Během těchto útoků se na včelstvo vrhají desítky sršní, které jsou natolik dobře chráněné pancířem, že je včely je nemohou přirozenými zbraněmi ohrozit. Mnohdy pak dochází k masakrům, při nichž umírají tisíce včel – vítězné sršně si pak odnášejí včelí larvy, aby jimi nakrmily vlastní potomstvo.
Evoluce se ale nezastavuje a včely si proto vyvinuly řadu způsobů, jak se ubránit. Dělají to například tím, že sršně těsně obklopí a udusí je nebo je „uvaří“ – zvýší se jim teplota tak, že zkolabují.
Nově objevená strategie s použitím trusu však vědce šokovala, a to nejen proto, že zatím nebyla nikdy pozorovaná. Včely jsou totiž proslulé až úzkostlivou hygienou. Snaží se, aby za každou cenu zabránily nemocem v úlech.
Tým přírodovědců, který tato včelstva zkoumal, přiznává, že tomuto mechanismu přesně nerozumí. Přesně neví ani to, proč jsou pro sršně výkaly tak odpudivé.
Tento druh sršní je příbuzný těm, které vyděsily vloni severoamerické včelaře, když se poprvé vyskytly na tomto kontinentu, konkrétně ve státě Washington.
„Použití trusu mě zaskočilo; včely se přece proslavily tím, jak čisté se udržují. Mají totiž teplé, vlhké a trvale osídlené domovy, které jsou skvělým místem pro šíření nemocí. A jsou navíc pro včely místem, kde ukrývají potraviny i potomky,“ uvedla profesorka Heather Mattilová z americké Wellesley College, která studii vedla.
Podle vědkyně je příchod invazivních obřích sršní mandarínských do Severní Ameriky velmi znepokojující. „Když jsem o tom slyšela poprvé, měla jsem takový strach, že jsem nemohla usnout. Říkala jsem si: ,Naše včely budou zmasakrovány.' S těmito sršními druhy nemají žádnou zkušenost, takže pro ně budou snadný cíl.“
Tisíce let evoluce
Matt Shardlow z nadace Buglife pro britský deník Guardian uvedl, že používání fekálních peletek včelami je „úžasně sofistikovaný obranný mechanismus“. Zdůraznil ale, že neexistuje záruka, že by se u amerických nebo evropských včel mohla vyvinout podobná obrana proti invazivním sršním – podobné procesy totiž trvají tisíce nebo i desetitisíce let: „Je to pro mě jasný argument, proč se musíme snažit zpomalit příliv invazních druhů.“
Výzkum, publikovaný v časopise Plos One, začal, když se profesor Gard Otis na univerzitě v kanadském Guelphu zeptal jednoho včelaře ve Vietnamu, co to je za černé kuličky kolem vstupů do úlů. Když mu místní muž odpověděl, že jde o buvolí trus, začali vědci tento fenomén zkoumat. Zjistili, že včely kromě trusu buvolího sbírají i výkaly hovězího dobytka.
Ukázalo se, že tato obrana funguje. Úlům s výkaly věnovaly sršně o polovinu menší pozornost a pokoušely se do nich proniknout dokonce o 94 procent méně často než do úlů nechráněných výkaly.
Po kontaktu s dalšími odborníky na včely vědci zjistili, že podobné chování je rozšířené po celém Vietnamu a hlášené v Číně, Thajsku, Bhútánu a Nepálu.
Proč trus sršně odpuzuje, není zatím známo, ale dělají to i jiné druhy; například některé druhy housenek se obalují ve výkalech, aby tak odradily predátory. Odstrašující účinek může spočívat už jen v tom, že útočníkovi hrozí kontaminace, kterou si pak přinese „domů“. U kolektivního hmyzu, jako jsou sršně, může být tato hrozba natolik velká, že si raději najde jiný cíl.
Jiná hypotéza naznačuje, že fekálie slouží jako jakési maskování – jejich zápach sršni zatím nemají spojený se včelami, takže se k němu nevydávají při hledání kořisti.
