Chobotnice jsou zřejmě mnohem starší než dinosauři, ukazuje nový objev

Paleontologové objevili v Montaně nejstaršího známého předka chobotnic. Jedinečná fosilie je stará přibližně 330 milionů let.

Poté, co experti nález detailně analyzovali, dospěli k závěru, že tento pravěký bezobratlý tvor žil o celé miliony let dříve, než se u chobotnic dosud předpokládalo. A znamená to, že tito hlavonožci zřejmě vznikli ještě před érou dinosaurů.

Chobotnice nebyla žádný obr, měřila asi dvanáct centimetrů. Od těch současných se lišila zejména počtem chapadel. Zatímco ty současné jich mají osm, pravěká měla chapadel deset. Každé z nich mělo dvě řady přísavek. Vědci na základě vzhledu tohoto tvora odhadují, že zřejmě žil v mělké vodě nějakého zálivu tehdejšího tropického oceánu. 

Neznámý svět chobotnic

Objev je unikátní zejména tím, že se fosilie vůbec zachovala. Nejlépe se totiž dochovávají kosti a chobotnice žádné nemají. „Fosilie měkkých tkání se nacházejí velmi vzácně, s výjimkou několika málo míst,“ komentoval nález zoolog Mike Vecchione ze Smithsonian National Museum of Natural History. „Je to úžasný nález. Posouvá to předky dnešních chobotnic mnohem dál do minulosti, než jsme zatím věděli.“

Exemplář paleontologové objevili ve vápencové formaci Bear Gulch v Montaně. Tu roku 1988 jako dar dostalo Královskému muzeu Ontario v Kanadě. Fosilie tak desítky let ležela přehlížená v šuplíku, zatímco vědci studovali pozůstatky žraloků a další nálezy z této lokality. Pak si ale badatelé všimli deseti drobných chapadélek otisknutých ve vápenci.

Dobře zachovalá fosilie také „vykazuje určité známky inkoustového váčku“, který pravděpodobně sloužil k vystřikování tmavé tekuté tekutiny, díky níž mohl tvor uniknout predátorům – stejný trik využívají i moderní hlavonožci, upozornil paleontolog Christopher Whalen, který je spoluautorem studie. 

Vědci tvora pojmenovali Syllipsimopodi bideni, podle amerického prezidenta Joe Bidena. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
12. 12. 2025

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
12. 12. 2025

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...