Hejna robotů by mohla hasit požáry. Technologii inspirovanou ptáky ukázalo ČVUT

S vyhledáváním a záchranou osob by v budoucnu mohly pomoci drony, které vyvíjí tým z ČVUT. Roj nízkoletících autonomních vícerotorových helikoptér vědci minulý týden testovali v poušti ve Spojených arabských emirátech. Při práci na dronech se inspirovali komunikací hejn ptáků či velryb. Experti zvažují, že by se tyto drony mohly zapojit i do hašení požárů.

Na dronech pracují vědci ze skupiny Multi-Robot Systems (MRS) z katedry kybernetiky fakulty elektrotechnické (FEL). Zadáním testování bylo, aby stabilizovaný roj robotů vybavených kamerou s neuronovou sítí proletěl nad nehostinným terénem – připraven vyhledat osoby v nouzi, přistát a předat jim balíček první pomoci.

„Při realizaci tohoto projektu jsme se nechali inspirovat přírodou. Hejna ptáků za letu či plovoucích ryb jsou vybavená smyslovým orgánem, který jim umožňuje držet se pohromadě a reagovat na situaci, například se vyhnout predátorovi. Náš roj napodobuje tento skupinový pohyb, autonomní roboti si během letu vyměňují jen minimum informací, přesto postupují koordinovaně,“ popsal Martin Saska, který vede skupinu MRS.

Skupina se tématu rojování a stabilizace nízkoletících robotů věnuje dlouhodobě. Podle vědců je nicméně projekt zatím ve fázi základního výzkumu – vědci ověřují principy technologie. Podle Sasky by k rozšíření a následné aplikaci pomohlo přistoupení dalších firemních partnerů. Zatím na projektu tým spolupracoval s Technologickým inovačním institutem v Abú Zabí. 

Tým ve Spojených arabských emirátech zkoumal také možnost nasazení dronů při záchranných operacích ve vícepatrových budovách – především při požáru. Právě v této zemi je podle ČVUT kvůli množství mrakodrapů i solventním obyvatelům nejvyšších pater těchto budov poptávka po alternativních systémech hašení požárů.

Dron nad pouští
Zdroj: ČVUT

Výstupem jednoho ze scénářů, který skupina řeší, by mohl být dron schopný vyletět do desátého patra budovy a vstřelit oknem dovnitř hasicí kapsli. Vědci si už vyzkoušeli tyto postupy v mezinárodní soutěži autonomních dronů právě v Abú Zabí.

Tým z ČVUT loni v únoru v tomto klání vybojoval zlatou medaili a také první a druhé místo ve dvou dílčích disciplínách. Další možné využití dronů by spočívalo v tom, že by vyhledávaly přeživší osoby při bezpečnostních incidentech ve vícepatrových budovách. I s tímto typem pohybu dronu má podle Sasky tým soutěžní zkušenosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Univerzita Karlova láká mladé vědce zpátky domů

Země jako Česko mají s vědou spoustu problémů. Jsou sice dost bohaté na to, aby nechaly studenty získat velmi kvalitní vzdělání, a dokonce jim mnohdy dopomohou i k zisku toho špičkového v zahraničí. Jenže pak už chybí prostředky pro to, aby se tito nadějní mladí vědci vrátili a své znalosti využívali dál „doma“, kde z toho bude mít Česko největší prospěch. Řešit se to snaží Univerzita Karlova.
před 2 hhodinami

Fyzicky silnější ženy mají více sexuálních partnerů, odhalil výzkum

Když vědci ověřovali platnost známé teorie o tom, že silnější muži mívají i více sexuálních partnerek, narazili na něco nečekaného. Ukázalo se totiž, že stejná úměra se týká i žen.
před 3 hhodinami

Zemřel Ivan Holoubek, vědec, který chránil českou přírodu před chemií

V noci na pondělí zemřel emeritní profesor Masarykovy univerzity v Brně Ivan Holoubek. Bylo mu 73 let. Holoubek byl jedním ze zakladatelů centra Recetox spadajícího pod univerzitu, které se zabývá environmentálními a zdravotními riziky souvisejícími s chemickými látkami. Od roku 1990 byl téměř čtvrt století jeho ředitelem. Za rok 2016 dostal Cenu města Brna.
před 6 hhodinami

Žraloci žijící na volném moři mizí. Za půlstoletí jich ubyly skoro tři čtvrtiny

Populace žraloků na volném moři klesla od roku 1970 téměř o tři čtvrtiny – konkrétně o 71 procent. Hlavní příčinou je podle nové studie nadměrný rybolov, kvůli němuž hrozí většině těchto predátorů vyhynutí.
před 6 hhodinami

Vědci laserem rekonstruovali staletí stará tetování mumií

Mezinárodní tým vědců poprvé pomocí laserů odkryl tetování stovky let starých mumií v Peru. Paprsky odhalily nesmírně složité vzory. Až doposud nebylo možné si tuto uměleckou formu původních obyvatel Ameriky prohlédnout. Nový objev podle autorů ukazuje, jak vysoká byla úroveň dovedností tamních umělců.
před 8 hhodinami

Nadace Neuron ocenila chemika Jungwirtha nebo učitele Černého

Hlavní cenu Nadace Neuron za celoživotní přínos vědě získal při ceremoniálu v Národním muzeu fyzikální chemik Pavel Jungwirth. Letos poprvé vědecká rada udělila ocenění také za rozvíjení lásky k vědě. Jeho držitelem se stal pedagog a popularizátor vědy Jan Černý. Cena za propojení vědy a byznysu byla udělena start-upu SophoMer, který vyvinul syntetický materiál zlepšující kvalitu diagnostických testů. Oceněno bylo i sedm mladých nadějných vědců. Nadace laureátům rozdala dohromady 7 milionů korun.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Již nelze poznat, kdy je obraz vygenerovaný AI, míní expert

Čipy používané v oblasti umělé inteligence se dají přirovnat k lidskému mozku, popsal v pořadu 90' ČT24 Vladimír Janíček z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT). „Bavíme se o něčem, co je na špičce výkonu,“ dodal. Umělá inteligence se v posledních měsících nesmírně posunula, podle expertů se u výtvorů vytvořených kvalitní technologií nedá určit, zda je vytvořila právě AI. „Musíme si zvyknout, že technologie změní způsob, jakým věci kolem sebe vidíme,“ míní ředitel spolku prg.ai Lukáš Kačena.
18. 1. 2025

Archeologové v Pompejích objevili luxusní soukromé lázně

Archeologové v Pompejích objevili přepychové soukromé lázně, možná největší, jaké tam kdy našli. Lázně tvoří čtyři bohatě zdobené místnosti, jednu služební místnost a velký bazén. Podle archeologů jde o objev století, napsal server BBC.
17. 1. 2025
Načítání...