Veganství by mohlo mít negativní dopady na zdraví kostí, tvrdí němečtí vědci

Výhradně rostlinná strava by s sebou mohla nést riziko oslabení kostí. Upozorňuje na to nová studie uskutečněná německým Bundesinstitut für Risikobewertung (BfR). Některé prospěšné živiny se totiž vyskytují především v živočišných produktech.

Obliba čistě rostlinné stravy  je v současnosti na vzestupu. Zatímco vegetariáni se vyhýbají pouze masu, vegani odmítají veškeré potraviny živočišného původu – tedy i mléčné produkty nebo vejce.

I když vědci mnohokrát poukázali na pozitivní zdravotní i environmentální dopady tohoto způsobu stravování, nová studie tvrdí, že veganství nemusí být zcela bez rizik. 

Výzkumu, který se konkrétně zaměřil na zdraví kostí, se zúčastnilo celkem 72 dobrovolníků. První polovinu z nich tvořili vegani, druhou „všežravci“.  V potaz autoři vzali i faktory, jako je věk, kouření, vzdělání, index tělesné hmotnosti, četnost konzumace alkoholu a údaje o fyzické aktivitě.

Vědci se mimo jiné snažili určit živiny, které hrají důležitou roli pro zdraví kostí. Celkem v tomto ohledu identifikovali dvanáct biomarkerů. Jednalo se například o aminokyselinu lysin a vitamíny A a B6. Konkrétně se pak zaměřili na patní kost respondentů.

Potřeba dalšího výzkumu

Výsledky ukázaly, že ve většině případů měli vegani nižší koncentrace těchto biomarkerů. Lidé, kteří si dopřávali smíšenou stravu, měli naopak hodnoty vyšší. To podle vědců naznačuje, že výhradně rostlinná strava by  mohla mít za následek horší zdraví kostí.

„Veganství je často považováno za zdravé. Naše vědecké poznatky ale naznačují, že tento způsob stravování může mít dopady na stav kostí,“ podotkl pro server EurekAlert! Andreas Hensel z BfR. 

S přihlédnutím k dalším vědeckým studiím tato analýza naznačuje, že vegani v tomto ohledu přijímají méně důležitých živin – ty se totiž nacházejí hlavně v potravinách živočišného původu. K objasnění tohoto závěru je však podle autorů potřeba dalšího výzkumu na více dobrovolnících. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 1 hhodinou

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 3 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 5 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 6 hhodinami
Načítání...