Horské ledovce tají po celé planetě. Může ze to lidmi způsobená změna klimatu, dokazují vědci

Ledovce v současnosti tají rychleji a ztrácejí o 31 procent více sněhu a ledu za rok, než tomu bylo před patnácti lety. Ukázalo to trojrozměrné satelitní měření všech světových horských ledovců. Vědci z toho viní změnu klimatu způsobenou člověkem.

Podle studie, která vyšla tento týden v odborném časopise Nature, ztrácí 220 tisíc horských ledovců na světě víc než 328 miliard tun sněhu a ledu za rok. Vědci to zjistili pomocí teprve nedávno odtajněných satelitních snímků pořizovaných posledních dvacet let. 

V letech 2015 až 2019 odtálo ročně o 78 miliard tun sněhu a ledu víc než v letech 2000 až 2004. Kvůli tomu se množství odtáté vody z ledovců za posledních dvacet let ztrojnásobilo. „To jsou obrovská čísla,“ komentoval výsledky glaciolog Romain Hugonnet z Univerzity v Toulouse, který studii vedl.

Podívejte se, jak během sta let mizely ledovce ve Švýcarsku:

Místa, kde planeta taje

Přibližně polovina ztracené hmoty z horských ledovců pochází ze Spojených států a Kanady. Vůbec nejpostiženějším místem planety je Aljaška, kde je „míra tání jedna z nejvyšších na planetě, například ledovec Columbia ustupuje o 35 metrů ročně,“ uvedl Hugonnet.

Tají téměř všechny světové ledovce, dokonce i ty v Tibetu, které patřily k nejstabilnějším. Mezi výjimky patří několik ledovců na Islandu a ve Skandinávii, které jsou napájeny častějšími srážkami v oblasti, jinak se rychlost tání po celém světě zrychluje.

Toto téměř rovnoměrné celoplanetární tání je podle autorů dobrým důkazem toho, že se napříč planetou zvyšují teploty – „a je to způsobené spalováním uhlí, ropy a plynu,“ řekl Hugonnet.

„Před deseti lety jsme říkali, že ledovce jsou ukazatelem změny klimatu, ale teď se vlastně staly památníkem klimatické krize,“ komentoval práci ředitel monitorovací služby World Glacier Monitoring Service Michael Zemp, který nebyl součástí studie.

Tato studie je první, která použila tyto 3D satelitní snímky ke zkoumání všech ledovců Země, které nejsou spojeny s ledovcovými příkrovy v Grónsku a Antarktidě. Dřívější studie buď využívaly pouze zlomek ledovců, nebo odhadovaly ztrátu ledovců Země pomocí gravitačních měření z oběžné dráhy. Tyto údaje o gravitaci ale mají velkou chybovost a nejsou podle Zempta zdaleka tak užitečné jako detailní snímkování.

Proč je to alarmující?

Zmenšující se ledovce jsou problémem pro miliony lidí, kteří spoléhají na sezonní tání ledovců kvůli zásobování vodou. Rychlé tání může způsobit i další problémy, například sesuvy půdy nebo náhlé uvolnění vody z ledovcových jezer – to může vést k povodním.

Největší hrozbou je ale to, že tání ledovců na kontinentech přispívá ke zvýšení hladiny moří. Hladiny světových oceánů se již zvedají, protože do nich přitéká stále více sladké vody zejména kvůli mizení ledových příkrovů v Grónsku a Antarktidě. K tomuto procesu nečekanou měrou přispívají také horské ledovce; podle této studie jsou zodpovědné za zvýšení hladin moří z jednadvaceti procent.

„Je stále jasnější, že vzestup hladiny moří bude během 21. století čím dál větším problémem,“ varoval ředitel amerického National Snow and Ice Data Center Mark Serreze. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
před 2 hhodinami

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
před 2 hhodinami

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
před 19 hhodinami

Dekády starý matematický problém AI vyřešila za desítky hodin. Ale možná kradla

Na matematiku specializovaná umělá inteligence (AI) od společnosti OpenAI vyřešila desítky let nevyřešený problém. Předběhla tak lidské matematiky, kteří se snažili udělat to samé – a možná při tom i využila jejich data. Podle českého matematika Vítězslava Kaly jde v každém případě o mimořádný úspěch.
před 22 hhodinami

V Egyptě objevili 4300 let starou hrobku. Malby jsou stále jako živé

Španělští archeologové objevili nedaleko egyptské metropole Káhiry 4300 let starou hrobku, která patří dvěma úředníkům. Oznámilo to egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
včera v 10:21

Špinavý vzduch zabíjí tisíce Čechů. Podívejte se na srovnání evropských měst

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
včera v 06:00

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.