Jaderný fyzik Petráček zůstane rektorem ČVUT

Rektorem Českého vysokého učení technického (ČVUT) bude i v dalším funkčním období jaderný fyzik a nynější rektor Vojtěch Petráček. Do funkce ho zvolil akademický senát univerzity. Petráčkovo další volební období by po jeho jmenování prezidentem mělo začít v únoru příštího roku. Nejstarší technickou univerzitu ve střední Evropě by měl vést do konce ledna 2026.

Středeční volby se účastnilo 36 z 45 členů senátu, část členů se podle předsedy Jana Janouška v minulých dnech omluvila, přičemž omluvenky podle Janouška souvisely s epidemií covidu-19. Už v prvním kole volby získal sedmapadesátiletý Petráček nadpoloviční většinu hlasů všech členů senátu.

Jaderný fyzik Petráček se stal rektorem školy v roce 2018, kdy ve vedení vystřídal nynějšího předsedu Technologické agentury Petra Konvalinku. O místo rektora se ucházel už v roce 2013, tehdy ho ale Konvalinka porazil.

V dalším období by chtěl Petráček navázat na svou dosavadní práci, která podle něj umožnila rozvoj ČVUT jako excelentní výzkumné univerzity úzce svázané se společností i státem. V uplynulých měsících podle něj škola získala dobré renomé mimo jiné pro své nasazení v boji s covidem-19, kdy například pomáhala s výrobou dezinfekce, ochranných masek nebo plicních ventilátorů.

Za priority pro další roky označil snahu o dosažení plně mezinárodního dvojjazyčného prostředí ve výuce, další zlepšení ve vědě a výzkumu, vytvoření zrychlené strategie investiční výstavby nebo zintenzivnění spolupráce s dalšími univerzitami.

Na škole, jejíž historie sahá do roku 1707, studuje podle jejího webu zhruba osmnáct tisíc studentů. Má osm fakult, nabízí 227 studijních programů, z toho 94 v cizím jazyce. V minulém roce hospodařila podle své výroční zprávy přibližně s pěti miliardami korun z veřejných zdrojů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před osmdesáti lety vyšlo slunce dvakrát: Oppenheimer odpálil první atomovou zbraň

Získat atomovou pumu se za druhé světové války pokoušeli Němci i Japonci, první pokusný jaderný výbuch se ale uskutečnil až 16. července 1945 v poušti u amerického městečka Alamogordo v Novém Mexiku. Byl výsledkem přísně tajného americko-britského projektu Manhattan, který v USA probíhal už od roku 1942.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Ani stopa po problémech. Obří dánská studie zkoumala riziko hliníku ve vakcínách

Z minulých desetiletí existuje spousta důkazů o bezpečnosti vakcín. Vzhledem k nové vlně obav z očkování ale přicházejí i nové studie. Jedna z nich nyní rodiče uklidňuje – hrozby spojované s hliníkem v očkovacích látkách jsou dle ní nesmyslné.
před 19 hhodinami

Uherské Hradiště opakovaně ničily povodně. Archeologové zkoumali jeho odolnost

Uherské Hradiště bylo rušnou obchodní křižovatkou už před velkomoravským obdobím, které ho proslavilo nejvíc. Archeologové zjistili, že zde lidé žili a obchodovali už na přelomu 7. a 8. století. Vyplývá to z analýzy sedimentů a takzvaných pohřbených půd, odkrytých v městské zástavbě nedaleko původních břehů řeky Moravy.
před 19 hhodinami

Čeští studenti zazářili na světové chemické olympiádě

Čtveřice českých středoškolských studentů si přivezla z prestižní Mezinárodní chemické olympiády (IChO) zlato, stříbro i bronz. Zazářili v konkurenci stovek studentů z celého světa.
15. 7. 2025

Přežila by papírová vlaštovka let z ISS? Japonští inženýři to ověřili

Věda získává odpovědi na důležité otázky dlouhodobým, náročným výzkumem, který prověří všechny detaily hypotézy. A nebo si položí dostatečně šílenou otázku a pak provede experiment. Někdy právě tyto odvážné pokusy přinesou více poznání než opatrné cesty. Otázkou, kterou si vědci položili nyní, nebylo nic jiného než: „Co se stane, když hodíte papírovou vlaštovku z Mezinárodní vesmírné stanice?“
15. 7. 2025

Sonda Mariner ukázala Mars, jak ho lidstvo neznalo. A připravila svět o naději, že je tam život

Sovětský svaz měl na počátku snah o cestování k Marsu před Spojenými státy obrovský náskok díky svým předchozím úspěchům. U rudé planety mu ale štěstí nepřálo, naopak Američané dokázali uspět – zejména díky misi Mariner před šedesáti lety.
15. 7. 2025

Studentka v Olomouci našla řadu nezaznamenaných rostlin

Celkem devatenáct druhů rostlin dosud nezaznamenaných v Česku objevila při průzkumu širšího centra Olomouce studentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Věra Kafková. Ulice města systematicky mapovala dva roky. Ve své bakalářské práci zaznamenala 324 nepůvodních a 54 ohrožených druhů. Objev tak velkého počtu nových druhů je podle odborníků výjimečný. Za tyto mimořádné výsledky jí Česká botanická společnost udělila Cenu Víta Grulicha za nejlepší floristický nález z území České republiky.
15. 7. 2025

Kosmonaut a astronaut si poprvé podali ruku ve vesmíru na vrcholu studené války

USA a SSSR byly už třicet let nepřáteli. Proti druhé straně budovaly stovky jaderných zbraní, soupeřily politicky i ekonomicky. A přesto se roku 1975 odehrála vesmírná mise, kde tito protivníci spojili síly. Poprvé a na dlouhou dobu naposledy.
15. 7. 2025
Načítání...