Vědci hledající mimozemské civilizace zkoumají podezřelý signál, přišel od Proximy Centauri

Astronomové z projektu Breakthrough Listen, který ve vesmíru pátrá po mimozemském životě, podle deníku Guardian studují zatím nejzajímavější signál, jaký zaznamenali. Pochází ze směru Proximy Centauri, což je po Slunci druhá nejbližší hvězda.

Zkoumaný signál zachytil australský Parkesův teleskop už na jaře roku 2020. Od té doby ho vědci analyzují. Doposud se jim nepodařilo odhalit běžný zdroj, jímž by mohlo být například rušení na Zemi nebo v jejím bezprostředním okolí.

Cílem projektu Breakthrough Listen je hledání a studium podezřelých rádiových vln, které se dostávají na Zemi. Výzkum, do kterého šlo už přes 100 milionů dolarů, pátrá po signálech, které by mohly být dílem inteligentních mimozemských civilizací. Dosud byli vědci neúspěšní, všechny rádiové signály, které zatím zachytili, se ukázaly jako „falešný poplach“. Vždy totiž byl jejich původ pozemský nebo jinak vysvětlitelný. 

Ani nyní tuto možnost experti nevylučují, dokonce přiznávají, že je stále pravděpodobným vysvětlením záhadného signálu. Přesto má vlastnosti, které z něj činí zatím nejzajímavější studijní objekt tohoto projektu. Pozoruhodné je především zdrojové místo signálu – vypadá to, že pochází ze směru Proximy Centauri.

Tento červený trpaslík je od Země vzdálený jen 4,2 světelných roků. Podle deníku Guardian, který na objev upozornil, měl úzký rádiový paprsek frekvenci 98 MHz a posun, který odpovídá pohybu planety u této hvězdy. 

Už delší dobu je známo, že Proximu Centauri obíhají nejméně dvě planety. Jednou z nich je neobyvatelný plynný obr, ale ta druhá je pevná, jen o 17 procent hmotnější než Země. Leží sice v obyvatelné zóně své hvězdy, ale kvůli radiaci je zřejmě neobyvatelná.

Vědci z projektu nyní pracují na studii, ve které by chtěli signál detailně popsat a vyložit nejrůznější možnosti jeho interpretace. Signál se zatím neopakoval.

Je to údajně první vážný kandidát na mimozemskou zprávu od roku 1977, kdy astronomové v Ohiu zachytili slavný signál přezdívaný „Wow!“.

Cesta k cizí hvězdě, možná s českým podílem

Projekt Breakthrough Listen je součástí iniciativy Breakthrough. Tu založil roku 2015 podnikatel a vizionář Yuri Milner a vycházel přitom i z díla slavného fyzika Stephena Hawkinga, který projekt označil jako „kriticky důležitý“.

Hawking, který věřil, že budoucnost lidstva je spojena s cestami do kosmu, ho komentoval slovy: „Lidstvo má hlubokou potřebu objevovat, učit se, poznávat. A také jsme společenští tvorové. Je pro nás důležité vědět, jestli jsme ve tmě vesmíru sami.“

Nahrávám video

Cílem projektu Breakthrough Listen je odhalit potenciální „technosignatury“ mezi obrovským množstvím rádiových vln. Pojmem „technosignatura“ se myslí signály, které by mohly pocházet z mimozemského vysílání.

Před rokem ředitel celé iniciativy Breakthrough Pete Worden v pořadu Hyde Park Civilizace popsal hlavní cíl tohoto projektu – fyzickou cestu k Proximě nebo Alfě Centauri. „Pokud chceme vyslat vesmírnou loď k nejbližšímu hvězdnému systému Alfa Centauri, který je od nás vzdálený 4,3 světelných roků, což je stotisíckrát dál než věci v naší solární soustavě, tak bychom mohli čekat desítky tisíc let. Nebo bychom se tam mohli dostat mnohem rychleji. My bychom to chtěli udělat během lidského života,“ řekl.

Cílem je, aby miniaturní lodě v cizí soustavě pořídily snímky tamních planet v dostatečném rozlišení. „Představte si obrázek Země vyfocené z Měsíce, vidíte na něm jednotlivé kontinenty, byl byste schopen vidět třeba lesy, pokud by tam byla nějaká civilizace, tak byste viděl i města. Ale to bychom už měli neuvěřitelné štěstí – nebo smůlu, podle toho, jaká by to byla civilizace,“ popsal vědec.

I nejrychlejší současná raketa by tak daleko letěla přibližně 30 tisíc let. Breakthrough Starshot má dokázat, že nanoloď o hmotnosti několika gramů a poháněná světelným paprskem ze Země může letět až tisíckrát rychleji.

Klíčový je pohon a rychlost cesty. Obojí má zajistit světlo, konkrétně lasery. Jedním z míst, kde se dělá špičková světová věda týkající se laserů, je centrum HiLASE v Dolních Břežanech. Právě tam si zástupci projektu Starshot před rokem přijeli pro rady a zkušenosti.

„Je to úžasné místo. Hodně mě překvapilo, když jsem viděl, co je to zařízení zač a jaké znalosti máte. Je to opravdu úchvatné,“ uvedl Phillip Lubin, autor konceptu nového pohonu z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
před 6 hhodinami

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
před 8 hhodinami

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
před 10 hhodinami

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
včera v 17:01

Svatyně u Nymburka byla o tisíc let starší než Stonehenge

Jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce sloužila přes 6500 let stará svatyně nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Na jejím výzkumu pracují archeologové pod vedením vědců z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Nově zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě.
včera v 13:16

Ukrajinský útok na Roskosmos mohl způsobit Rusku závažné škody

Rusko je ve svém vesmírném programu odkázané na neustálou výrobu nových raket Sojuz, nedisponuje totiž stroji, které mohou startovat opakovaně. Víkendový útok na jedno ze zařízení státního podniku Roskosmos proto mohl způsobit výrobci raket a satelitů velké problémy.
včera v 12:03

Moderní ženy mají pánev jako neandertálci, muži se vydali jinou evoluční cestou, zjistili vědci

Výsledky nového výzkumu naznačují, že pánve moderních mužů prošly při evoluci většími změnami, zatímco pánve moderních žen zůstávají „archaické“. Mužům tato změna dala podle vědců lepší schopnosti chůze a běhu na dlouhé vzdálenosti – díky jedinečnému mechanismu, který je schopný vynikajícím způsobem tlumit nárazy i účelně akumulovat energii.
včera v 11:07

Amazonský prales se sám regeneruje díky klíčovým stromům

Amazonský prales má pozoruhodnou schopnost obnovy. Když člověk vykácí část lesa a později ji opustí, o návrat vegetace se podle nové brazilské studie stará především malá skupina několika desítek druhů stromů. Přibližně 15 až 25 druhů dokáže rychle osídlit zničenou půdu, vytvořit podmínky pro návrat dalších rostlin a zároveň začít znovu ukládat uhlík.
včera v 10:16

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.