Rostliny mohou jednat vědomě a předvídavě, naznačila studie uskutečněná na fazolech

Rostliny v květináčích možná pro lidi nepředstavují pouze pasivní společníky. Nová studie totiž naznačila, že konkrétně fazoly obecné jsou zřejmě vnímavější, než se doposud předpokládalo. Výzkum publikoval odborný časopis Scientific Reports.

Otázka, zda rostliny dokážou rozhodovat o svých činech, nebo jestli dokonce mají vědomí, rozděluje botaniky už řadu let. Zatímco jedna skupina je v tomto ohledu skeptičtější a představu vnímající vegetace odmítá, druhá jí naopak mentální schopnosti přisuzuje. 

Otevřenější jsou v tomto ohledu také Paco Calvo z Universidad de Murcia a Vicente Raja z kanadského Rotman Institute of Philosophy. Dvojici vědců zaujala schopnost fazolů vnímat předměty, jako jsou různé tyče, a upínat se na ně. Rozhodli se proto prozkoumat, zda k nim rostliny míří záměrně, nebo do nich při růstu pouze jednoduše narážejí. 

Dvacet fazolů

V rámci experimentu sledovali odborníci pomocí časosběrných fotografií růst dvaceti fazolů. Část rostlin měla v květináči podpěrnou tyč, další nikoliv. Pozorování ukázalo, že výhonky rostly kontrolovatelněji a předvídatelněji, pokud byl nablízku zmiňovaný kůl. „Není to jen adaptivní chování. Jde o předvídavé, cílené a flexibilní jednání,“ poznamenal podle serveru The Guardian Calvo.

V té souvislosti však připustil, že jeho experiment sám o sobě nepřináší důkazy o tom, že rostliny skutečně mohou mít své vlastní úmysly či vědomí. Pokud by tomu tak ale bylo, mělo by to podle něj smysl. Všechny organismy totiž potřebují prostředky k tomu, aby se dokázaly vypořádat s nejistotou a přizpůsobit své chování tak, aby mohly předat své geny.

Vzhledem k tomu, v jakém časovém rámci rostliny fungují, je pro ně tato schopnost zvláště důležitá, domnívá se Calvo. „Dělají věci tak pomalu, že si je nemohou dovolit zkusit znovu zopakovat,“ podotkl.  

Kritika

Podle některých vědců však studie příliš nových poznatků nepřináší. „Ačkoliv se zdá, že výzkum je solidní, není jasné, jestli nás učí o vnímání či inteligenci rostlin něco nového,“ poznamenal botanik Rick Karban z Kalifornské univerzity, který se na experimentu nepodílel.

„Již více než století se vědci domnívají, že rostliny si dokážou uvědomovat různé aspekty svého prostředí a reagují na ně,“ dodal Karban s tím, že se v současnosti jedná o velmi zkoumanou oblast. To, za co konkrétně jsou tyto procesy považovány, pak podle něj závisí na tom, jak se výzkumník rozhodne definovat jednotlivé pojmy. 

Přesto jsou tato práce a hypotéza, se kterou přichází, velmi důležité – pomáhají totiž přinést další důkazy do mozaiky, kterou lidské poznání o rostlinách tvoří. Sama o sobě nedokazuje nic, pootevírá ale dvířka pro další výzkumy, které mohou mít už silnější váhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Invazní žravý sumeček znepokojuje české přírodovědce

Sumeček černý má sice jméno, které naznačuje, že jde o drobnou rybku, ale v tomto případě je název nevýstižný. Jde o více než půl metru velkého predátora, který má navíc vysoký potenciál způsobovat jako invazní druh velké problémy. A to i v Česku, kde se podle přírodovědců stává hrozbou.
před 7 hhodinami

Digitální dvojče Titanicu přineslo příběh posledních minut posádky

Podrobná analýza digitálního skenu Titanicu ukazuje nový pohled na poslední hodiny zaoceánského plavidla, které od svého ztroskotání v roce 1912 leží na dně severního Atlantiku. Poskytuje například nový pohled na kotelnu a potvrzuje výpovědi svědků, že strojníci pracovali až do konce, aby udrželi na palubě elektřinu a světlo, napsala stanice BBC, která se odvolává na nový dokument společností National Geographic a Atlantic Productions.
před 10 hhodinami

Dozvuky nákazy.⁠ Co se Evropa naučila z pandemie covidu-19

Pět let poté, co Světová zdravotnická organizace vyhlásila šíření covidu-19 za celosvětovou pandemii, Evropa stále bilancuje, co se změnilo a co nikoli. Tato reportáž a interaktivní mapa od projektu A European Perspective* sleduje, jak veřejnoprávní média na celém kontinentu reflektují dopad pandemie –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ptá se: Mohou nové hrozby Evropu zastihnout stejně zranitelnou?
před 12 hhodinami

Dítě, zvířata a absence artefaktů ve výjimečném brněnském hrobě matou archeology

Archeologie je věda založená na hledání podobností. Vědci na základě podobných znaků hledají souvislosti, datují a vysvětlují. Jenže občas narazí na objev, který se nepodobá ničemu. A právě takový teď popsali archeologové v Brně.
včera v 14:48

Kosmická loď Sojuz se dvěma Rusy a jedním Američanem se připojila k ISS

Ruská kosmická loď Sojuz MS-27 se dvěma Rusy a jedním Američanem se v úterý po třech hodinách od startu připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Informovala o tom ruská vesmírná agentura Roskosmos a americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
včera v 12:15

Vědci „oživili“ zlovlky ze Hry o trůny. Mají tři štěňata

Díky genetické úpravě DNA se podařilo z obyčejných vlků vytvořit genetickou obdobu větších pravěkých vlků, kteří žili v Severní Americe a vyhynuli před deseti tisíci roky, tvrdí firma Colossal Biosciences.
včera v 11:50

„Potřebovala jsem se odzbrojit“. V terapii se stále častěji skloňuje ketamin

Lidé s duševním onemocněním se stále častěji obracejí k psychedelikům, tedy látkám, které navozují změněný stav vědomí. V Česku mohou legálně vyzkoušet zejména asistovanou terapii ketaminem, který podle odborníků umožňuje nahlédnout na problémy z jiné perspektivy, často u lidí, kterým nepomohla tradiční antidepresiva. „Ketamin by sám o sobě nic nevyřešil, ale naučil mě nechat nepříjemné věci prostě odplout,“ sdělila ČT24 Magdalena S., která ketamin v kontrolovaném prostředí vyzkoušela.
včera v 09:24

Letošní březen byl nejteplejším v Evropě

Letošní březen byl vůbec nejteplejším v Evropě, celosvětově pak dosáhly průměrné teploty druhé nejvyšší hodnoty v historii měření, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Její satelity také zaznamenaly nejmenší březnovou plochu arktického ledu za 47 let od začátku jejího monitorování.
včeraAktualizovánovčera v 07:22
Načítání...