„Dlouhý covid“ nejvíc hrozí ženám mezi 50 a 60 lety, ukázal první výzkum na toto téma

Největší riziko vzniku „dlouhého covidu“ hrozí ženám ve věku 50 až 60 let. Tvrdí to analýza založená na sledování dat asi čtyř tisícovek pacientů. Dalšími rizikovými faktory jsou podle ní vyšší věk a více příznaků v prvním týdnu nemoci.

Studie vedená doktorkou Claire Stevesovou a profesorem Timem Spectorem z King's College v Londýně vycházela z analýzy údajů, které vložili uživatelé do aplikace COVID Symptom Study. V ní 4182 lidí pozitivních na koronavirus zaznamenávalo informace o svém zdravotním stavu.

13 minut
Imunolog Hořejší o koronaviru
Zdroj: ČT24

Ukázalo se, že ženy trpěly dlouhodobými (tedy trvajícími déle než jeden měsíc) příznaky
covidu až dvakrát častěji než muži; toto ale platilo jen u lidí ve věku do šedesáti let, potom se rizikovost obou skupin v podstatě srovnala.

Starší lidé mají problémy déle

Právě věk byl dalším z nejdůležitějších faktorů, které měly podstatný dopad na dlouhodobost problémů s touto nemocí. Přibližně 22 % lidí ve věku nad 70 let jimi trpělo po dobu čtyř týdnů nebo déle, přitom u lidí ve věku 18 až 49 let to bylo „jen“ asi 10 % osob.

Podle vědců se zdá, že u žen ve věkové kategorii 50 až 60 let se všechny rizikové faktory kombinují, proto je u této skupiny „dlouhý covid“ zdaleka nejčastější.

„Je to velmi podobný vzorec, jaký známe u jiných autoimunitních onemocnění,“ uvedl Spector. „Nemoci jako revmatoidní artritida, onemocnění štítné žlázy a lupus jsou u žen až do období těsně před menopauzou dvakrát až třikrát častější.“

Vědec tuto domněnku sice nemá potvrzenou detailnějším výzkumem, ale na základě zkušeností si myslí, že za „dlouhý covid“ může odlišný způsob, jakým mužský a ženský imunitní systém reaguje na koronavirus.

Mezi další faktory, které studie spojovala se zvýšeným rizikem rozvoje dlouhodobých příznaků covidu-19, patřila nadváha nebo astma.

Studie zatím neprošla recenzním řízením, její závěry tedy ještě nejsou jednoznačné. Jde ale o první detailnější výzkum tohoto stále častějšího fenoménu, který je s covidem spojený. Proto je důležitá již nyní, přestože se ještě o jejích výsledcích bude mezi vědci diskutovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
před 9 hhodinami

Za americkou včelí apokalypsu může roztoč odolávající pesticidům

Během letošní zimy došlo v Severní Americe k částečnému kolapsu včelstev. Ztráty překonaly šedesát procent populace. Teď vědci konečně oznámili příčinu.
před 14 hhodinami

Napadené servery vyhoďte, Čína se dostane kamkoliv, říká „bílý hacker“

Útok čínských hackerů na české severy je podle amerického experta Williama Hagestada signálem, že by se česká vláda měla zbavit pro důležitou komunikaci svých serverů a vše důležité odříznout od internetu. Bývalý příslušník amerického námořnictva to řekl v rozhovoru pro ČT s Danielem Stachem.
před 15 hhodinami

Japonský pokus o přistání na Měsíci opět selhal

Japonský modul Resilience, který měl ve čtvrtek večer dosednout na Měsíci, se při pokusu o přistání pravděpodobně zřítil na měsíční povrch, uvedla japonská společnost ispace. Tento neúspěch přišel dva roky po selhání první mise.
před 19 hhodinami

Začíná sezona oblačných pavučinek

Pozoruhodná oblaka, jež jsou nyní občas vidět na soumračné obloze, nejsou obyčejné mraky. Jedná se o astronomicko-meteorologický fenomén, který vzniká vysoko v atmosféře za extrémních podmínek.
před 20 hhodinami

Pražské planetárium se pochlubí největší promítací kopulí na světě

Po dvou letech se pro veřejnost 14. června znovu otevře pražské planetárium. Výsledkem rekonstrukce je první plně digitální LED planetárium v Evropě, a to s největší promítací kopulí na světě. Její rekonstrukce stála dvě stě milionů korun, dalších bezmála sto milionů město investovalo i do vylepšení zbývajících částí planetária. Díky tomu využijí i odpadní teplo, které diody vyzařují. Nově se navíc do kopule vejde o skoro sto diváků víc – dohromady 290.
před 23 hhodinami

Čínští vědci čelí obvinění, že chtěli do USA propašovat nebezpečnou houbu

Dva čínští vědci byli ve Spojených státech obviněni, že chtěli do země propašovat toxickou houbu, která by v nejhorším případě mohla znehodnotit značnou část úrody některých plodin. Server The Guardian s odkazem na americké ministerstvo spravedlnosti napsal, že vědecký pár chtěl houbu zkoumat na americké univerzitě.
4. 6. 2025

Meditace a mindfulness mají stinnou stránku, varuje psycholog

Meditace a technika mindfulness jsou v současné době oblíbenější než kdy dříve. Obě slibují, že zlepší duševní i psychický stav člověka, mají být štítem proti stresu i duševním problémům. Prokazatelně fungují, mají ale i odvrácenou stránku. Podle řady výzkumů se o problémech nedostatečně mluví, přitom se o nich ví nejméně patnáct set let.
4. 6. 2025
Načítání...