Vědci navrhli jméno předchůdce dnešních lidí v Africe. Homo bodoensis žil před 500 tisíci lety

Skupina vědců navrhla, aby se nově klasifikovaný druh předků dnešních lidí jmenoval Homo bodoensis. Tento druh žil v Africe asi před pěti sty tisíci lety, během středního pleistocénu. Podle výzkumníků byl přímým předkem moderního člověka. Paleontologům by měla klasifikace pomoci lépe poznat méně známá období pravěku.

Nový název vědci odvodili od jména naleziště Bodo D'ar v Etiopii, kde archeologové v roce 1976 objevili lebku předchůdce člověka. Nové označení podle nich umožňuje podrobněji popsat přechod mezi člověkem neandrtálským a takzvaným člověkem moudrým (Homo sapiens). 

Paleontologům má oficiální kategorie usnadnit práci na výzkumu tohoto méně známého období. Často ho lidově označují jako „nepořádek uprostřed“ (v angličtině jako „muddle in the middle“). Název Homo bodoensis vědci navrhují používat pro skupinu hominidů, kteří žili před 770 tisíci a 126 tisíci lety v Africe a dostali se rovněž do východního Středomoří.

Toto období prehistorie, odborně nazývané Chibaniense, je důležité pro evoluci člověka v Evropě, ale jeho studium představuje pro vědce problém. Zavedení nového názvu musí ještě schválit mezinárodní komise pro zoologickou nomenklaturu.

Autory návrhu jsou vědci z Kanady v čele s Mirjanou Roksandicovou z univerzity ve Winnipegu. Jejich práce vyšla v odborné publikaci Evolutionary Anthropology Issues News and Reviews. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
včera v 14:12

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
včera v 11:49

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
22. 3. 2026

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026
Načítání...