Vědci navrhli jméno předchůdce dnešních lidí v Africe. Homo bodoensis žil před 500 tisíci lety

Skupina vědců navrhla, aby se nově klasifikovaný druh předků dnešních lidí jmenoval Homo bodoensis. Tento druh žil v Africe asi před pěti sty tisíci lety, během středního pleistocénu. Podle výzkumníků byl přímým předkem moderního člověka. Paleontologům by měla klasifikace pomoci lépe poznat méně známá období pravěku.

Nový název vědci odvodili od jména naleziště Bodo D'ar v Etiopii, kde archeologové v roce 1976 objevili lebku předchůdce člověka. Nové označení podle nich umožňuje podrobněji popsat přechod mezi člověkem neandrtálským a takzvaným člověkem moudrým (Homo sapiens). 

Paleontologům má oficiální kategorie usnadnit práci na výzkumu tohoto méně známého období. Často ho lidově označují jako „nepořádek uprostřed“ (v angličtině jako „muddle in the middle“). Název Homo bodoensis vědci navrhují používat pro skupinu hominidů, kteří žili před 770 tisíci a 126 tisíci lety v Africe a dostali se rovněž do východního Středomoří.

Toto období prehistorie, odborně nazývané Chibaniense, je důležité pro evoluci člověka v Evropě, ale jeho studium představuje pro vědce problém. Zavedení nového názvu musí ještě schválit mezinárodní komise pro zoologickou nomenklaturu.

Autory návrhu jsou vědci z Kanady v čele s Mirjanou Roksandicovou z univerzity ve Winnipegu. Jejich práce vyšla v odborné publikaci Evolutionary Anthropology Issues News and Reviews. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
před 8 hhodinami

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
včera v 09:00

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025

Za americkou včelí apokalypsu může roztoč odolávající pesticidům

Během letošní zimy došlo v Severní Americe k částečnému kolapsu včelstev. Ztráty překonaly šedesát procent populace. Teď vědci konečně oznámili příčinu.
6. 6. 2025

Napadené servery vyhoďte, Čína se dostane kamkoliv, říká „bílý hacker“

Útok čínských hackerů na české severy je podle amerického experta Williama Hagestada signálem, že by se česká vláda měla zbavit pro důležitou komunikaci svých serverů a vše důležité odříznout od internetu. Bývalý příslušník amerického námořnictva to řekl v rozhovoru pro ČT s Danielem Stachem.
6. 6. 2025

Japonský pokus o přistání na Měsíci opět selhal

Japonský modul Resilience, který měl ve čtvrtek večer dosednout na Měsíci, se při pokusu o přistání pravděpodobně zřítil na měsíční povrch, uvedla japonská společnost ispace. Tento neúspěch přišel dva roky po selhání první mise.
6. 6. 2025

Začíná sezona oblačných pavučinek

Pozoruhodná oblaka, jež jsou nyní občas vidět na soumračné obloze, nejsou obyčejné mraky. Jedná se o astronomicko-meteorologický fenomén, který vzniká vysoko v atmosféře za extrémních podmínek.
6. 6. 2025

Pražské planetárium se pochlubí největší promítací kopulí na světě

Po dvou letech se pro veřejnost 14. června znovu otevře pražské planetárium. Výsledkem rekonstrukce je první plně digitální LED planetárium v Evropě, a to s největší promítací kopulí na světě. Její rekonstrukce stála dvě stě milionů korun, dalších bezmála sto milionů město investovalo i do vylepšení zbývajících částí planetária. Díky tomu využijí i odpadní teplo, které diody vyzařují. Nově se navíc do kopule vejde o skoro sto diváků víc – dohromady 290.
6. 6. 2025
Načítání...