Samice delfínů se věnují sexu pro potěšení, prokazuje nový výzkum

Samice delfínů jsou sexuálně velice aktivní a podle nového zjištění vědců se věnují sexu nejen kvůli rozmnožování, ale hlavně pro vlastní potěšení. Vyplývá to ze zkoumání klitorisů u samic delfínů skákavých, které ukázalo, že tento orgán je u nich plně funkční.

„Mnoho lidí se domnívá, že lidé jsou jedineční v tom, že mají sex pro potěšení. Tento výzkum ale takový postoj nahlodává,“ komentuje studii zveřejněnou v odborném magazínu Current Biology evoluční bioložka Justa Heinenová-Kayová. „Dříve panoval názor, že samičí genitálie jsou jednoduché a nezajímavé. Ale čím víc je vědci zkoumají, tím častěji zjišťují, že to tak vůbec není,“ dodává.

O tom, jak si zvířata „užívají“, se zatím ví poměrně málo. Většinou je u nich sexualita spojená s pudovým chováním, ale některé druhy prokazatelně provozují sex i jako činnost relaxační či dokonce socializující. Zajímavé je, že jde především o druhy známé svou inteligencí, extrémně sexuálními tvory jsou například šimpanzi bonobo.

O sexualitě inteligentních mořských savců se toho ale vzhledem ke způsobu jejich života vědělo až doposud mnohem méně.

Delfíni skákaví se věnují sexuální aktivitě i několikrát denně. Páření zpravidla trvá jen několik vteřin, ale sexuální aktivity prováděné pro utužení vztahů ve společenství jsou mnohem delší, častější a různorodější – jak v heterosexuálních, tak v homosexuálních párech.

Důkazy o radosti ze sexu

Dvě z autorek nové studie, Patricia Brennanová a Dara Orbachová, se na klitoris zaměřily, když zkoumaly anatomii delfíní vaginy. Už tehdy zjistily mnoho překvapivých informací, například to, že samice delfínů mohou zadržet sperma od několika samců a samy si vybrat, které z nich bude moci oplodnit vajíčko. Tentokrát se zaměřily na tkáň klitorisu, kterou analyzovaly pomocí počítačové tomografie.

Jde o první větší výzkum, který se tomuto orgánu u delfínů věnoval. Podle autorů má delfíní klitoris značné množství nervových zakončení, což svědčí o jeho citlivosti, a proto jeho stimulace může samicím přinášet potěšení. Mohlo by to tedy vysvětlovat, proč je u nich sexualita tak častá a radostná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 53 mminutami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 1 hhodinou

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 19 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
před 23 hhodinami

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
včera v 10:38

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
včera v 09:23

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
8. 3. 2026
Načítání...