Vědci navrhli jméno předchůdce dnešních lidí v Africe. Homo bodoensis žil před 500 tisíci lety

Skupina vědců navrhla, aby se nově klasifikovaný druh předků dnešních lidí jmenoval Homo bodoensis. Tento druh žil v Africe asi před pěti sty tisíci lety, během středního pleistocénu. Podle výzkumníků byl přímým předkem moderního člověka. Paleontologům by měla klasifikace pomoci lépe poznat méně známá období pravěku.

Nový název vědci odvodili od jména naleziště Bodo D'ar v Etiopii, kde archeologové v roce 1976 objevili lebku předchůdce člověka. Nové označení podle nich umožňuje podrobněji popsat přechod mezi člověkem neandrtálským a takzvaným člověkem moudrým (Homo sapiens). 

Paleontologům má oficiální kategorie usnadnit práci na výzkumu tohoto méně známého období. Často ho lidově označují jako „nepořádek uprostřed“ (v angličtině jako „muddle in the middle“). Název Homo bodoensis vědci navrhují používat pro skupinu hominidů, kteří žili před 770 tisíci a 126 tisíci lety v Africe a dostali se rovněž do východního Středomoří.

Toto období prehistorie, odborně nazývané Chibaniense, je důležité pro evoluci člověka v Evropě, ale jeho studium představuje pro vědce problém. Zavedení nového názvu musí ještě schválit mezinárodní komise pro zoologickou nomenklaturu.

Autory návrhu jsou vědci z Kanady v čele s Mirjanou Roksandicovou z univerzity ve Winnipegu. Jejich práce vyšla v odborné publikaci Evolutionary Anthropology Issues News and Reviews. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 27 mminutami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025
Načítání...