Hejna robotů by mohla hasit požáry. Technologii inspirovanou ptáky ukázalo ČVUT

S vyhledáváním a záchranou osob by v budoucnu mohly pomoci drony, které vyvíjí tým z ČVUT. Roj nízkoletících autonomních vícerotorových helikoptér vědci minulý týden testovali v poušti ve Spojených arabských emirátech. Při práci na dronech se inspirovali komunikací hejn ptáků či velryb. Experti zvažují, že by se tyto drony mohly zapojit i do hašení požárů.

Na dronech pracují vědci ze skupiny Multi-Robot Systems (MRS) z katedry kybernetiky fakulty elektrotechnické (FEL). Zadáním testování bylo, aby stabilizovaný roj robotů vybavených kamerou s neuronovou sítí proletěl nad nehostinným terénem – připraven vyhledat osoby v nouzi, přistát a předat jim balíček první pomoci.

„Při realizaci tohoto projektu jsme se nechali inspirovat přírodou. Hejna ptáků za letu či plovoucích ryb jsou vybavená smyslovým orgánem, který jim umožňuje držet se pohromadě a reagovat na situaci, například se vyhnout predátorovi. Náš roj napodobuje tento skupinový pohyb, autonomní roboti si během letu vyměňují jen minimum informací, přesto postupují koordinovaně,“ popsal Martin Saska, který vede skupinu MRS.

Skupina se tématu rojování a stabilizace nízkoletících robotů věnuje dlouhodobě. Podle vědců je nicméně projekt zatím ve fázi základního výzkumu – vědci ověřují principy technologie. Podle Sasky by k rozšíření a následné aplikaci pomohlo přistoupení dalších firemních partnerů. Zatím na projektu tým spolupracoval s Technologickým inovačním institutem v Abú Zabí. 

Tým ve Spojených arabských emirátech zkoumal také možnost nasazení dronů při záchranných operacích ve vícepatrových budovách – především při požáru. Právě v této zemi je podle ČVUT kvůli množství mrakodrapů i solventním obyvatelům nejvyšších pater těchto budov poptávka po alternativních systémech hašení požárů.

Dron nad pouští
Zdroj: ČVUT

Výstupem jednoho ze scénářů, který skupina řeší, by mohl být dron schopný vyletět do desátého patra budovy a vstřelit oknem dovnitř hasicí kapsli. Vědci si už vyzkoušeli tyto postupy v mezinárodní soutěži autonomních dronů právě v Abú Zabí.

Tým z ČVUT loni v únoru v tomto klání vybojoval zlatou medaili a také první a druhé místo ve dvou dílčích disciplínách. Další možné využití dronů by spočívalo v tom, že by vyhledávaly přeživší osoby při bezpečnostních incidentech ve vícepatrových budovách. I s tímto typem pohybu dronu má podle Sasky tým soutěžní zkušenosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 13 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 16 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 17 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 20 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...