Rostliny mohou jednat vědomě a předvídavě, naznačila studie uskutečněná na fazolech

Rostliny v květináčích možná pro lidi nepředstavují pouze pasivní společníky. Nová studie totiž naznačila, že konkrétně fazoly obecné jsou zřejmě vnímavější, než se doposud předpokládalo. Výzkum publikoval odborný časopis Scientific Reports.

Otázka, zda rostliny dokážou rozhodovat o svých činech, nebo jestli dokonce mají vědomí, rozděluje botaniky už řadu let. Zatímco jedna skupina je v tomto ohledu skeptičtější a představu vnímající vegetace odmítá, druhá jí naopak mentální schopnosti přisuzuje. 

Otevřenější jsou v tomto ohledu také Paco Calvo z Universidad de Murcia a Vicente Raja z kanadského Rotman Institute of Philosophy. Dvojici vědců zaujala schopnost fazolů vnímat předměty, jako jsou různé tyče, a upínat se na ně. Rozhodli se proto prozkoumat, zda k nim rostliny míří záměrně, nebo do nich při růstu pouze jednoduše narážejí. 

Dvacet fazolů

V rámci experimentu sledovali odborníci pomocí časosběrných fotografií růst dvaceti fazolů. Část rostlin měla v květináči podpěrnou tyč, další nikoliv. Pozorování ukázalo, že výhonky rostly kontrolovatelněji a předvídatelněji, pokud byl nablízku zmiňovaný kůl. „Není to jen adaptivní chování. Jde o předvídavé, cílené a flexibilní jednání,“ poznamenal podle serveru The Guardian Calvo.

V té souvislosti však připustil, že jeho experiment sám o sobě nepřináší důkazy o tom, že rostliny skutečně mohou mít své vlastní úmysly či vědomí. Pokud by tomu tak ale bylo, mělo by to podle něj smysl. Všechny organismy totiž potřebují prostředky k tomu, aby se dokázaly vypořádat s nejistotou a přizpůsobit své chování tak, aby mohly předat své geny.

Vzhledem k tomu, v jakém časovém rámci rostliny fungují, je pro ně tato schopnost zvláště důležitá, domnívá se Calvo. „Dělají věci tak pomalu, že si je nemohou dovolit zkusit znovu zopakovat,“ podotkl.  

Kritika

Podle některých vědců však studie příliš nových poznatků nepřináší. „Ačkoliv se zdá, že výzkum je solidní, není jasné, jestli nás učí o vnímání či inteligenci rostlin něco nového,“ poznamenal botanik Rick Karban z Kalifornské univerzity, který se na experimentu nepodílel.

„Již více než století se vědci domnívají, že rostliny si dokážou uvědomovat různé aspekty svého prostředí a reagují na ně,“ dodal Karban s tím, že se v současnosti jedná o velmi zkoumanou oblast. To, za co konkrétně jsou tyto procesy považovány, pak podle něj závisí na tom, jak se výzkumník rozhodne definovat jednotlivé pojmy. 

Přesto jsou tato práce a hypotéza, se kterou přichází, velmi důležité – pomáhají totiž přinést další důkazy do mozaiky, kterou lidské poznání o rostlinách tvoří. Sama o sobě nedokazuje nic, pootevírá ale dvířka pro další výzkumy, které mohou mít už silnější váhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Francouzská studie na 30 milionech dospělých ukázala, jak bezpečné jsou vakcíny proti covidu

Francouzští vědci prozkoumali data o dospělých lidech, kteří v této zemi byli očkováni proti covidu. Srovnali jejich zdravotní stav s těmi, kdo vakcínu nedostali. Studie, která z tohoto výzkumu vzešla, ukázala dopady očkování a vyvrátila podezření na vážné vedlejší účinky.
před 4 hhodinami

Dárce spermatu s genem způsobujícím rakovinu zplodil dvě stě dětí. Většině hrozí nádory

Dánská spermabanka, která dodává spermie pro umělé oplodnění po většině kontinentu, využívala celé roky jako dárce muže se vzácnou genetickou poruchou. Dvěma stovkám dětí, které díky jeho genetickému materiálu přišly na svět, tak hrozí rakovina. Některé už na nemoc zemřely, popsali výsledky rozsáhlé investigace novináři.
před 5 hhodinami

Vědci popsali v srdci Prahy pro Česko nové druhy lišejníků a hub

Mohlo by se zdát, že hustě osídlená území velkoměst jsou spíše pouštěmi než oázami. Ale výzkumy ukazují, že to tak není: metropole totiž vytvářejí zcela nové ekosystémy, které mohou nabízet příležitosti spoustě druhů. A podle nového výzkumu se to týká i Prahy.
před 8 hhodinami

Archeologové objevili vrak egyptské bárky luxusu, tance a nevázanosti

Archeologové našli u břehů egyptského města Alexandrie vrak luxusní rekreační bárky z antických dob, napsala agentura AFP s odvoláním na Evropský institut podmořské archeologie (IEASM). Stáří plavidla se odhaduje na dva tisíce let a potápěči ho objevili na dně moře u královského ostrova Antirhodos, kde se nacházel palác dynastie Ptolemaiovců a chrám zasvěcený egyptské bohyni Isis.
před 8 hhodinami

Český výzkum zaostává a bude to ještě horší, obávají se vědci škrtů

Vědecké instituce včetně Akademie věd si stěžují na stamilionové úspory ve vědě, které navrhuje vláda v demisi. Mohou podle nich ohrozit řadu kvalitních dlouhodobých projektů. Podle ministra pro vědu v demisi Marka Ženíška (TOP 09) vědcům peníze, které pomohou ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, chybět nebudou.
včera v 17:14

Kouření se zapisuje do zubů. Stopy přežijí i staletí

Stopy kouření se zarývají hluboko do zubů kuřáků. A to tak intenzivně, že něco jako letokruhy lze v ústech najít i po letech.
včera v 16:05

Letošek může být s rokem 2023 druhým nejteplejším v historii měření

Letošek může být společně s rokem 2023 druhým nejteplejším rokem v dějinách měření. V úterý to uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které se letošní listopad stal třetím nejteplejším v historii záznamů. Nejteplejším rokem v historii podle měření je rok 2024.
včera v 10:46

Na Chebsku se opět třese země. Zaznamenali to přístroje i lidé

Zemětřesný roj na pomezí Chebska a Sokolovska, který začal v listopadu, neutichá ani v prosinci. I v posledních dnech se některé otřesy dostaly nad magnitudo dva stupně. Poslední silný otřes byl zaznamenám automatickými stanicemi i v pondělí odpoledne. Od počátku letošního zemětřesného roje bylo podle ověřených dat Geofyzikálního ústavu Akademie věd zaznamenáno už jedenáct otřesů se silou nad dva stupně.
včera v 10:07
Načítání...