Umělá inteligence by mohla pomoct měřit řečové dovednosti lidí s Parkinsonem

Američtí vědci se snaží vyvinout nové možnosti, jak na dálku sledovat lidi s Parkinsonovou chorobou. Využívají k tomu umělou inteligenci, která by v budoucnu mohla pomoct vyhodnotit, zda se pacientům zhoršují řečové dovednosti.

S Parkinsonovou chorobou žije jenom ve Spojených státech zhruba milion lidí. Čechů touto nemocí, která postihuje hlavně lidi starší padesáti let, trpí asi padesát tisíc. Její příčinou je odumírání nervových buněk, které produkují dopamin a další přenašeče v mozku.

  • Parkinsonova choroba je známá již od starověku. Poprvé však byla popsána roku 1817 londýnským lékařem Jamesem Parkinsonem.
  • Zdroj:  Wikipedie 

Onemocnění narušuje schopnost pohybu a neustále se zhoršuje. V pozdních fázích se nemocným mimo jiné také špatně artikuluje. Parkinson se nedá vyléčit, včasným nasazením léků nebo operací lze ale zmírnit příznaky. Z toho důvodu je důležité ho co nejdříve rozpoznat a nemocné sledovat. 

Právě o lepší monitoring těchto pacientů usiluje tým pod vedením profesorky Jessicy Huberové z americké Purdueovy univerzity. Chce k tomu využít telemedicínu, která je v době pandemie koronaviru stále rozšířenější. 

Meření řečových dovedností

Konkrétně se vědci ve své virtuální studii, do které zapojili účastníky z celých Spojených států, zaměřují na uplatnění umělé inteligence. Chtějí vytvořit takový systém, který dokáže měřit právě řečové dovednosti pacientů, kterým byl Parkinson diagnostikován. 

Využití nových technologií může podle Adrewa Exnera z Purdueovy univerzity, který je členem výzkumného týmu, mimo jiné usnadit včasné rozpoznání daného onemocnění a umožnit lepší sledování jeho postupu. 

„Posláním naší laboratoře je najít cesty, jak zlepšit kvalitu života lidí trpících Parkinsonem a jinými podobnými nemocemi,“ dodal Exner.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 13 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 15 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 20 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...