Horské ledovce tají po celé planetě. Může ze to lidmi způsobená změna klimatu, dokazují vědci

Ledovce v současnosti tají rychleji a ztrácejí o 31 procent více sněhu a ledu za rok, než tomu bylo před patnácti lety. Ukázalo to trojrozměrné satelitní měření všech světových horských ledovců. Vědci z toho viní změnu klimatu způsobenou člověkem.

Podle studie, která vyšla tento týden v odborném časopise Nature, ztrácí 220 tisíc horských ledovců na světě víc než 328 miliard tun sněhu a ledu za rok. Vědci to zjistili pomocí teprve nedávno odtajněných satelitních snímků pořizovaných posledních dvacet let. 

V letech 2015 až 2019 odtálo ročně o 78 miliard tun sněhu a ledu víc než v letech 2000 až 2004. Kvůli tomu se množství odtáté vody z ledovců za posledních dvacet let ztrojnásobilo. „To jsou obrovská čísla,“ komentoval výsledky glaciolog Romain Hugonnet z Univerzity v Toulouse, který studii vedl.

Podívejte se, jak během sta let mizely ledovce ve Švýcarsku:

Místa, kde planeta taje

Přibližně polovina ztracené hmoty z horských ledovců pochází ze Spojených států a Kanady. Vůbec nejpostiženějším místem planety je Aljaška, kde je „míra tání jedna z nejvyšších na planetě, například ledovec Columbia ustupuje o 35 metrů ročně,“ uvedl Hugonnet.

Tají téměř všechny světové ledovce, dokonce i ty v Tibetu, které patřily k nejstabilnějším. Mezi výjimky patří několik ledovců na Islandu a ve Skandinávii, které jsou napájeny častějšími srážkami v oblasti, jinak se rychlost tání po celém světě zrychluje.

Toto téměř rovnoměrné celoplanetární tání je podle autorů dobrým důkazem toho, že se napříč planetou zvyšují teploty – „a je to způsobené spalováním uhlí, ropy a plynu,“ řekl Hugonnet.

„Před deseti lety jsme říkali, že ledovce jsou ukazatelem změny klimatu, ale teď se vlastně staly památníkem klimatické krize,“ komentoval práci ředitel monitorovací služby World Glacier Monitoring Service Michael Zemp, který nebyl součástí studie.

Tato studie je první, která použila tyto 3D satelitní snímky ke zkoumání všech ledovců Země, které nejsou spojeny s ledovcovými příkrovy v Grónsku a Antarktidě. Dřívější studie buď využívaly pouze zlomek ledovců, nebo odhadovaly ztrátu ledovců Země pomocí gravitačních měření z oběžné dráhy. Tyto údaje o gravitaci ale mají velkou chybovost a nejsou podle Zempta zdaleka tak užitečné jako detailní snímkování.

Proč je to alarmující?

Zmenšující se ledovce jsou problémem pro miliony lidí, kteří spoléhají na sezonní tání ledovců kvůli zásobování vodou. Rychlé tání může způsobit i další problémy, například sesuvy půdy nebo náhlé uvolnění vody z ledovcových jezer – to může vést k povodním.

Největší hrozbou je ale to, že tání ledovců na kontinentech přispívá ke zvýšení hladiny moří. Hladiny světových oceánů se již zvedají, protože do nich přitéká stále více sladké vody zejména kvůli mizení ledových příkrovů v Grónsku a Antarktidě. K tomuto procesu nečekanou měrou přispívají také horské ledovce; podle této studie jsou zodpovědné za zvýšení hladin moří z jednadvaceti procent.

„Je stále jasnější, že vzestup hladiny moří bude během 21. století čím dál větším problémem,“ varoval ředitel amerického National Snow and Ice Data Center Mark Serreze. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 9 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 11 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 13 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 14 hhodinami
Načítání...