Umělá inteligence by mohla pomoct měřit řečové dovednosti lidí s Parkinsonem

Američtí vědci se snaží vyvinout nové možnosti, jak na dálku sledovat lidi s Parkinsonovou chorobou. Využívají k tomu umělou inteligenci, která by v budoucnu mohla pomoct vyhodnotit, zda se pacientům zhoršují řečové dovednosti.

S Parkinsonovou chorobou žije jenom ve Spojených státech zhruba milion lidí. Čechů touto nemocí, která postihuje hlavně lidi starší padesáti let, trpí asi padesát tisíc. Její příčinou je odumírání nervových buněk, které produkují dopamin a další přenašeče v mozku.

  • Parkinsonova choroba je známá již od starověku. Poprvé však byla popsána roku 1817 londýnským lékařem Jamesem Parkinsonem.
  • Zdroj:  Wikipedie 

Onemocnění narušuje schopnost pohybu a neustále se zhoršuje. V pozdních fázích se nemocným mimo jiné také špatně artikuluje. Parkinson se nedá vyléčit, včasným nasazením léků nebo operací lze ale zmírnit příznaky. Z toho důvodu je důležité ho co nejdříve rozpoznat a nemocné sledovat. 

Právě o lepší monitoring těchto pacientů usiluje tým pod vedením profesorky Jessicy Huberové z americké Purdueovy univerzity. Chce k tomu využít telemedicínu, která je v době pandemie koronaviru stále rozšířenější. 

Meření řečových dovedností

Konkrétně se vědci ve své virtuální studii, do které zapojili účastníky z celých Spojených států, zaměřují na uplatnění umělé inteligence. Chtějí vytvořit takový systém, který dokáže měřit právě řečové dovednosti pacientů, kterým byl Parkinson diagnostikován. 

Využití nových technologií může podle Adrewa Exnera z Purdueovy univerzity, který je členem výzkumného týmu, mimo jiné usnadit včasné rozpoznání daného onemocnění a umožnit lepší sledování jeho postupu. 

„Posláním naší laboratoře je najít cesty, jak zlepšit kvalitu života lidí trpících Parkinsonem a jinými podobnými nemocemi,“ dodal Exner.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 10 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 10 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 14 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 16 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026
Načítání...