Vědci navrhli jméno předchůdce dnešních lidí v Africe. Homo bodoensis žil před 500 tisíci lety

Skupina vědců navrhla, aby se nově klasifikovaný druh předků dnešních lidí jmenoval Homo bodoensis. Tento druh žil v Africe asi před pěti sty tisíci lety, během středního pleistocénu. Podle výzkumníků byl přímým předkem moderního člověka. Paleontologům by měla klasifikace pomoci lépe poznat méně známá období pravěku.

Nový název vědci odvodili od jména naleziště Bodo D'ar v Etiopii, kde archeologové v roce 1976 objevili lebku předchůdce člověka. Nové označení podle nich umožňuje podrobněji popsat přechod mezi člověkem neandrtálským a takzvaným člověkem moudrým (Homo sapiens). 

Paleontologům má oficiální kategorie usnadnit práci na výzkumu tohoto méně známého období. Často ho lidově označují jako „nepořádek uprostřed“ (v angličtině jako „muddle in the middle“). Název Homo bodoensis vědci navrhují používat pro skupinu hominidů, kteří žili před 770 tisíci a 126 tisíci lety v Africe a dostali se rovněž do východního Středomoří.

Toto období prehistorie, odborně nazývané Chibaniense, je důležité pro evoluci člověka v Evropě, ale jeho studium představuje pro vědce problém. Zavedení nového názvu musí ještě schválit mezinárodní komise pro zoologickou nomenklaturu.

Autory návrhu jsou vědci z Kanady v čele s Mirjanou Roksandicovou z univerzity ve Winnipegu. Jejich práce vyšla v odborné publikaci Evolutionary Anthropology Issues News and Reviews. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...