Největší riziko vzniku „dlouhého covidu“ hrozí ženám ve věku 50 až 60 let. Tvrdí to analýza založená na sledování dat asi čtyř tisícovek pacientů. Dalšími rizikovými faktory jsou podle ní vyšší věk a více příznaků v prvním týdnu nemoci.
Studie vedená doktorkou Claire Stevesovou a profesorem Timem Spectorem z King's College v Londýně vycházela z analýzy údajů, které vložili uživatelé do aplikace COVID Symptom Study. V ní 4182 lidí pozitivních na koronavirus zaznamenávalo informace o svém zdravotním stavu.
Ukázalo se, že ženy trpěly dlouhodobými (tedy trvajícími déle než jeden měsíc) příznaky
covidu až dvakrát častěji než muži; toto ale platilo jen u lidí ve věku do šedesáti let, potom se rizikovost obou skupin v podstatě srovnala.
Starší lidé mají problémy déle
Právě věk byl dalším z nejdůležitějších faktorů, které měly podstatný dopad na dlouhodobost problémů s touto nemocí. Přibližně 22 % lidí ve věku nad 70 let jimi trpělo po dobu čtyř týdnů nebo déle, přitom u lidí ve věku 18 až 49 let to bylo „jen“ asi 10 % osob.
Podle vědců se zdá, že u žen ve věkové kategorii 50 až 60 let se všechny rizikové faktory kombinují, proto je u této skupiny „dlouhý covid“ zdaleka nejčastější.
„Je to velmi podobný vzorec, jaký známe u jiných autoimunitních onemocnění,“ uvedl Spector. „Nemoci jako revmatoidní artritida, onemocnění štítné žlázy a lupus jsou u žen až do období těsně před menopauzou dvakrát až třikrát častější.“
Vědec tuto domněnku sice nemá potvrzenou detailnějším výzkumem, ale na základě zkušeností si myslí, že za „dlouhý covid“ může odlišný způsob, jakým mužský a ženský imunitní systém reaguje na koronavirus.
Mezi další faktory, které studie spojovala se zvýšeným rizikem rozvoje dlouhodobých příznaků covidu-19, patřila nadváha nebo astma.
Studie zatím neprošla recenzním řízením, její závěry tedy ještě nejsou jednoznačné. Jde ale o první detailnější výzkum tohoto stále častějšího fenoménu, který je s covidem spojený. Proto je důležitá již nyní, přestože se ještě o jejích výsledcích bude mezi vědci diskutovat.
