Chobotnice jsou zřejmě mnohem starší než dinosauři, ukazuje nový objev

Paleontologové objevili v Montaně nejstaršího známého předka chobotnic. Jedinečná fosilie je stará přibližně 330 milionů let.

Poté, co experti nález detailně analyzovali, dospěli k závěru, že tento pravěký bezobratlý tvor žil o celé miliony let dříve, než se u chobotnic dosud předpokládalo. A znamená to, že tito hlavonožci zřejmě vznikli ještě před érou dinosaurů.

Chobotnice nebyla žádný obr, měřila asi dvanáct centimetrů. Od těch současných se lišila zejména počtem chapadel. Zatímco ty současné jich mají osm, pravěká měla chapadel deset. Každé z nich mělo dvě řady přísavek. Vědci na základě vzhledu tohoto tvora odhadují, že zřejmě žil v mělké vodě nějakého zálivu tehdejšího tropického oceánu. 

Neznámý svět chobotnic

Objev je unikátní zejména tím, že se fosilie vůbec zachovala. Nejlépe se totiž dochovávají kosti a chobotnice žádné nemají. „Fosilie měkkých tkání se nacházejí velmi vzácně, s výjimkou několika málo míst,“ komentoval nález zoolog Mike Vecchione ze Smithsonian National Museum of Natural History. „Je to úžasný nález. Posouvá to předky dnešních chobotnic mnohem dál do minulosti, než jsme zatím věděli.“

Exemplář paleontologové objevili ve vápencové formaci Bear Gulch v Montaně. Tu roku 1988 jako dar dostalo Královskému muzeu Ontario v Kanadě. Fosilie tak desítky let ležela přehlížená v šuplíku, zatímco vědci studovali pozůstatky žraloků a další nálezy z této lokality. Pak si ale badatelé všimli deseti drobných chapadélek otisknutých ve vápenci.

Dobře zachovalá fosilie také „vykazuje určité známky inkoustového váčku“, který pravděpodobně sloužil k vystřikování tmavé tekuté tekutiny, díky níž mohl tvor uniknout predátorům – stejný trik využívají i moderní hlavonožci, upozornil paleontolog Christopher Whalen, který je spoluautorem studie. 

Vědci tvora pojmenovali Syllipsimopodi bideni, podle amerického prezidenta Joe Bidena. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...