Chobotnice jsou zřejmě mnohem starší než dinosauři, ukazuje nový objev

Paleontologové objevili v Montaně nejstaršího známého předka chobotnic. Jedinečná fosilie je stará přibližně 330 milionů let.

Poté, co experti nález detailně analyzovali, dospěli k závěru, že tento pravěký bezobratlý tvor žil o celé miliony let dříve, než se u chobotnic dosud předpokládalo. A znamená to, že tito hlavonožci zřejmě vznikli ještě před érou dinosaurů.

Chobotnice nebyla žádný obr, měřila asi dvanáct centimetrů. Od těch současných se lišila zejména počtem chapadel. Zatímco ty současné jich mají osm, pravěká měla chapadel deset. Každé z nich mělo dvě řady přísavek. Vědci na základě vzhledu tohoto tvora odhadují, že zřejmě žil v mělké vodě nějakého zálivu tehdejšího tropického oceánu. 

Neznámý svět chobotnic

Objev je unikátní zejména tím, že se fosilie vůbec zachovala. Nejlépe se totiž dochovávají kosti a chobotnice žádné nemají. „Fosilie měkkých tkání se nacházejí velmi vzácně, s výjimkou několika málo míst,“ komentoval nález zoolog Mike Vecchione ze Smithsonian National Museum of Natural History. „Je to úžasný nález. Posouvá to předky dnešních chobotnic mnohem dál do minulosti, než jsme zatím věděli.“

Exemplář paleontologové objevili ve vápencové formaci Bear Gulch v Montaně. Tu roku 1988 jako dar dostalo Královskému muzeu Ontario v Kanadě. Fosilie tak desítky let ležela přehlížená v šuplíku, zatímco vědci studovali pozůstatky žraloků a další nálezy z této lokality. Pak si ale badatelé všimli deseti drobných chapadélek otisknutých ve vápenci.

Dobře zachovalá fosilie také „vykazuje určité známky inkoustového váčku“, který pravděpodobně sloužil k vystřikování tmavé tekuté tekutiny, díky níž mohl tvor uniknout predátorům – stejný trik využívají i moderní hlavonožci, upozornil paleontolog Christopher Whalen, který je spoluautorem studie. 

Vědci tvora pojmenovali Syllipsimopodi bideni, podle amerického prezidenta Joe Bidena. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
včera v 08:19

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
včera v 07:30

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.