Vědci hledající mimozemské civilizace zkoumají podezřelý signál, přišel od Proximy Centauri

Astronomové z projektu Breakthrough Listen, který ve vesmíru pátrá po mimozemském životě, podle deníku Guardian studují zatím nejzajímavější signál, jaký zaznamenali. Pochází ze směru Proximy Centauri, což je po Slunci druhá nejbližší hvězda.

Zkoumaný signál zachytil australský Parkesův teleskop už na jaře roku 2020. Od té doby ho vědci analyzují. Doposud se jim nepodařilo odhalit běžný zdroj, jímž by mohlo být například rušení na Zemi nebo v jejím bezprostředním okolí.

Cílem projektu Breakthrough Listen je hledání a studium podezřelých rádiových vln, které se dostávají na Zemi. Výzkum, do kterého šlo už přes 100 milionů dolarů, pátrá po signálech, které by mohly být dílem inteligentních mimozemských civilizací. Dosud byli vědci neúspěšní, všechny rádiové signály, které zatím zachytili, se ukázaly jako „falešný poplach“. Vždy totiž byl jejich původ pozemský nebo jinak vysvětlitelný. 

Ani nyní tuto možnost experti nevylučují, dokonce přiznávají, že je stále pravděpodobným vysvětlením záhadného signálu. Přesto má vlastnosti, které z něj činí zatím nejzajímavější studijní objekt tohoto projektu. Pozoruhodné je především zdrojové místo signálu – vypadá to, že pochází ze směru Proximy Centauri.

Tento červený trpaslík je od Země vzdálený jen 4,2 světelných roků. Podle deníku Guardian, který na objev upozornil, měl úzký rádiový paprsek frekvenci 98 MHz a posun, který odpovídá pohybu planety u této hvězdy. 

Už delší dobu je známo, že Proximu Centauri obíhají nejméně dvě planety. Jednou z nich je neobyvatelný plynný obr, ale ta druhá je pevná, jen o 17 procent hmotnější než Země. Leží sice v obyvatelné zóně své hvězdy, ale kvůli radiaci je zřejmě neobyvatelná.

Vědci z projektu nyní pracují na studii, ve které by chtěli signál detailně popsat a vyložit nejrůznější možnosti jeho interpretace. Signál se zatím neopakoval.

Je to údajně první vážný kandidát na mimozemskou zprávu od roku 1977, kdy astronomové v Ohiu zachytili slavný signál přezdívaný „Wow!“.

Cesta k cizí hvězdě, možná s českým podílem

Projekt Breakthrough Listen je součástí iniciativy Breakthrough. Tu založil roku 2015 podnikatel a vizionář Yuri Milner a vycházel přitom i z díla slavného fyzika Stephena Hawkinga, který projekt označil jako „kriticky důležitý“.

Hawking, který věřil, že budoucnost lidstva je spojena s cestami do kosmu, ho komentoval slovy: „Lidstvo má hlubokou potřebu objevovat, učit se, poznávat. A také jsme společenští tvorové. Je pro nás důležité vědět, jestli jsme ve tmě vesmíru sami.“

56 minut
Pete Worden v Hyde Parku Civilizace
Zdroj: ČT24

Cílem projektu Breakthrough Listen je odhalit potenciální „technosignatury“ mezi obrovským množstvím rádiových vln. Pojmem „technosignatura“ se myslí signály, které by mohly pocházet z mimozemského vysílání.

Před rokem ředitel celé iniciativy Breakthrough Pete Worden v pořadu Hyde Park Civilizace popsal hlavní cíl tohoto projektu – fyzickou cestu k Proximě nebo Alfě Centauri. „Pokud chceme vyslat vesmírnou loď k nejbližšímu hvězdnému systému Alfa Centauri, který je od nás vzdálený 4,3 světelných roků, což je stotisíckrát dál než věci v naší solární soustavě, tak bychom mohli čekat desítky tisíc let. Nebo bychom se tam mohli dostat mnohem rychleji. My bychom to chtěli udělat během lidského života,“ řekl.

Cílem je, aby miniaturní lodě v cizí soustavě pořídily snímky tamních planet v dostatečném rozlišení. „Představte si obrázek Země vyfocené z Měsíce, vidíte na něm jednotlivé kontinenty, byl byste schopen vidět třeba lesy, pokud by tam byla nějaká civilizace, tak byste viděl i města. Ale to bychom už měli neuvěřitelné štěstí – nebo smůlu, podle toho, jaká by to byla civilizace,“ popsal vědec.

I nejrychlejší současná raketa by tak daleko letěla přibližně 30 tisíc let. Breakthrough Starshot má dokázat, že nanoloď o hmotnosti několika gramů a poháněná světelným paprskem ze Země může letět až tisíckrát rychleji.

Klíčový je pohon a rychlost cesty. Obojí má zajistit světlo, konkrétně lasery. Jedním z míst, kde se dělá špičková světová věda týkající se laserů, je centrum HiLASE v Dolních Břežanech. Právě tam si zástupci projektu Starshot před rokem přijeli pro rady a zkušenosti.

„Je to úžasné místo. Hodně mě překvapilo, když jsem viděl, co je to zařízení zač a jaké znalosti máte. Je to opravdu úchvatné,“ uvedl Phillip Lubin, autor konceptu nového pohonu z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.
před 6 hhodinami

Česko je na prahu chřipkové epidemie

Tuzemsko stojí podle hlavní hygieničky Barbory Mackové na prahu chřipkové epidemie. Podle dat za minulý týden přibylo v Česku od týdne předchozího nemocných asi o šestinu, roste zejména počet nemocných dětí ve školním věku. Mezi různými infekcemi dýchacích cest se zvýšil podíl chřipky, pacientů za týden přibylo skoro o třetinu, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).
15:18Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Británie a Španělsko kvůli nebývale silné chřipkové vlně doporučují roušky

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.
před 7 hhodinami

Večer ho přemalovali, ráno tam byl zas. Lennonova pomníku se komunisté báli

Místem jedněch z prvních protirežimních akcí v komunistickém Československu, které předznamenaly listopad 1989, byla i takzvaná Lennonova zeď. Ta v Praze na Velkopřevorském náměstí vznikla několik dnů poté, co se před 45 lety v New Yorku poblíž Central Parku ozvalo pět výstřelů. Duševně nemocný Mark Chapman tam 8. prosince 1980 před jedenáctou hodinou večer postřelil hudebníka Johna Lennona. Bývalý člen skupiny Beatles pak během několika minut zemřel. Po celém světě se následně zvedla mohutná vlna piety, která se přelila až do mírových happeningů.
před 11 hhodinami

Do Lužických hor se vrátily divoké kočky. Fotopasti ukázaly koťata

Vzácné kočky divoké už zase žijí v Lužických horách. Že se tam úspěšně usadily, prokazují nejen genetické analýzy z odebraných vzorků srsti a trusu, ale také fotopasti Hnutí Duha, které odhalily jejich mláďata.
před 11 hhodinami

Nanotyrannus nebyl jen mladý T. rex, definitivně potvrdili vědci

Vědci desetiletí debatovali o tom, zda masožravý dinosaurus Nanotyrannus nebyl ve skutečnosti jen mladým jedincem druhu Tyrannosaurus rex. Zdá se však, že během pěti týdnů byla tato záležitost definitivně vyřešena dvěma novými studiemi. Ty ukazují, že Nanotyrannus se od Tyranosaura rexe značně lišil.
před 13 hhodinami

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
včera v 13:25

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
včera v 10:00
Načítání...