lov a později pastevectví. Tak to šlo celé statisíce let, lidský druh se přitom měnil jen velice pomalu. Ale přibližně před dvanácti tisíci lety se odehrála zásadní změna, která člověka poslala směrem k tomu, jak vypadá lidská civilizace dnes. Tou změnou byl přechod k zemědělství.
Na první pohled by vypadalo logicky, že změna k modernějšímu způsobu obživy lidstvu musela prospět – jinak by své návyky tehdejší kultury neměnily. Jenže přibývá náznaků, že tento přechod nebyl vůbec bezbolestný. Zatím nejsilnějším důkazem je nová studie, která zkombinovala klasickou analýzu kosterních pozůstatků a špičkovou genetickou analýzu.
Výsledky jasně ukazují, že přechod od lovu, sběru a pastevectví k zemědělství měl negativní dopady na zdraví tehdejších lidí – projevilo se to nižší výškou prvních zemědělců.
„Nedávné studie se snažily popsat vliv genetiky na výšku člověka,“ uvedla Stephanie Marciniaková, odborná asistentka na Pensylvánské státní univerzitě. A protože byly úspěšné, otevřelo to cestu k novým možnostem i archeologům. „Začali jsme díky tomu přemýšlet o dlouholetých otázkách ohledně přechodu od lovu, sběru a shánění potravy k usedlému zemědělství. Rozhodli jsme se podívat na vliv na zdraví pomocí výšky jako zástupného ukazatele.“
Ve spolupráci s antropologem Georgem H. Perrym a asi čtyřicítkou zahraničních expertů se Macriciniaková zaměřila na data o lidech, kteří v tomto dynamickém období žili. Vědci změřili dlouhé kosti kosterních pozůstatků, z nichž byly rovněž odebírány nebo již byly odebrány vzorky pro testování starověké DNA jinými badateli.
Potom vytvořili model, který využíval výšku dospělého člověka, ukazatele stresu pozorované na kostech a starověkou DNA. Právě to je na této studii, která vyšla v odborném žurnálu PNAS, unikátní – spojení měření analýzy DNA umožnilo propojit dvě sady informací, které zatím nikdo v takovém rozsahu pořádně neporovnával.
K přechodu od loveckého, sběračského a pasteveckého způsobu života k usedlému zemědělskému způsobu života nedošlo v celé Evropě současně; na různých místech světadílu se to odehrávalo v různých dobách.
Archeologové zkoumali ostatky 167 jedinců, kteří žili v období před 38 tisíci až 2400 lety. Jednalo se o předzemědělské jedince, nejstarší zemědělce a pozdější zemědělce. Zjistili, že lidé žijící na začátku doby přechodu k zemědělství byli v průměru o 3,8 centimetru nižší než jejich předzemědělští předkové – a současně o 2,2 centimetru nižší než jejich následovníci.
Co způsobuje změny?
„V současné době víme, že osmdesát procent výšky je dáno genetickou výbavou a jen asi dvacet procent vlivem prostředí,“ řekla Marciniaková. „Vědci ale zatím neidentifikovali všechny genetické varianty, které souvisejí s výškou.“
Právě vliv genů musel hrát také roli – v těch dobách totiž docházelo k masivnímu pohybu lidí, obecně z východu na západ. Když autoři studie tyto faktory zohlednili, ukázalo se, že měly vliv, přesto byla změna životního stylu při snižování průměrné výšky stále dobře patrná.
„Tento výzkum vyžaduje další studie s většími soubory dat,“ dodala Marciniaková. „Naše práce představuje jen část něčeho, co bylo velmi dynamické a velmi složité. Musíme zjistit ještě mnohem víc,“ ujišťuje.