Zkoumaný signál zachytil australský Parkesův teleskop už na jaře roku 2020. Od té doby ho vědci analyzují. Doposud se jim nepodařilo odhalit běžný zdroj, jímž by mohlo být například rušení na Zemi nebo v jejím bezprostředním okolí.
Cílem projektu Breakthrough Listen je hledání a studium podezřelých rádiových vln, které se dostávají na Zemi. Výzkum, do kterého šlo už přes 100 milionů dolarů, pátrá po signálech, které by mohly být dílem inteligentních mimozemských civilizací. Dosud byli vědci neúspěšní, všechny rádiové signály, které zatím zachytili, se ukázaly jako „falešný poplach“. Vždy totiž byl jejich původ pozemský nebo jinak vysvětlitelný.
Ani nyní tuto možnost experti nevylučují, dokonce přiznávají, že je stále pravděpodobným vysvětlením záhadného signálu. Přesto má vlastnosti, které z něj činí zatím nejzajímavější studijní objekt tohoto projektu. Pozoruhodné je především zdrojové místo signálu – vypadá to, že pochází ze směru Proximy Centauri.
Tento červený trpaslík je od Země vzdálený jen 4,2 světelných roků. Podle deníku Guardian, který na objev upozornil, měl úzký rádiový paprsek frekvenci 98 MHz a posun, který odpovídá pohybu planety u této hvězdy.
Už delší dobu je známo, že Proximu Centauri obíhají nejméně dvě planety. Jednou z nich je neobyvatelný plynný obr, ale ta druhá je pevná, jen o 17 procent hmotnější než Země. Leží sice v obyvatelné zóně své hvězdy, ale kvůli radiaci je zřejmě neobyvatelná.
Vědci z projektu nyní pracují na studii, ve které by chtěli signál detailně popsat a vyložit nejrůznější možnosti jeho interpretace. Signál se zatím neopakoval.
Je to údajně první vážný kandidát na mimozemskou zprávu od roku 1977, kdy astronomové v Ohiu zachytili slavný signál přezdívaný „Wow!“.
Cesta k cizí hvězdě, možná s českým podílem
Projekt Breakthrough Listen je součástí iniciativy Breakthrough. Tu založil roku 2015 podnikatel a vizionář Yuri Milner a vycházel přitom i z díla slavného fyzika Stephena Hawkinga, který projekt označil jako „kriticky důležitý“.
Hawking, který věřil, že budoucnost lidstva je spojena s cestami do kosmu, ho komentoval slovy: „Lidstvo má hlubokou potřebu objevovat, učit se, poznávat. A také jsme společenští tvorové. Je pro nás důležité vědět, jestli jsme ve tmě vesmíru sami.“
Pete Worden v Hyde Parku Civilizace
Cílem projektu Breakthrough Listen je odhalit potenciální „technosignatury“ mezi obrovským množstvím rádiových vln. Pojmem „technosignatura“ se myslí signály, které by mohly pocházet z mimozemského vysílání.
Před rokem ředitel celé iniciativy Breakthrough Pete Worden v pořadu Hyde Park Civilizace popsal hlavní cíl tohoto projektu – fyzickou cestu k Proximě nebo Alfě Centauri. „Pokud chceme vyslat vesmírnou loď k nejbližšímu hvězdnému systému Alfa Centauri, který je od nás vzdálený 4,3 světelných roků, což je stotisíckrát dál než věci v naší solární soustavě, tak bychom mohli čekat desítky tisíc let. Nebo bychom se tam mohli dostat mnohem rychleji. My bychom to chtěli udělat během lidského života,“ řekl.
Cílem je, aby miniaturní lodě v cizí soustavě pořídily snímky tamních planet v dostatečném rozlišení. „Představte si obrázek Země vyfocené z Měsíce, vidíte na něm jednotlivé kontinenty, byl byste schopen vidět třeba lesy, pokud by tam byla nějaká civilizace, tak byste viděl i města. Ale to bychom už měli neuvěřitelné štěstí – nebo smůlu, podle toho, jaká by to byla civilizace,“ popsal vědec.
I nejrychlejší současná raketa by tak daleko letěla přibližně 30 tisíc let. Breakthrough Starshot má dokázat, že nanoloď o hmotnosti několika gramů a poháněná světelným paprskem ze Země může letět až tisíckrát rychleji.
Klíčový je pohon a rychlost cesty. Obojí má zajistit světlo, konkrétně lasery. Jedním z míst, kde se dělá špičková světová věda týkající se laserů, je centrum HiLASE v Dolních Břežanech. Právě tam si zástupci projektu Starshot před rokem přijeli pro rady a zkušenosti.
„Je to úžasné místo. Hodně mě překvapilo, když jsem viděl, co je to zařízení zač a jaké znalosti máte. Je to opravdu úchvatné,“ uvedl Phillip Lubin, autor konceptu nového pohonu z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře.